Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Vizuálně pozorovatelné podzimní komety

Vizuálně pozorovatelné podzimní komety

Kometa C/2006 W3 Christensen 22. října 2008. Autor: Alfons Diepvens
Kometa C/2006 W3 Christensen 22. října 2008.
Autor: Alfons Diepvens
Vzhledem k současné situaci přinášíme mimořádný přehled komet, které jsou vizuálně pozorovatelné v průběhu noci. Na kometu pozorovatelnou pouhýma očima si ještě budeme muset počkat, nicméně už nyní na obloze spatříme alespoň 4 komety, které jsou v dosahu středně velkých (20 cm v průměru) přístrojů, jedna je dokonce pozorovatelná malými binokuláry.

Po setmění spatříme kometu C/2008 A1 McNaught. Tato kometa byla objevena v lednu tohoto roku jako objekt 15.2 magnitudy Robertem H. McNaughtem (Siding Spring Observatory, Austrálie). Kometa již prošla periheliem, přičemž dosáhla hranice 6. magnitudy, žel však na jižní obloze. Nyní se však stává (přibližně od poloviny října) pozorovatelnou na severní obloze v souhvězdí Hadonoše. Její hvězdná velikost se pohybuje kolem 7.8 magnitudy a kometa pomalu slábne. Ke konci listopadu by měla mít asi 9 magnitud. vyhledávací mapku na listopad najdete ZDE.

Druhým zajímavým objektem pro pozorování krátce po soumraku je kometa C/2007 N3 Lulin. O její objev se dělí dva východoasijští pozorovatelé Quanzhi Ye (Guangzhou, Čína) a Chi Sheng Lin (Lulin Sky Survey, Thajsko). Jméno však kometa dostala podle observatoře Lulin Sky Survey v Thajsku. V době objevu (11. července 2007) měla 18.9 magnitudy. Tato kometa se zdá být velmi reálnou kandidátkou na tu nejjasnější příštího roku, neboť periheliem projde 10. ledna 2009 a okolo 22. února pak perigeem. V té době se bude nacházet v souhvězdí Panny a její hvězdná velikost by se mohla pohybovat kolem 4. magnitudy. Zajímavý by pak mohl být její průlet okolo hvězdokupy M44 v Raku (5. března), čemuž však nebude příliš nahrávat měsíční fáze (Měsíc bude v Blížencích ve fázi 2 dny po první čtvrti; v době, kdy zapadne, bude kometa už nízko nad obzorem). V současnosti ji nalezneme v souhvězdí Štíra s hvězdnou velikostí okolo 8. magnitudy. Kometa se do třetí dekády prosince nakrátko přesune na denní oblohu a tudíž nebude pozorovatelná. Mapka ZDE.

Velmi pěkným a na obloze snadno nalezitelným objektem je C/2006 W3 Christensen. Tu objevil E. J. Christensen (Catalina Sky Survey, Amerika) jako mlhavou skvrnku o hvězdné velikosti 18.1 magnitudy v listopadu 2006. Kometa má pěkné kondenzované jádro, 3.6’ velkou komu a přibližně 0,1° dlouhý kapkovitý chvost. Nachází se vysoko souhvězdí Cefea s hvězdnou velikostí okolo 10. magnitudy. Mírně zjasňuje a mohla by být velmi pěkným objektem v červenci příštího roku, kdy ji nalezneme jako objekt 8. magnitudy v okrajových periferiích Mléčné dráhy v souhvězdích Ještěrky a Labutě. Vyhledávací mapku na listopad naleznete ZDE.

Podobně nápadnou kometou pro menší přístroje je C/2006 OF2 Broughton. Kometu objevil původně jako objekt planetkového charakteru J. Broughton (Reedy Creek, Austrálie) v červenci 2006. Tehdy měla kometa 18.2 magnitudy. Najít nyní kometu není zcela snadné, neboť sice leží vysoko nad obzorem, ovšem v ne příliš nápadné oblasti souhvězdí Rysa. Kometa má 2.5’ velkou komu a většími přístroji i nápadně zkroucený 0,2° dlouhý chvost. Její hvězdná velikost se nyní pohybuje okolo 10.4 magnitudy a kometa právě v tomto období dosahuje svého největšího jasu. Na počátku ledna příštího roku začne slábnout, avšak nalezneme ji stále vysoko nad obzorem. Do konce února přeletí pouze z Rysa do Vozky. Vyhledávací mapku na listopad naleznete ZDE.

Na ranní obloze pak nalezneme v souhvězdí Raka periodickou kometu 29P Schwassmann-Wachmann. Kometa prodělává občasné outbursty, během nichž se její hvězdná velikost může zvýšit až o 3 magnitudy (tedy na 10.5 magnitudy). Takové outbursty trvají běžně několik týdnů. V současnosti najdeme kometu v souhvězdí Raka podle mepky ZDE.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] http://www.cometography.com/ - databáze komet historickýyh i současných
[2] http://cometchasing.skyhound.com/ - měsíční vyhledávací mapky k vizuálnímu pozorování komet
[3] http://aerith.net/ - Stránky Seiichi Yoshidy (rozsáhlá a často aktualizovaná databáze komet včetně grafů vývojejejich jasností se zanesenými pozorováními)
[4] Novinky o kometách a komety v lunaci 14.10. - 13.11. 2008 (Jiří Srba, SMPH)




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008, jejím vedoucím redaktorem se stal na jaře roku 2009. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



9. vesmírný týden 2017

9. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 27. 2. do 5. 3. 2017. Měsíc je po novu. Jasná Venuše a slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. Převážně v druhé polovině noci můžeme nejlépe pozorovat Jupiter, ráno také Saturn. Jasnější komety pomalu mizí z oblohy. Večer po západu Slunce můžeme naposledy spatřit 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a velmi obtížně viditelná. Vyžaduje tmavou oblohu. Kometa 41P je však dobrou náhradnicí. Z nabídky 100 pozorování připomínáme kometu Encke a zákryt hvězdy planetkou Helina.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Setkání planet

Další informace »