Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Žene se geomagnetická bouře!

Žene se geomagnetická bouře!

Polární záře 24. října 2011 z Minnesoty. Autor: Travis Novitsky
Polární záře 24. října 2011 z Minnesoty.
Autor: Travis Novitsky
Od konce minulého týdne se astronomové i nadšenci vybaveni malými dalekohledy a bezpečnými filtry mohou těšit z výrazné skvrny na Slunci. Oblast označená AR1429 je tak velká, že bychom do ní nasoukali do přímky asi 9 Zemí, a její aktivita je už nyní překvapivě vysoká. Právě v tuto chvíli k nám od ní míří oblak koronální hmoty, který by dnes mohl vykouzlit vzácné divadlo v podobě polárních září zejména nad USA, Kanadou a východním Ruskem, večer možná i nad severním českým obzorem. Zájemci o spatření výjimečných polárních září by ovšem měli být ostražití nejen dnes, ale i v následujících dnech. Samotná skvrna bude pozorovatelná ještě asi 9 dní.

Skupiny skvrn 1428 a 1429 ze dne 7. března 2012. Autor: Martin Popek
Skupiny skvrn 1428 a 1429 ze dne 7. března 2012.
Autor: Martin Popek
Skvrna AR1429 se objevila na okraji severovýchodního slunečního kotouče v sobotu 3. března. Už několik dní předtím na svou přítomnost na odvrácené straně Slunce upozornila několika erupcemi, které se projevily na snímcích družic SOHO a SDO. Krátce předtím, než se dala vizuálně pozorovat na samotném slunečním okraji, došlo 2. března v 18:46 SEČ k erupci třídy M3, což je na škále intenzity erupcí již poměrně dost silný záblesk.

Záblesk erupce třídy X5 ráno 7. března v 1:28 SEČ. Autor: SDO/NASA
Záblesk erupce třídy X5 ráno 7. března v 1:28 SEČ.
Autor: SDO/NASA
Největším překvapením byl ovšem výbuch ve středu 7. března jen 28 minut po první hodině ranní našeho času. Erupce třídy X5, k níž došlo, byla jednou z nejsilnějších z tohoto slunečního cyklu a skvrna tedy o sobě dala znát, že hýří skutečně vysokou aktivitou. Při této erupci byl rovněž uvolněn oblak nabitých částic koronální hmoty (CME), který dorazí k Zemi právě dnes. Podle Národního úřadu pro atmosférickou a oceánskou správu (NOAA), který se zpracováním vlivů sluneční aktivity na Zemi zabývá, tato erupce patrně přinese tak silnou geomagnetickou bouři, aby byly polární záře pozorovatelné i u nás. Výzkumníci z Goddardova centra pro vyhodnocení kosmického počasí NASA spočetli, že CME by měla dorazit dnes v 7:25 SEČ +/- 7 hodin a v závislosti na intenzitě by pak geomagnetická bouře mohla trvat i několik hodin. Bouře bude tedy silná a pozorovatelé i v nižších zeměpisných šířkách by měli být ostražití kvůli možným polárním zářím. S ohledem na předpokládaný čas příchodu CME však mají obyvatelé ČR tentokrát špatné podmínky, lépe na tom budou obyvatelé USA, Kanady či východního Ruska. Nad naším územím navíc přechází okluzní fronta, oblačnost by se měla od západu trhat až v průběhu dnešní noci. Pokud bude bouře dost silná i ve večerních hodinách, šance ke spatření vzácného úkazu jsou zejména na západě republiky. I tam ale možnou záři dost ochabí svit Měsíce v úplňku.

Polární záře 26. září 2011. Autor: Martin Gembec
Polární záře 26. září 2011.
Autor: Martin Gembec
Pokud k záři nad českým obzorem nakonec nedojde, nebo ji zhatí počasí, netřeba nutně zoufat. Z fyzikálních důvodů je zpravidla sluneční erupce více geoefektivní (tedy mající vliv na zemské magnetické pole), když se aktivní skvrna nachází nejblíže ke středu slunečního kotouče a pak po průchodu touto centrální oblastí. Pokud tedy bude aktivita v oblasti skvrny pokračovat i v následujících dnech, pak právě ty další erupce by mohly přinést oblak aktivních částic, které vykouzlí vytoužené atmosférické divadlo i nad českým severním obzorem. Nutno připomenout, že z České republiky byly v tomto 24. cyklu sluneční aktivity pozorovatelné již dvě polární záře - v nocích 5./6. srpna 2011 a 26./27. září 2011. Internetem rovněž koluje fotografie, podle které byla polární záře viditelná 25. ledna 2012 nad Vrchlabím, jedná se ovšem o "falešnou" záři vytvořenou obarvením vysoké oblačnosti na snímku do zelených barev.

Západ Slunce se skvrnou AR1429 u horního okraje. Autor: Petr Horálek
Západ Slunce se skvrnou AR1429 u horního okraje.
Autor: Petr Horálek
Skupinu slunečních skvrn AR1429 můžete pozorovat i malými dalekohledy (či dle některých pozorování i pouhým okem), použijete-li bezpečný filtr. Kromě této skupiny je rovněž výrazná, ovšem jen dalekohledy pozorovatelná AR1428. Současnou aktivitu polárních září můžete sledovat na našem Aurorálním monitoru, rovněž si prohlédněte současné družicové snímky Slunce. Nejnovější zprávy z dění na Slunci i fotografie polárních září ze severnějších států si můžete dennodenně prohlížet na stránce Spaceweather.com.

Nechme se tedy překvapit a vyhlížejme v následujících nocích nad severním obzorem…

Doporučujeme:
[1] Fotogalerie sluneční skvrny AR1429 (Petr Horálek)
[2] Monitor polárních září na Astro.cz
[3] Stránka Slunce na Astro.cz
[4] Spaceweather.com
[5] Polární záře na Ukazy.astro.cz
[6] Galerie na Ukazy.astro.cz
[7] Slunce v roce 2013 lidstvo na měsíce neochromí (Michal Švanda)


Video: Erupce ze 7. března 2012 z družic SOHO a SDO





O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008, jejím vedoucím redaktorem se stal na jaře roku 2009. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



39. vesmírný týden 2016

39. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 26. 9. do 2. 10. 2016. Měsíc bude v novu. Venuše, Mars a Saturn najdeme večer stále jen nízko nad obzorem. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Na ranní obloze můžeme před svítáním pozorovat kužel zvířetníkového světla do něhož před východem Slunce stoupá planeta Merkur a bude zde také srpek Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Pradědovy Perseidy 2016

Píše se rok 258, 10. srpen. Na rošt nad horké uhlí je položen správce chrámové pokladny před několika dny popraveného papeže Sixta II a je opékán zaživa. Po chvíli volá: „Z jedné strany jsem již opečený, pokud mě chcete mít dobře udělaného, je čas mě otočit na druhou stranu.“ Toto utrpení podstoupil

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

ISS

Stanice ISS nízko nad JV obzorem,začínají večerní přelety nad ČR.

Další informace »