Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Zimní led v letních oblacích?

Zimní led v letních oblacích?

mracoun.jpg
Zima je v plném proudu, sněží nejen na území České republiky, ale i na mnoha jiných místech severní polokoule. Mnozí z nás (a především pracovníci starající se o zimní údržbu silnic) si přejí návrat pohodových horkých, a tak trochu ospalých letních dnů. Málo kdo si však v horkých dnech uvědomuje, že i tehdy uvnitř některých oblaků klesá teplota na ryze zimní úroveň -70 °C. Věřili byste tomu, že právě ledové krystalky tvořící se v těchto mohutných letní oblacích mohou vědcům pomoci předpovědět následující zimní bouře?Snímek ukazuje oblaka mohutných letních tropických bouřek s typickým tvarem kovadliny. Tyto konvektivní oblačné systémy jsou na Floridě velmi časté (Credit: NOAA)

Na konci minulého roku publikovali vědci z výzkumných center NASA (Langley Research Center v Hamptonu a Goddard Space Flight Center v Greenbeltu) v Journal of Geophysical Research práci o důležitosti klasifikace tvarů ledových krystalů uvnitř velkých letní oblaků nebo konvektivních oblačných systémů. Tvary ledových krystalků byly zjišťovány během výzkumné kampaně na základně na Floridě. Ve zmíněné práci vědci popisují přístroje pomocí kterých mohou identifikovat typy ledových krystalů. Pomocí nich pak mohli začít s jejich klasifikací. Vědci se domnívají, že poznáme-li tvary ledových krystalů v oblacích, přispěje to k lepšímu poznání počasí i lepším klimatickým modelům, které se v podobě počítačového softwaru využívají k předpovědím stavu atmosféry.

Počítačové modely počasí či klimatu jsou velmi složité, jelikož musejí počítat se stovkami proměnných, včetně mnoha těch, které jsou zcela nepředvídatelné. Vincent Noel, výzkumný pracovník střediska NASA v Langley a autor článku vysvětluje, "Obvykle předpovědi klimatu chápeme jako předpovědi vývoje teploty, tlaku, relativní vlhkosti a mnoha dalších proměnných, na malých (několik dní) nebo velkých (několik století) časových škálách. Ačkoliv předpovídáme všechny tyto prvky s určitou přesností, potřebujeme do modelu zavést i množství oblačnosti, dobu její existence apod. Oblaka jsou totiž v klimatických modelech největším zdrojem nepřesností.

Skutečnost, že právě oblaka představují tak velkou nejistotu, přiměla některé vědce z NASA i jiných institucí k rozhodnutí studovat tropickou konvektivní oblačnost na Floridě. Jedná se o takové typy mohutných oblaků, které jsou v této části Ameriky běžné. Svůj vědecký projekt pojmenovali CRYSTAL-FACE (Cirrus Regional Study of Tropical Anvils and Cirrus Layers - Florida Area Cirrus Experiment) a probíhal v létě 2002 v oblastech státu Florida a Mexického zálivu. Konkrétním cílem bylo studium všech aspektů specifických formací konvekční oblačnosti pomocí přístrojů z letadel, ze země i satelitů.

krystalky.jpg
Snímek ukazuje bohatost tvarů ledových krystalů. Větší krystaly (dole) existují při vyšších teplotách (- 37 °C), menší při nižších teplotách (kolem - 49 °C) (Credit: Andrew Heymsfield).

Určitě jste si při pobytu venku, třeba někde u vody nebo v přírodě, všimli konvektivních - teplem generovaných oblaků. Tato oblaka vznikají když sluneční záření ohřívá zemský povrch a vznikající horký vzduch stoupá nahoru. Ve výškách kondenzuje do podoby oblaků (drobných kapiček vody). Ovšem na Floridě se tato oblaka vyznačují svou velikostí v rozsahu od 100 do 200 km šířky. Formují se a zanikají velmi rychle (méně než 2 hodiny). Mohou také dosahovat extrémních tlouštěk, tedy výšky až 15 km, což je přibližně o 6 km více než má Mt. Everest.

Na vrcholcích konvektivní oblačnosti jsou oblaka - tzv. cirry - složené z ledových krystalů. Tyto krystaly ovlivňují počasí a klima dvě způsoby: za prvé, v závislosti na tvaru ledových krystalků ovlivňují množství odražené nebo zachycené sluneční energie; za druhé, ovlivňují destrukci ozónu v vyšší atmosféře (stratosféře).

"Sluneční záření Zemi ohřívá" říká Noel. "Jakmile je cokoliv ohřáté, začíná vyzařovat infračervené (tepelné) záření." Infračervené záření je záření o delší vlnové délce (tedy za červenou barvou ve spektru). Takové záření nejsme schopni vnímat očima. Abychom mohli toto záření "vidět" musíme použít přístroje pro noční vidění (termovizi). "Oblaka pohlcují infračervené záření a znovu jej později vyzařují, tedy spoluvytvářejí tzv. skleníkový efekt." Oblaka, a především cirry, jsou také příčinou toho, že část infračerveného záření zůstává na Zemi nebo v atmosféře, místo toho, aby bylo vyzářeno do okolního kosmického prostoru.

Zdroj: NASA
Převzato: Hvězdárna ValašskéMeziříčí




O autorovi

Libor Lenža

Libor Lenža

Narodil se v roce 1969 a již od mladých let se věnoval přírodě a technice. Na počátku studia střední školy se začal věnovat astronomii. Nejprve působil v Klubu astronomů v Havířově pod vedení Ing. Miloně Bury a dalších. Jeho zájem o astronomii i kosmonautiku se rychle prohluboval. Již od mladých let se věnuje popularizaci nejen astronomie a kosmonautiky. V roce 1991 začal pracovat na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako odborný pracovník se zaměřením na pozorování projevů sluneční aktivity, ale i další oblasti observační astronomie a popularizaci. V roce 1995 se na této instituci ujal práce ředitele. Ve vedení této hvězdárny působí do dnešních dnů. Věnuje se také řízení projektů a projektových úkolů nejen v oblasti astronomie. Zakládal Valašskou astronomickou společnost, několik funkčních období působil jako její předseda. Spolupracuje s Českou astronomickou společností a dalšími organizacemi. Připravuje a organizuje řadu aktivit, akcí a projektů a také přednáší. Kromě astronomie se věnuje také dalším oblastem přírodních věd, zejména geologii, chemii, spektroskopii, ale také novým technologiím a energetice.



33. vesmírný týden 2017

33. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 14. 8. do 20. 8. 2017. Měsíc bude v poslední čtvrti. Dojde k zákrytu Hyád a ve dne také Aldebaranu. Jupiter mizí večer na jihozápadě. Saturn je za soumraku nad jihozápadem. V druhé polovině noci uvidíme Neptun a Uran. Ráno se ukazuje Venuše. Aktivita Slunce je opět nízká. Očekáváme start Falconu 9 s Dragonem k ISS, Atlasu V s komunikační družicí TDRS-M a Proton-M by měl vynést komunikační družici Blagovest.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Střecha Slovenska

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2017 obdržel snímek „Střecha Slovenska“, jehož autorem je Václav Hýža. Pilíř noci, rozlité mléko bohyně Héry, bývalá cesta slunce, která je dnes v popelu. Také nebeská řeka Inků, most čínských milenců, ale i věčný svit duší, které opustily svět.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Částečné zatmění Měsíce 7.8.2017

Částečné zatmění Měsíce pozorované z vrcholu Ještěd u Liberce

Další informace »