Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  ALMA obrací zrak ke galaxii Centaurus A
Jiří Srba Vytisknout článek

ALMA obrací zrak ke galaxii Centaurus A

Centaurus A - ALMA - eso1222
Centaurus A - ALMA - eso1222
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (019/2012): Tento nový záběr centrální oblasti neobvyklé galaxie Centaurus A byl pořízen pomocí systému antén pro milimetrovou a submilimetrovou oblast ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array). Názorně demonstruje, jak nová observatoř astronomům umožňuje prohlédnout skrze temné prachové pásy zakrývající samotný střed galaxie a získat snímky v bezkonkurenční kvalitě. ALMA je stále ještě ve fázi výstavby a v současnosti provádí vědecká pozorování ve zkušební fázi ‚Early Science‘ (počáteční vědecká pozorování). Již v současnosti je však tento teleskop nejvýkonnějším zařízením svého druhu na světě. Observatoř ALMA právě zveřejnila výzvu k podání návrhů na pozorování v následujícím období, kdy již bude k dispozici ještě větší část celého systému s lepšími vlastnostmi.

Centaurus A [1] je hmotná eliptická galaxie se silnými rádiovými emisemi (rádiová galaxie). Ve skutečnosti je zdaleka nejbližší a nejjasnější rádiovou galaxií na obloze [2]. V minulosti byla proto zkoumána celou řadou přístrojů a dalekohledů. V jejím zářivém centru sídlí supermasivní černá díra o hmotnosti kolem 100 milionů Sluncí.
 
Ve viditelném světle je galaxie nápadná svým charakteristickým znakem - temným pásem táhnoucím se přes její střed (viz například eso1221). Tento prachový pás obsahuje velké množství plynu a prachu, ale také mladé hvězdy. Tyto struktury, společně s rádiovými emisemi, jsou považovány za důkaz, že Centaurus A vznikla následkem kolize obří eliptické galaxie a menší spirální galaxie, jejíž zbytky pozorujeme právě v podobě zmíněného tmavého pásu. 

Aby astronomové mohli nahlédnout za oponu centrálního pásu, musejí využít elektromagnetické záření s delšími vlnovými délkami. Uvedený snímek galaxie Centaurus A kombinuje pozorování v milimetrovém pásmu získaná pomocí přístroje ALMA se snímkem pořízeným v blízké infračervené oblasti. Nabízí tedy nerušený pohled skrze prachová oblaka na zářivé centrum galaxie.

Nová pozorování získaná pomocí přístroje ALMA (zde znázorněna v odstínech zelené, žluté a oražové barvy) odhalují, kde se v této galaxii nacházejí plynná oblaka a jak se pohybují. Jedná se o dosud nejostřejší záběry pořízené nejcitlivějším přístrojem svého druhu. Antény ALMA byly naladěny tak, aby detekovaly signál na vlnové délce 1,3 mm, jehož zdrojem jsou molekuly oxidu uhelnatého. Pohyb plynu v galaxii způsobuje drobné odchylky od této vlnové délky, které vznikají v důsledku Dopplerova jevu [3]. Na snímku jsou tyto změny znázorněny rozdílnými barvami. Odstíny zelené odpovídají pohybu směrem k nám, zatímco oranžové struktury se od nás vzdalují. Jak je ze snímku patrné, plyn nalevo od středu se pohybuje směrem k nám, a naopak, plyn vpravo se od nás vzdaluje, což dokazuje, že tyto plynné útvary obíhají kolem středu galaxie.    

Pozorování provedená anténami ALMA jsou proložena se snímkem galaxie Centaurus A v blízké infračervené oblasti získaným pomocí přístroje SOFI na dalekohledu ESO/NTT (New Technology Telescope). Snímek byl zpracován inovativní technikou, která umožňuje odstranit stínění způsobované prachem (eso0944). Jasně patrný je prstenec hvězd a hvězdokup zářící nazlátlou barvou; jedná se o pozůstatky spirální galaxie, která byla roztrhána gravitačním působením obří eliptické galaxie.

Srovnání prstence hvězd pozorovaného pomocí dalekohledu NTT v infračerveném světle s plynnými útvary zachycenými v milimetrové oblasti teleskopem ALMA ukazuje na odlišnou povahu podobně vyhlížejících struktur v této galaxii. Je to názorný příklad, jak se pozorování různými přístroji vzájemně doplňují.   

Stavba sítě dalekohledů ALMA bude na planině Chajnantor v Chile dokončena v roce 2013. V té době bude plně k dispozici 66 vysoce přesných antén. V současnosti je již k dispozici polovina z nich (viz ann12035). Počáteční vědecká pozorování s malou částí budoucího pole byla zahájena již v roce 2011 (viz eso1137). Uvedená pozorování galaxie Centaurus A byla pořízena v rámci technických a vědeckých testů před uvedením do provozu (Commissioning and Science Verification phase).

Mezinárodní astronomická observatoř ALMA je společným projektem Evropy, severní Ameriky a východní Asie ve spolupráci s chilskou republikou. ALMA je za Evropu financována ESO, za severní Ameriku NSF (National Science Foundation) ve spolupráci s NRC (National Research Council of Canada) a s NSC (National Science Council of Taiwan) a za východní Asii NINS (National Institutes of Natural Sciences) v Japonsku ve spolupráci s AS (Academia Sinica) na Taiwanu. Výstavba a provoz observatoře ALMA jsou ze strany Evropy řízeny ESO, ze severní Ameriky NRAO (National Radio Astronomy Observatory), která je řízena AUI (Associated Universities, Inc.), a za východní Asii NAOJ (National Astronomical Observatory of Japan). Spojená observatoř ALMA (JAO, Joint ALMA Observatory) poskytuje jednotné vedení a řízení stavby, plánování a provoz teleskopu ALMA.

 

Zdroj

 

Poznámky

[1] Galaxie nese označení Centaurus A, neboť se jedná o první intenzivní zdroj rádiových vln objevený v souhvězdí Kentaura v roce 1950. Galaxii najdete v katalozích též pod označením NGC 5128. Byla objevena v roce 1826 a poprvé ji popsal britský astronom James Dunlop.

[2] Centaurus A se nachází asi 12 milionů světelných let od nás směrem do jižního souhvězdí Kentaura.

[3] Dopplerův jev popisuje změnu vlnové délky vlnění pro pozorovatele, který se vůči zdroji pohybuje. Molekuly v kosmických plynných mračnech vyzařují na dobře definovaných vlnových délkách, pohyb těchto oblaků však vede k jejich drobným změnám, které lze pozorovat a měřit.

 

Další informace

V roce 2012 slavíme 50. výročí založení ESO. ESO (Evropská jižní observatoř) je hlavní mezinárodní astronomickou organizací Evropy a patří k nejproduktivnějším astronomickým observatořím světa. Je podporována 15 členskými státy, kterými jsou: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních astronomických zařízení, která umožní významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli při propagaci a organizaci mezinárodní spolupráce na poli astronomického výzkumu. ESO v současnosti provozuje tři observatoře světově úrovně: La Silla, Paranal a Chajnantor, které se nacházejí na poušti Atacama v Chile. Na Paranalu se nachází VLT (Very Large Telescope = Velmi velký dalekohled) - nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle a VISTA, největší přehlídkový dalekohled pro infračervenou oblast na světě. Zároveň je ESO evropským zástupcem největšího astronomického projektu všech dob - teleskopu ALMA budovaného na planině Chajnantor. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 40 metrů. Měl by pracovat v infračerveném i viditelném oboru záření a stane se největším dalekohledem světa.

 

Odkazy

 

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Douglas Pierce-Price; ESO Public Information Officer; Garching, Germany; Tel: +49 89 3200 6759
Email:
dpiercep@eso.org

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1222. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.




O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). V současné době pracuje jako odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí. Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.



38. vesmírný týden 2016

38. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 19. 9. do 25. 9. 2016. Měsíc bude v poslední čtvrti, projde kolem Aldebaranu. Večer je velmi nízko na západě Venuše a na jihozápadě jsou Mars a Saturn. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Na ranní obloze můžeme před svítáním pozorovat kužel zvířetníkového světla do něhož před východem Slunce stoupá planeta Merkur. Ke startu se připravuje tříčlenná posádka, kterou by měl vynést v pátek Sojuz-MS2 na cestu k ISS. Začíná astronomický podzim.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Pradědovy Perseidy 2016

Píše se rok 258, 10. srpen. Na rošt nad horké uhlí je položen správce chrámové pokladny před několika dny popraveného papeže Sixta II a je opékán zaživa. Po chvíli volá: „Z jedné strany jsem již opečený, pokud mě chcete mít dobře udělaného, je čas mě otočit na druhou stranu.“ Toto utrpení podstoupil

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc stáří 19,5 dne

Další informace »