Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Ambiciózní přehlídka sleduje hvězdné jesle
Jiří Srba Vytisknout článek

Ambiciózní přehlídka sleduje hvězdné jesle

Tarantula a 30 Doradus - ESO1033-VISTA
Tarantula a 30 Doradus - ESO1033-VISTA
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (033/2010): Astronomové, kteří skenují oblohu velkým přehlídkovým teleskopem ESO/VISTA, získali působivou fotografii mlhoviny Tarantula v blízké sousední galaxii - Velkém Magellanově mračnu. Panoramatický záběr pořízený v oboru infračerveného záření zachycuje tento objekt ve vysokém rozlišení spolu s jeho nejbližším okolím. Snímek byl pořízen jako jeden z prvních v rámci začínající rozsáhlé přehlídky obou Magellanových oblaků. 

Vedoucí výzkumného týmu Maria-Rosa Cioni (University of Hertfordshire, UK) vysvětluje: "Oblast známá jako 30 Doradus nebo mlhovina Tarantula představuje jeden z nejvýznamnějších regionů současné hvězdotvorby v blízkém vesmíru. V centru mlhoviny se nachází velká hvězdokupa označovaná RMC 136, ve které byly objeveny některé z nejhmotnějších známých hvězd."
 
Dalekohled ESO/VISTA [1] je nový přehlídkový přístroj na observatoři Paranal v Chile (eso0949). Teleskop je vybaven obří kamerou citlivou na infračervené záření, která u astronomických objektů odhaluje jemné detaily umožňující bližší pohled na fyzikální povahu  jevů ve vesmíru. Infračervené záření má větší vlnovou délku než viditelné světlo a pouhým okem je neviditelné. Na druhé straně ale mnohem lépe prochází oblastmi plnými prachu, který jinak brání v rozhledu při pozorování vesmíru. Tato vlastnost dělá z infračerveného záření vhodný prostředek pro studium mladých hvězd, stále obklopených zárodečnými prachoplynnými mlhovinami. Další výhodou dalekohledu VISTA je velké zorné pole, které je schopen zachytit na jediném záběru.  

Uvedený obrázek byl získán v rámci projektu VMC (VISTA Magellanic Cloud Survey). Jeho cílem je postupné zmapování oblasti oblohy o ploše 184 čtverečních stupňů - což zhruba odpovídá asi 1000 měsíčním kotoučům - včetně dvou nejbližších galaxií Velkého i Malého Magellanova mračna. Výsledkem projektu by měla být detailní studie historie formování hvězd v těchto galaxiích a prostorové geometrie systému.
 
Chris Evans, člen týmu VMC k tomu dodává: "Snímky dalekohledem VISTA nám umožní rozšířit výzkum z centra mlhoviny Tarantula na množství nedalekých menších regionů hvězdotvorby, které rovněž obsahují bohatou populaci mladých hmotných hvězd. Díky těmto novým detailním infračerveným záběrům budeme schopni zkoumat kokony, ve kterých v současnosti stále probíhá zrod hmotných hvězd. Zajímá nás také jejich interakce se staršími stálicemi v blízkém okolí."
 
Tento širokoúhlý záběr ukazuje mnoho různých objektů. Jasná oblast nad středem je samotná mlhovina Tarantula s centrální hvězdokupou RMC 136. Nalevo je vidět další hvězdokupa nesoucí označení NGC 2100 a vpravo naleznete malý pozůstatek po výbuchu supernovy SN1997A (eso1032). Ve spodní části snímku se nachází řada menších regionů hvězdotvorby jako NGC 2080 (aka "Ghost Head Nebula") či hvězdokupa NGC 2083.   
 
Přehlídka VMC je jedním ze šesti rozsáhlých mapování jižní oblohy v oblasti infračerveného záření, které budou uskutečněny v prvních pěti letech provozu dalekohledu VISTA.
 

Zdroj

 
Poznámky

[1] VISTA ― Visible and Infrared Survey Telescope for Astronomy ― je nejnovějším přístrojem v arzenálu observatoře ESO na hoře Paranal v severním Chile. VISTA je největší  přehlídkový teleskop pro blízkou infračervenou oblast na světě, jehož velké primární zrcadlo, široké zorné pole a citlivé detektory společně přinesou úplně nový pohled na jižní oblohu.

Dalekohled je umístěn na kopci přilehlém ke stanovišti dalekohledů ESO/VLT a sdílí tedy výjimečné pozorovací podmínky. Primární zrcadlo dalekohledu má průměr 4,1 m. Fotografickou terminologií lze říct, že dalekohled představuje fotoaparát s 67 megapixely a objektivem s ohniskovou vzdáleností 13 000 mm při světelnosti 1:3,25.

Další informace

ESO (Evropská jižní observatoř) je hlavní mezinárodní astronomickou organizací Evropy a patří k nejproduktivnějším astronomickým observatořím světa. Je podporována 14 členskými státy, kterými jsou: Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních astronomických zařízení, která umožní významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli při propagaci a organizaci mezinárodní spolupráce na poli astronomického výzkumu. ESO v současnosti provozuje tři observatoře světově úrovně: La Silla, Paranal a Chajnantor, které se nacházejí na poušti Atacama v Chile. Na Paranalu se nachází VLT (Very Large Telescope = Velmi velký dalekohled) - nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle a VISTA, největší přehlídkový dalekohled pro infračervenou oblast na světě. Zároveň je ESO evropským zástupcem největšího astronomického projektu všech dob - teleskopu ALMA budovaného na planině Chajnantor. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 42 metrů. Měl by pracovat v infračerveném i viditelném oboru záření a stane se největším dalekohledem světa.

Odkazy


Kontakty

Maria-Rosa Cioni; University of Hertfordshire; UK; Tel: +44 1707 28 5189; Email: M.Cioni@herts.ac.uk
Richard Hook; ESO La Silla/Paranal & E-ELT Public Information Officer; Garching, Germany; Tel: +49 89 3200 6655; Email: rhook@eso.org

Překlad: Jiří Srba, Hvězdárna Valašské Meziříčí
Národní kontakt: Viktor Votruba +420 267 103 040; votruba@physics.muni.cz




O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). V současné době pracuje jako odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí. Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Lunární X

Další informace »