Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Ambiciózní přehlídka sleduje hvězdné jesle
Jiří Srba Vytisknout článek

Ambiciózní přehlídka sleduje hvězdné jesle

Tarantula a 30 Doradus - ESO1033-VISTA
Tarantula a 30 Doradus - ESO1033-VISTA
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (033/2010): Astronomové, kteří skenují oblohu velkým přehlídkovým teleskopem ESO/VISTA, získali působivou fotografii mlhoviny Tarantula v blízké sousední galaxii - Velkém Magellanově mračnu. Panoramatický záběr pořízený v oboru infračerveného záření zachycuje tento objekt ve vysokém rozlišení spolu s jeho nejbližším okolím. Snímek byl pořízen jako jeden z prvních v rámci začínající rozsáhlé přehlídky obou Magellanových oblaků. 

Vedoucí výzkumného týmu Maria-Rosa Cioni (University of Hertfordshire, UK) vysvětluje: "Oblast známá jako 30 Doradus nebo mlhovina Tarantula představuje jeden z nejvýznamnějších regionů současné hvězdotvorby v blízkém vesmíru. V centru mlhoviny se nachází velká hvězdokupa označovaná RMC 136, ve které byly objeveny některé z nejhmotnějších známých hvězd."
 
Dalekohled ESO/VISTA [1] je nový přehlídkový přístroj na observatoři Paranal v Chile (eso0949). Teleskop je vybaven obří kamerou citlivou na infračervené záření, která u astronomických objektů odhaluje jemné detaily umožňující bližší pohled na fyzikální povahu  jevů ve vesmíru. Infračervené záření má větší vlnovou délku než viditelné světlo a pouhým okem je neviditelné. Na druhé straně ale mnohem lépe prochází oblastmi plnými prachu, který jinak brání v rozhledu při pozorování vesmíru. Tato vlastnost dělá z infračerveného záření vhodný prostředek pro studium mladých hvězd, stále obklopených zárodečnými prachoplynnými mlhovinami. Další výhodou dalekohledu VISTA je velké zorné pole, které je schopen zachytit na jediném záběru.  

Uvedený obrázek byl získán v rámci projektu VMC (VISTA Magellanic Cloud Survey). Jeho cílem je postupné zmapování oblasti oblohy o ploše 184 čtverečních stupňů - což zhruba odpovídá asi 1000 měsíčním kotoučům - včetně dvou nejbližších galaxií Velkého i Malého Magellanova mračna. Výsledkem projektu by měla být detailní studie historie formování hvězd v těchto galaxiích a prostorové geometrie systému.
 
Chris Evans, člen týmu VMC k tomu dodává: "Snímky dalekohledem VISTA nám umožní rozšířit výzkum z centra mlhoviny Tarantula na množství nedalekých menších regionů hvězdotvorby, které rovněž obsahují bohatou populaci mladých hmotných hvězd. Díky těmto novým detailním infračerveným záběrům budeme schopni zkoumat kokony, ve kterých v současnosti stále probíhá zrod hmotných hvězd. Zajímá nás také jejich interakce se staršími stálicemi v blízkém okolí."
 
Tento širokoúhlý záběr ukazuje mnoho různých objektů. Jasná oblast nad středem je samotná mlhovina Tarantula s centrální hvězdokupou RMC 136. Nalevo je vidět další hvězdokupa nesoucí označení NGC 2100 a vpravo naleznete malý pozůstatek po výbuchu supernovy SN1997A (eso1032). Ve spodní části snímku se nachází řada menších regionů hvězdotvorby jako NGC 2080 (aka "Ghost Head Nebula") či hvězdokupa NGC 2083.   
 
Přehlídka VMC je jedním ze šesti rozsáhlých mapování jižní oblohy v oblasti infračerveného záření, které budou uskutečněny v prvních pěti letech provozu dalekohledu VISTA.
 

Zdroj

 
Poznámky

[1] VISTA ― Visible and Infrared Survey Telescope for Astronomy ― je nejnovějším přístrojem v arzenálu observatoře ESO na hoře Paranal v severním Chile. VISTA je největší  přehlídkový teleskop pro blízkou infračervenou oblast na světě, jehož velké primární zrcadlo, široké zorné pole a citlivé detektory společně přinesou úplně nový pohled na jižní oblohu.

Dalekohled je umístěn na kopci přilehlém ke stanovišti dalekohledů ESO/VLT a sdílí tedy výjimečné pozorovací podmínky. Primární zrcadlo dalekohledu má průměr 4,1 m. Fotografickou terminologií lze říct, že dalekohled představuje fotoaparát s 67 megapixely a objektivem s ohniskovou vzdáleností 13 000 mm při světelnosti 1:3,25.

Další informace

ESO (Evropská jižní observatoř) je hlavní mezinárodní astronomickou organizací Evropy a patří k nejproduktivnějším astronomickým observatořím světa. Je podporována 14 členskými státy, kterými jsou: Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních astronomických zařízení, která umožní významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli při propagaci a organizaci mezinárodní spolupráce na poli astronomického výzkumu. ESO v současnosti provozuje tři observatoře světově úrovně: La Silla, Paranal a Chajnantor, které se nacházejí na poušti Atacama v Chile. Na Paranalu se nachází VLT (Very Large Telescope = Velmi velký dalekohled) - nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle a VISTA, největší přehlídkový dalekohled pro infračervenou oblast na světě. Zároveň je ESO evropským zástupcem největšího astronomického projektu všech dob - teleskopu ALMA budovaného na planině Chajnantor. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 42 metrů. Měl by pracovat v infračerveném i viditelném oboru záření a stane se největším dalekohledem světa.

Odkazy


Kontakty

Maria-Rosa Cioni; University of Hertfordshire; UK; Tel: +44 1707 28 5189; Email: M.Cioni@herts.ac.uk
Richard Hook; ESO La Silla/Paranal & E-ELT Public Information Officer; Garching, Germany; Tel: +49 89 3200 6655; Email: rhook@eso.org

Překlad: Jiří Srba, Hvězdárna Valašské Meziříčí
Národní kontakt: Viktor Votruba +420 267 103 040; votruba@physics.muni.cz




O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). V současné době pracuje jako odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí. Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.



38. vesmírný týden 2017

38. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 18. 9. do 24. 9. 2017. Měsíc bude v novu. Jupiter se ztrácí v záři Slunce. Saturn je večer nad jihozápadem. Pozorovat můžeme i Neptun a Uran. Ráno je vidět Venuše, Merkur a Mars. Přidá se k nim také srpek Měsíce. Aktivita Slunce se snížila. Začíná astronomický podzim. Cassini shořela v atmosféře Saturnu. ISS má opět šestičlennou posádku. Po hurikánu Irma se obnoví i lety amerických raket. Kolem Země proletí sonda OSIRIS-REx.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Zatmění nad hradem Helfštýn

Kdopak dnes již spočítá, kolik zatmění Měsíce spatřili obyvatelé starobylého hradu Helfštýn. Mohli bychom jistě zadat souřadnice hradu do nějakého chytrého počítačového programu, který by žádaný počet zjistil. Docela jistě však nezjistíme, zda bylo kdysi dávno v příslušnou noc jasno,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ostrov hviezd

Tmavá obloha, Bohom zabudnuté miesto, teplo letnej jadranskej noci, deviatka nočných šialencov, zvuk uzávierok fotoaparátov, šum mora, desivé príbehy o nemých deťoch, vzduchom letiace nedopalky cigariet, nešťastne rozliata plechovka piva... pre niekoho ďalšia noc v teple postele, pre iného výborná príležitosť pre vznik nadčasových spomienok. Zelený závoj tiahnuci sa ostrovom hviezd predstavuje rozbúrený airglow, alebo svetelné žiarenie atmosféry. Fotka pochádza z ostrova Lastovo, najvzdialenejšieho obývaného ostrova Chorvátska. Na hladine mora je možné vidieť zrkadlenie Mliečnej cesty, ktorá obsahuje bohatú štruktúru tmavých hmlovín. Carpe noctem!

Další informace »