Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Andromeda je pětkrát větší

Andromeda je pětkrát větší

M31.jpg
V galaxii v Andromedě, ve velké vzdálenosti od centra, bylo objeveno několik velkých, na těžké prvky chudých hvězd. To znamená, že galaxie může být až 5krát větší než se dosud myslelo.

Objevené hvězdy jsou rudí obři. Přestože jsou daleko za dosud viditelnou částí Andromedy (rotujícím galaktickým hvězdným diskem), jsou ještě gravitačně svázaný s galaxií a tvoří část rozsáhlého galaktického „halo“.

„Jsme zvyklí o Andromedě uvažovat jako o malém mlhavém obláčku, ale skutečné halo je velmi rozsáhlé a zaplnilo by značnou část noční oblohy,“ řekl Jason Kalirai (UCSC - University of California, Santa Cruz). Podle něho průměr celé galaxie v Andromedě je přinejmenším 1 milión sv.l. (průměr naší Galaxie je 100.000 sv.l.). To by mohlo pomoci vysvětlit rozdíly mezi chemickým složením hvězd v Andromedě a Mléčné dráze, které astronomy už dlouho trápí.

Andromeda, známá také jako M31, leží od Země ve vzdálenosti asi 2,5 miliónů sv.l., a to ji dělá naším nejbližším galaktickým sousedem. Obě galaxie patří do Místní kupy galaxií. Andromeda je ve vesmíru nejvzdálenějším objektem, který můžeme spatřit bez dalekohledu (pouhým okem, ale mimo osvětlené město).

Stejně jako naše Mléčná dráha je i Andromeda klasickou spirální galaxií, kterou tvoří 3 hlavních částí: plochý disk, jasná centrální výduť (velká hustota hvězd) a rozsáhlé kulové (sférické) halo, v němž jsou hvězdy více rozptýleny.

Pro objevování dosud neviditelných rudých obrů, ve vzdálenosti nejméně 500.000 sv.l. od středu Andromedy, použili astronomové dalekohled Mayall (Kitt Peak) a spektrograf DEIMOS na dalekohledu Keck II (Havaj). Byli schopni „vybrat“ slabé hvězdy v halo Andromedy a to díky technice, kterou vyvinula postgraduální studentka Karoline Gilbertová (UCSC). Touto metodou lze rozlišit hvězdy ve velké vzdálenosti v halo Andromedy od většího počtu hvězd v popředí (v naší Mléčné dráze).

Slabá hvězda v popředí a jasná, hodně vzdálená, svítí „stejně“, proto se zdají podobné a nelze je rozlišit. Je to stejné jako světlušky ve vzdálenosti 3 m a velmi intenzivní maják ve velké vzdálenosti. „V tomto případě jsou světlušky trpaslíky v naší Galaxii a majáky jsou červení obři v Andromedě," řekl Puraga Guhathakurta (USCS).

Podle současných teorií o vzniku galaxií se jako první vytvářelo halo. Hvězdy v halo jsou podle předpokladu chudé na těžší (kovové) prvky, protože se formovaly ještě v době, kdy ve vesmíru bylo těchto těžkých prvků mnohem méně než nyní. Těžké prvky vznikají ve hvězdách až později. Do mezihvězdného prostoru se dostanou teprve, když již dříve vzniklé hvězdy vybuchnou jako supernovy nebo jako bílí trpaslíci odhodí svou obálku. Až pak se těžší prvky stanou stavebním materiálem pro další generace nově vznikajících hvězd.

"První hvězdy podle očekávaní trpí chemickým deficitem a až později zformované další části galaxie jako je disk, jsou kontaminovány materiálem prvních hvězd, a proto jsou ty pozdější hvězdy bohatší na kovy,“ řekl Kalirai.

Předchozí studie nacházely v halo Andromedy hvězdy 10krát bohatší na těžší prvky než v naší Galaxii. A to astronomy mátlo, protože obě galaxie – Andromeda i Mléčná dráha by měla mít podobnou historii vzniku. Nová pozorování by tento rozpor mohla vyřešit, protože objevení rudí obři jsou „chudokrevní“.

„Jestliže vyhodnotíte množství těžších prvků jako funkci poloměru, uvidíte velmi hezký trend, kdy vnitřní části galaxie jsou na kov bohaté a krajní části galaxie ovládají hvězdy na kov chudé,“ řekl Kalirai.

„Věříme, že předchozí skupiny mylně identifikovaly krajní části výdutě Andromedy jako její halo,“ řekl Guhathakurtal.

Podle Paula Hodgeho (Washington University) máme k dispozici daleko více podrobných snímků z různých přístrojů, což ještě před pár lety nebylo. „Je to zcela nová galaxie,“ řekl Hodge. „Krajní části této galaxie musely být nakonec odhaleny a jak se ukázalo, jsou mnohem zajímavější a krásnější než jsme si kdy dokázali představit.“

Zdroj: www.space.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Pořízeno fotoaparátem Canon EOS 7D přes NT Sky-Watcher 200/1000 na montáži GHEQ-5. Čas expozice 35s.

Další informace »