Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  APEX odhalil zářící hvězdné jesličky
Jiří Srba Vytisknout článek

APEX odhalil zářící hvězdné jesličky

APEX odhalil zářící hvězdné jesličky
APEX odhalil zářící hvězdné jesličky
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (040/2008): APEX odhalil zářící hvězdné jesličky

Snímek expandující bubliny ionizovaného plynu o průměru kolem 10 světelných let názorně ilustruje možnosti astronomie na submilimetrových vlnových délkách. Expanze bubliny způsobuje hromadění okolního materiálu do hustějších shluků, které se stávají rodištěm nových hvězd. Záření o submilimetrových vlnových délkách je klíčem ke zkoumání nejchladnějšího materiálu ve vesmíru, který představují právě tato chladná hustá oblaka.

Oblast s katalogovým označením RCW120 se nachází asi 4 200 světelných let od Země, směrem do souhvězdí Štíra (Sco). Žhavá hmotná hvězda v jejím středu emituje obrovské množství ultrafialového záření, které excituje a ionizuje okolní plyn. Je tak původcem charakteristické emise vodíku v červené oblasti spektra, konkrétně spektrální čáry H-alfa na vlnové délce 656,281 nm.

Jak se bublina rozpíná do okolního prostoru, s ní spojené rázové vlny před sebou tlačí vrstvy okolního materiálu - mezihvězdného plynu a prachu. Zhuštěné oblasti se stávají nestabilními a v důsledku svých vlastních gravitačních sil se formují v hustější shluky chladného plynu, kde může dojít k tvorbě nových hvězd. Jelikož tato oblaka jsou opravdu velmi chladná, dosahují teploty kolem -250°C, mohou tepelně vyzařovat pouze na submilimetrových vlnových délkách. Tento typ záření je proto významným zdrojem informací při studiu nejraňnějších stádií tvorby hvězd.Data o vyzařování této oblasti na submilimetrových vlnových délkách byla získána přístrojem LABOCA, umístěným na anténě o průměru 12-m teleskopu APEX (Atacama Pathfinder Experiment), který je umístěn na planině Chajnantor uprostřed chilské pouště Atacama v nadmořské výšce 5 000 m. Jen díky citlivosti zařízení LABOCA bylo možné detekovat zhustky chladného plynu asi 4x slabší než bylo doposud možné. A jelikož jasnost těchto zhustků je úměrná jejich hmotnosti, získali astronomové možnost sledovat zrod i méně hmotných hvězd.

Na planině Chajnantor je ve spolupráci ESO a s dalšími partnery z celého světa připravován projekt ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array), submilimetrový superteleskop budoucnosti, který bude využívat 60 antén typu APEX rozmístěných na vzdálenost až 16 km spojených dohromady do jednoho jedinečného obřího dalekohledu.

Současný projekt APEX je provozován ve spolupráci Max-Planckova Institutu pro Radiovou Astronomii (MPIfR), Onsala Space Observatory (OSO) a ESO. Tento teleskop využívá prototyp antény zkonstruované v rámci projektu ALMA. Obsluhou a využíváním dalekohledu APEX je v současnosti pověřena právě ESO.

Multimédia

Zdroj: TZ ESO 040/08

Převzato ze stránek Hvězdárny Valašské Meziříčí. Archív Tiskových prohlášení ESO v češtině je k dispozici na adrese: www.astrovm.cz/eso.

Česká republika je členem Evropské jižní observatoře (ESO) od ledna 2007.
Národní kontakt pro ESO: Pavel Suchan - suchan(zavináč)astro(tečka)cz.




O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). V současné době pracuje jako odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí. Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.



3. vesmírný týden 2017

3. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 16. 1. do 22. 1. 2017. Měsíc bude kolem poslední čtvrti na ranní obloze. Večer je vidět jasná Venuše a slabý Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Aktivita Slunce je velmi nízká, přesto se objevila na jeho povrchu skvrna. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta bude v opozici. SpaceX si připsala první letošní úspěch, když vypustila družice a první stupeň dosedl na moři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2237 - Rosetta (úzkopásmově)

Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

ISS

Ranní stopa stanice ISS a Jupiter nad jižním obzorem

Další informace »