Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Asteroidy bombardují černou díru v naší Galaxii

Asteroidy bombardují černou díru v naší Galaxii

Pohled na střed naší Galaxie s ukrytou černou dírou
Pohled na střed naší Galaxie s ukrytou černou dírou
Nové výzkumy naznačují, že záhadná vzplanutí rentgenového záření, které zaznamenala družice Chandra X-ray Observatory, mohou mít původ v asteroidech padajících na černou díru ukrytou v centru naší Galaxie. Tato vzplanutí byla pozorovatelná v průběhu několika let, kdy byla registrována prakticky každý den. Jestliže se tyto závěry potvrdí, může to znamenat, že v okolí superhmotné černé díry existuje oblak obsahující stovky biliónů asteroidů a komet.

Fotografii v úvodu článku pořídila družice NASA s názvem Chandra X-ray Observatory. Snímek zachycuje střed naší Galaxie označovaný Sagittarius A (zkráceně Sag A) se superhmotnou černou dírou v jejím centru. Použitím periodických pozorování v průběhu několika roků družice Chandra zaznamenala vzplanutí rentgenového záření (X-ray) v této oblasti přibližně jednou denně. Tato vzplanutí byla rovněž pozorována v oboru infračerveného záření pomocí dalekohledu VLT (Very Large Telescope) v Chile, který patří Evropské jižní observatoři ESO.

Nová pozorování prokázala možné vysvětlení těchto záhadných vzplanutí. Nabízí se představa, že zdroj Sag A je obklopen oblakem obsahujícím stovky biliónů planetek a komet, které mohly být "ukradeny" jejich mateřským hvězdám. Levá část obrázku nahoře byla vytvořena na základě složené expozice v délce téměř miliónu sekund (zhruba 278 hodin, tj. 11 dnů a 14 hodin), kdy družice Chandra pozorovala okolí centrální černé díry v naší Galaxii. Červená barva představuje rentgenové záření o nízké energii, zelená barva X záření o střední energii a modrá barva znázorňuje rentgenové záření o nejvyšších energiích.

Asteroidy padající na černou díru uprostřed naší Galaxie
Asteroidy padající na černou díru uprostřed naší Galaxie
Asteroid, který podstoupí těsné setkání s dalším objektem, jako je hvězda či planeta, může být vyvržen na dráhu směřující do centra Galaxie, jak je patrno na sérii uměleckých obrázků v pravé části kompozice v úvodu textu. Jestliže se tyto asteroidy přiblíží na vzdálenost přibližně 150 000 000 km od černé díry (což odpovídá vzdálenosti Země od Slunce), jsou roztrhány na kousky v důsledku působících slapových (gravitačních) sil černé díry.

Tyto fragmenty se následně vypaří v důsledku tření, jak úlomek asteroidu prolétá horkým řídkým plynem proudícím k rentgenovému zdroji Sag A, podobně, jako se rozzáří meteor při průletu částice atmosférou při srážce se Zemí. Dojde ke vzplanutí rentgenového záření a nakonec jsou zbytky asteroidu "spolykány" černou dírou.

O další obdobné situaci ve Sluneční soustavě bylo hovořeno nedávno. V průměru každý třetí den dochází ke zničení jedné komety při jejím průletu horkou atmosférou Slunce. A tak navzdory významným rozdílům dvou prostředí může být zánik komet a asteroidů při srážce se Sluncem či černou dírou podobný.

Velmi dlouhá pozorování rentgenového zdroje Sag A pomocí kosmické observatoře Chandra budou pokračovat i v roce 2012. Poskytnou drahocenné informace o frekvenci a jasnosti záblesků a pomohou tak ověřit a vysvětlit navrhovaný model. Tato výzkumná práce má rovněž potenciál porozumět schopnosti asteroidů a planet vzniknout v tak krutém prostředí v blízkosti centra naší Galaxie, v okolí rentgenového zdroje Sagittarius A.

Zdroj: chandra.harvard.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Lunární X

Další informace »