Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Astronomové objevili dvojici nejtěsněji obíhajících černých děr

Astronomové objevili dvojici nejtěsněji obíhajících černých děr

Binární systém supermasivních černých děr
Autor: NASA

Preeti Kharb a Dharam Vir Lal z National Centre for Radio Astrophysics (NCRA), TIFR, Pune, a David Merritt z Rochester Institute of Technology, New York, USA objevili nejtěsnější dvojici supermasivních černých děr ve spirální galaxii pojmenované NGC 7674, která je od Země vzdálena zhruba 400 miliónů světelných roků. Zdánlivá vzdálenost mezi oběma objekty v tomto binárním systému je menší než jeden světelný rok. To je mnohem méně než dosavadní platný rekord, kdy dvojici supermasivních černých děr dělila vzdálenost 24 světelné roky.

Tento objev je velmi významný, protože se jedná o přímý pozorovatelský důkaz existence těsné binární soustavy supermasivních černých děr uvnitř galaxie, které jsou potenciálním zdrojem gravitačních vln.

Černé díry patří mezi nejvíce fascinující objekty, zvláště pak binární černé díry (dvě černé díry obíhající navzájem jedna kolem druhé). Existence dvojice binárních černých děr, přibližně 10× hmotnějších než Slunce, byla potvrzena na základě nedávných detekcí gravitačních vln aparaturou LIGO.

Astrofyzikové již dlouho předpokládali existenci nové třídy binárních soustav složených ze supermasivních černých děr, z nichž každá může mít hmotnost více než miliónkrát převyšující hmotnost našeho Slunce. O osamělých supermasivních černých dírách víme, že jsou přítomny v centru většiny velkých galaxií, a protože jsou pozorovány jejich srážky s jinými hvězdnými ostrovy, je docela pravděpodobné, že dochází k vytvoření gravitačně svázaných dvojic superhmotných černých děr. Až nastane ten správný čas, dojde ke splynutí těchto dvou černých děr v jeden objekt za patřičné emise gravitačních vln.

Spirální galaxie NGC 7674 (největší objekt na obrázku) Autor: NASA
Spirální galaxie NGC 7674 (největší objekt na obrázku)
Autor: NASA
Binární systém supermasivních černých děr byl detekován pomocí soustavy VLBI (Very Long Baseline Interferometry), což je soustava jednotlivých radioteleskopů rozmístěných napříč zeměkoulí a pracujících společně jako jeden velký radioteleskop, čímž bylo dosaženo velkého úhlového rozlišení v obloukových milivteřinách či dokonce mikrovteřinách. Pomocí zařízení VLBI byly v centru galaxie NGC 7674 detekovány dva kompaktní rádiové zdroje.

Dvojice rádiových zdrojů má vlastnosti, jež jsou spojovány se superhmotnými černými děrami, které jsou obklopeny plynným akrečním diskem,“ říká Preeti Kharb. „Z pozorování vyplývá přítomnost dvou černých děr.“ Společná hmotnost obou supermasivních černých děr je přibližně 40 miliónů hmotností Slunce. Preeti Kharb se svým týmem předběžně určila oběžnou periodu binárního systému zhruba na 100 000 roků.

Objev dvojité superhmotné černé díry v této galaxii rovněž potvrzuje teoretické předpovědi, že binární systémy mohou být přítomny v rádiových zdrojích zformovaných do podoby písmene Z,“ prohlásil David Merritt. Galaxie NGC 7674 je právě takovým rádiovým zdrojem. Označení „podoba tvaru Z“ se vztahuje na pokroucenou morfologii rádiové emise galaxie na velkém rozsahu. Tato morfologie je zřejmě důsledkem kombinovaného vlivu splynutí galaxií a následného zformování binární soustavy supermasivních černých děr.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] spaceanswers.com
[2] space.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Supermasivní černá díra


16. vesmírný týden 2018

16. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 16. 4. do 22. 4. 2018. Měsíc je v novu a objeví se na večerní obloze. Večer je nad západem jasná Venuše. Jupiter je vidět už po půlnoci a ráno uvidíme nejlépe Mars a Saturn. Na obloze si představíme zajímavou galaxii v souhvězdí Žirafy. Uplynulý i následující týden je plný mnoha startů raket. Namátkou vybíráme významnou vědeckou družici TESS. Před 420 lety se narodil Riccioli, autor mnoha známých pojmů na mapě Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC2264 HaLRGB

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2018 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik   Za devatero horami a devatero řekami, ještě dál než běhá po obloze Měsíc a ještě dál než leží Slunce, ve vzdálenosti 2180 světelných let, nalezneme „Vánoční stromeček“. Nu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Farebné svetelné dráhy hviezd

Dlhšia expozícia

Další informace »