Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Blízká setkání blízkých galaxií

Blízká setkání blízkých galaxií

Galaxie M 31 a M 33
Galaxie M 31 a M 33
Dvě galaxie (M 31 a M 33) sousedící s naší Galaxií se mohly před několika miliardami roků k sobě těsně přiblížit. Vyplývá to z nedávné studie uskutečněné prostřednictvím radioteleskopu National Science Foundation's Green Bank Telescope (GBT).

Nová pozorování potvrdila sporný dřívější objev (z roku 2004) plynného vodíku proudícího mezi velkou galaxií v souhvězdí Andromedy, známou také jako M 31, a galaxií v souhvězdí Trojúhelníku označovanou též jako M 33.

"Vlastnosti tohoto plynu napovídají, že ve vzdálené minulosti tyto dvě galaxie prošly těsně kolem sebe," říká Jay Lockman, National Radio Astronomy Observatory (NRAO). "Studium vlastností plynného spojení mezi oběma galaxiemi nám může poskytnout nový klíč k pochopení dosavadního vývoje obou galaxií," dodává Jay Lockman.

Tyto dvě galaxie, vzdálené od Země 2,6 miliónů, respektive 3 milióny světelných roků, jsou členy Místní skupiny galaxií, jejíž součástí je i naše Galaxie a dalších asi 30 hvězdných ostrovů.

Vodíkový "most" mezi galaxiemi objevili astronomové v roce 2004 na základě pozorování pomocí radioteleskopu Westerbork Synthesis Radio Telescope (WSRT), který se nachází v Holandsku. Někteří vědci však měli pochybnosti o tomto objevu. Detailní výzkum pomocí velmi citlivého radioteleskopu Green Bank Telescope potvrdil existenci plynného mostu a ukázal šest hustých shluků v tomto plynném proudu.

Pozorování těchto plynných chomáčů ukazuje, že mají stejnou relativní rychlost vzhledem k Zemi jako obě zmíněné galaxie, což posiluje argument, že jsou součástí mostu pozorovaného mezi nimi.

Když galaxie procházely v malé vzdálenosti navzájem kolem sebe, jedním z důsledků působení slapových sil bylo "vytažení" plynu do intergalaktického prostoru mezi galaxiemi v podobě dlouhého proudu. "Domníváme se, že je velmi pravděpodobné, že plynný vodík pozorovaný mezi galaxiemi M 31 a M 33 je pozůstatkem po působení slapových sil během těsného přiblížení obou galaxií, ke kterému došlo před miliardami let," říká Spencer Wolfe, West Virginia University. "K přiblížení došlo velmi dávno, protože ani jedna z galaxií dnes nevykazuje žádné narušení tvaru."

"Studovaný plyn je velmi řídký a jeho rádiová emise je mimořádně slabá - tak slabá, že je za hranicí dosahu většiny světových radioteleskopů," říká Jay Lockman. "Plánujeme použití zdokonalených schopností radioteleskopu GBT k pokračování tohoto výzkumu a zjištění dalších informací o proudu plynného vodíku, a doufejme, že i o historii oběhu obou galaxií," dodává Lockman.

Zdroj: www.nrao.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí






38. vesmírný týden 2017

38. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 18. 9. do 24. 9. 2017. Měsíc bude v novu. Jupiter se ztrácí v záři Slunce. Saturn je večer nad jihozápadem. Pozorovat můžeme i Neptun a Uran. Ráno je vidět Venuše, Merkur a Mars. Přidá se k nim také srpek Měsíce. Aktivita Slunce se snížila. Začíná astronomický podzim. Cassini shořela v atmosféře Saturnu. ISS má opět šestičlennou posádku. Po hurikánu Irma se obnoví i lety amerických raket. Kolem Země proletí sonda OSIRIS-REx.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Zatmění nad hradem Helfštýn

Kdopak dnes již spočítá, kolik zatmění Měsíce spatřili obyvatelé starobylého hradu Helfštýn. Mohli bychom jistě zadat souřadnice hradu do nějakého chytrého počítačového programu, který by žádaný počet zjistil. Docela jistě však nezjistíme, zda bylo kdysi dávno v příslušnou noc jasno,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ostrov hviezd

Tmavá obloha, Bohom zabudnuté miesto, teplo letnej jadranskej noci, deviatka nočných šialencov, zvuk uzávierok fotoaparátov, šum mora, desivé príbehy o nemých deťoch, vzduchom letiace nedopalky cigariet, nešťastne rozliata plechovka piva... pre niekoho ďalšia noc v teple postele, pre iného výborná príležitosť pre vznik nadčasových spomienok. Zelený závoj tiahnuci sa ostrovom hviezd predstavuje rozbúrený airglow, alebo svetelné žiarenie atmosféry. Fotka pochádza z ostrova Lastovo, najvzdialenejšieho obývaného ostrova Chorvátska. Na hladine mora je možné vidieť zrkadlenie Mliečnej cesty, ktorá obsahuje bohatú štruktúru tmavých hmlovín. Carpe noctem!

Další informace »