Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Bouřlivá spirální galaxie

Bouřlivá spirální galaxie

Jak Chandra vidi M83
Jak Chandra vidi M83
Jak Chandra vidí
M83
Přiložený snímek zobrazuje známou galaxii M83, jak ji "vidí" rentgenová laboratoř Chandra. Rozptýlené jasné body označují neutronové hvězdy a černé díry roztroušené v celém disku galaxie. Jádro galaxie září především díky rozsáhlým oblastem vznikajících hvězd.

Pozorování odhaluje mnohem větší koncentraci neutronových hvězd a černých děr v oblasti jádra galaxie než ve zbývající části galaxie. Dalším objevem je oblak o teplotě 7 milionů stupňů Celsia obklopující jádro galaxie M83.

Oblasti intenzivního vzniku hvězd (jádro galaxie) produkuje větší množství velmi hmotných hvězd, což vede k vyššímu počtu výbuchů supernov a vzniku neutronových hvězd a černých děr. Tyto procesy se také mohou podílet na vzniku horného plynu, který obsahuje přebytek atomů uhlíku, neonu, hořčíku, křemíku a síry. Silný hvězdný vítr na masivních hvězdách a vyvržený materiál supernov obohatily plyn atomy uhlíku a ostatních prvků.

Pozorován je i mírně teplejší plyn o teplotách okolo 4 milionů stupňů Celsia. Tento plyn se nachází ve spirálních ramenech galaxie. Ve spirálních ramenech hvězdy vznikají mnohem pomalejším tempem, což potvrzuje menší množství jasných bodů v porovnání s oblastí jádra.

Zdroj: Chandra




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



8. vesmírný týden 2017

8. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 2. do 26. 2. 2017. Měsíc je mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Planeta Venuše a nedaleký slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. V druhé polovině noci a ráno můžeme pozorovat Jupiter, za svítání také Saturn. Z komet je stále nejlepší večerní 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a tedy vizuálně ne tak pěkná. Z nabídky 100 pozorování máme tento týden výzvu zkusit dvě planetky, jeden zákryt hvězdy planetkou a konjunkci Marsu s Uranem. Na jižní polokouli navíc proběhne prstencové zatmění Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Oko do vesmiru

Canon 6D+Samyang 24mm, f1.4@f2.8, ISO 6400, 15sec Pano z 50 fotiek

Další informace »