Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Bouřlivé srdce Velkého Magellanova oblaku

Bouřlivé srdce Velkého Magellanova oblaku

Srdce Velkého Magellanova oblaku
Autor: ESA/NASA/JPL-Caltech/STScI

Vytvořená scéna připomíná rozeklané ohnivé vrcholy, oblaka bublajícího magmatu a intenzivně žhavé záblesky jasného světla. Ačkoliv to může vypadat jako běsnící ohně či srdce sopky, ve skutečnosti se jedná o chladné kosmické uskupení plynů, prachu a hvězd.

Objekt na publikovaném obrázku, který pořídily kosmické observatoře Herschel Space Observatory (ESA) a Spitzer Space Telescope (NASA), je nepravidelná galaxie s názvem Velký Magellanův oblak (Large Magellanic Cloud – LMC), jeden z nejbližších souputníků naší Galaxie.

Tmavé, oranžově tónované skvrny napříč celou galaxií, jsou chocholy temného prachu. Objevují se zde rovněž tmavě červeně a zeleně označené oblasti obzvláště studeného prachu, s bílými a modrými odstíny mimořádně horkých regionů divoké tvorby hvězd. Tato světlá hnízda plynu jsou zahřívána velkým množstvím vznikajících hvězd, které tak otvírají horká „okna“ do jejich okolního prostředí.

Velký Magellanův oblak je rovněž domovem obřího kosmického pavouka – mlhoviny Tarantule. Tento horký oblak plynu a prachu je snadno pozorovatelný jako nejjasnější oblast připojeného snímku, nacházející se ve směru k levému spodnímu okraji. Mlhovina Tarantule je velmi dobře prozkoumána například pomocí Hubblova kosmického teleskopu HST (NASA/ESA), který v uplynulém roce vytvořil ohromující infračervenou mozaiku ukazující nebeský útvar ve velkém detailu.

Je to jedna z oblastí, jejímž prostřednictvím astronomové studují galaxii LMC; je dostatečně blízko, takže v ní můžeme rozlišit jednotlivé mlhoviny – včetně mlhoviny Tarantule – a studovat, jak hvězdy vznikají, vyvíjejí se a umírají v jiných galaxiích. Velké Magellanovo mračno je „obydleno“ směsicí starých a mladých hvězd, většina z nich je uspořádána podél centrální galaktické příčky, která směřuje z levého spodního do pravého horního rohu obrázku.

Herschelova kosmická observatoř a kosmický dalekohled Spitzer studují vesmír na infračervených vlnových délkách. Ve viditelném světle vypadá Velký Magellanův oblak LMC naprosto odlišně – a mnohem klidněji – spíše se podobá rozptýlené bledé záři hvězd s příležitostnými oblaky růžové a purpurové barvy.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Velký Magellanův oblak


13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc z Malína

Měsíc ve stáří 9,4 dne

Další informace »