Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Černé díry a vznik života ve vesmíru

Černé díry a vznik života ve vesmíru

Galaxie NGC 4051.
Galaxie NGC 4051.
Výsledky pozorování, uskutečněného pomocí kosmické observatoře XMM-Newton, jejímž provozovatelem je Evropská kosmická agentura ESA, vedou k závěru, že horký plyn vyvrhovaný supermasivními černými dírami může být tím hlavním faktorem, díky němuž se mohl ve vesmíru zrodit život.

Černá díra v centru galaxie NGC 4051 emituje proud chemických prvků, zahřátých na vysokou teplotu, včetně takových komponentů, jako je uhlík a kyslík, což jsou rozhodující prvky pro vznik života. Tento horký „vítr“ má svůj původ velmi blízko černé díry, ve vzdálenosti zhruba 5krát větší než je průměr dráhy planety Neptun kolem Slunce. Ačkoliv je rychlost plynu vysoká, množství vyvrhovaného materiálu je nižší, než se očekávalo – pouze 2 až 5 % hmotnosti akrečního disku.

Bezprostředně po velkém třesku (Big Bang) obsahoval vesmír pouze vodík a helium. Těžší chemické prvky musely být „uvařeny“ v nitrech prvních hvězd, rozptýlených po celém vesmíru. Tyto nové prvky se pak staly součástí nové generace hvězd a jejich planet. Černé díry pomohly distribuovat tyto prvky napříč celým vesmírem.

Černé díry nejsou jenom monstra, která „požírají“ veškerý materiál ze svého okolí. Než plyn překročí hranici, známou jako horizont událostí, stále ještě může jeho část uniknout z přitažlivosti černé díry, je-li zahřátý na dostatečně vysokou teplotu. „Jednou z důležitých otázek kosmologie je, jak mnoho ovlivňují masivní černé díry své okolí,“ říká spoluautor článku Martin Elvis, Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics (CfA). „Pouze další pozorování pomohou odpovědět na tuto otázku.“

Mezinárodní tým astronomů zjistil, že horký galaktický vítr z obřích černých děr v centrech galaxií může rozptýlit těžké prvky, jako je uhlík a kyslík, do obrovského prostoru mezi galaxiemi. Tento tým, jehož vedoucím je Yair Krongold (Universidad Nacional Autonoma de Mexico), studoval supermasivní černou díru v centru galaxie NGC 4051. Astronomové zjistili, že plyn uniká z oblasti mnohem bližší k černé díře, než se původně předpokládalo. Tento zdroj proudu částic leží ve vzdálenosti 2000 Schwarzschildových poloměrů od černé díry, což odpovídá pěti průměrům oběžné dráhy planety Neptun v naší Sluneční soustavě. Schwarzschildův poloměr je oblast v okolí černé díry, odkud již „není návratu“. Pro galaxii NGC 4051 leží ve vzdálenosti 6 miliónů km od černé díry.

Proud částic z černé díry dosahuje obrovské rychlosti 6 miliónů km/h. V průběhu několika tisíc let se mohou prvky, jako je uhlík a kyslík, rozšířit do obrovských vzdáleností, případně patřičně obohatit kosmická oblaka prachu a plynu – mlhoviny – která jsou místem zrodu nových hvězd a planet.

Tyto výzkumy umožnily vyslovit předpoklad, že galaxie s aktivní černou dírou v centru pohlcující okolní materiál, známé jako kvasary, jsou s největší pravděpodobností „šiřiteli“ plynů, bohatých na kovy. Jednotlivé části vesmíru obohacuje konkrétní kvasar, který vyvrhuje ionty těžkých kovů do různých směrů. Dalším zdrojem těžkých kovů mohou být mimořádně jasné infračervené galaxie. Tuto teorii je však nutno potvrdit, neboť množství plynu, vyvrhovaného z galaxie NGC 4051, není příliš vysoké. Možná se astronomům podaří objevit mnohem intenzivnější výtrysky plynů z galaxií, kde probíhá aktivní tvorba nových hvězd.

Astronomové připravují pokračování tohoto výzkumu a chtějí se zaměřit na mnohem aktivnější galaxie. Chtějí tak zjistit, na čem závisí množství materiálu, vyvrhovaného černou dírou, a také chtějí vypátrat původ těžkých kovů v mezigalaktickém prostředí.

Zdroj: spacenews.ru a www.physorg
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Pořízeno fotoaparátem Canon EOS 7D přes NT Sky-Watcher 200/1000 na montáži GHEQ-5. Čas expozice 35s.

Další informace »