Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Chandra objevila "gravitační řeky", které určují vzhled vesmíru

Chandra objevila "gravitační řeky", které určují vzhled vesmíru

Rentgenová observatoř Chandra objevila část mezigalaktické sítěz horkého plynu a tmavé hmoty, které obsahují většinu hmotyve vesmíru. K detekci použily čtyři nezávislé týmy dvě odlišné metody.

Čtyři nezávislé týmy vědců, detekovaly pomocí observatoře Chandramezigalaktický plyn o teplotách mezi 300 000 - 5 miliony stupňů Celsia.Tento plyn je částí gigantického systému horkého plynu a tmavé hmoty,který určuje vshled vesmíru. Samotné plynná složka obsahuje více hmoty než všechny hvězdy ve vesmíru.

"Měli jsme silné podezření založené na teorii velkého třesku apozorováních ranného vesmíru, že takový plyn existuje,ale stále unikal detekci." Říká Claude Canizares z MIT, vedoucí jednoho týmu.

Detekovaný plyn může být použit k vyhledání hmotnější componenty - tmavé hmoty.Objev tohoto plynu může potenciálně astronomům umožnit rozloženítmavé hmoty ve vesmíru a porozumět jeho vzniku.

UV-teleskopy detekovaly chladnější části horkého plynu, ale vzhledemk jeho velmi vysokým teplotám je většina plynu detekovatelná pouzeza použití velmi citlivých rentgenových detektorů. K objevu horkého plynu bylypoužity dvě techniky. Jedna používala absorpční efekty plynu na rentgenové zářeníze vzdálených galaxií, druhá využívala toho, že horký plyn emituje rentgrnové záření.

Rentgenové záření je na své cestě k Zemi zeslabováno mračny mezigalaktického plynu.Měřením tohoto zeslabení způsobené kyslíkem a dalšími součástmi mračna je možné odhadnout teplotu, hustotu a hmotnost absorbujícího plynu.

Pozorování kvasarů PKS 2155-304 a H1821+643 odhalilo různé částiplynného systému. Jedna z částí vypadá jako vlákno, které obsahujeMléčnou dráhu a galaxii v Andromedě, ostatní detekované části jsou ve vzdálenostechmiliard světelných let od Země.

Výsledky potvrzují dřívější práce Joela Bregmana a Jimmy Irvina, kteřívyužili faktu, že horký plyn je emitentem rentgenového záření. Pozorováním absorpcezáření z horkého plynu blízkou galaxií byli schopni určit přítomnost horkého plynu za galaxií."Lékař používá stín vytvořený Vašimi kostmi po ozáření rentgenovým zářením. Tato metodavyužívá stínu k zjištění vlastností rentgenového zdroje." uvádí Bregman.

V průběhu prvních neěkolika miliard let se přibližně 20% hmotyzformovalo do skupin galaxií. Teorie předpovídají, že zbývající hmotase zformovala v rozsáhlou vláknovitou síť spojující skupiny galaxií. Tato síť by měla být natolik horká, aby nebyla detekovatelná optickými, infračervenými a rádiovými teleskopy.

Počítačové simulace již několik let naznačují, že většina "chybějící hmoty"ve vesmíru je koncetrována v horkách vláknech. Většina těchto vláken je příliš slabá k pozorování, ale my můžeme pozorovat jejich stíny, uvádí Smitha Mathur,vedoucí skupiny v Ohio State.

Snímky a další informace naleznete na http://chandra.harvard.edua http://chandra.nasa.gov.

Zpracováno dle http://www.nasa.gov




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



8. vesmírný týden 2017

8. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 2. do 26. 2. 2017. Měsíc je mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Planeta Venuše a nedaleký slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. V druhé polovině noci a ráno můžeme pozorovat Jupiter, za svítání také Saturn. Z komet je stále nejlepší večerní 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a tedy vizuálně ne tak pěkná. Z nabídky 100 pozorování máme tento týden výzvu zkusit dvě planetky, jeden zákryt hvězdy planetkou a konjunkci Marsu s Uranem. Na jižní polokouli navíc proběhne prstencové zatmění Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Poľana startrails

Viac ako trojhodinový časozber na hrebeni Nízkych tatier. Od 21:48 do 01:12. Fotografia pozostáva zo 700 snímok. exif: 14 sekúnd, F/2.8 iso-3200, 24mm, Sony A7 + Tamron 24-70

Další informace »