Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Chandra objevila "gravitační řeky", které určují vzhled vesmíru

Chandra objevila "gravitační řeky", které určují vzhled vesmíru

Rentgenová observatoř Chandra objevila část mezigalaktické sítěz horkého plynu a tmavé hmoty, které obsahují většinu hmotyve vesmíru. K detekci použily čtyři nezávislé týmy dvě odlišné metody.

Čtyři nezávislé týmy vědců, detekovaly pomocí observatoře Chandramezigalaktický plyn o teplotách mezi 300 000 - 5 miliony stupňů Celsia.Tento plyn je částí gigantického systému horkého plynu a tmavé hmoty,který určuje vshled vesmíru. Samotné plynná složka obsahuje více hmoty než všechny hvězdy ve vesmíru.

"Měli jsme silné podezření založené na teorii velkého třesku apozorováních ranného vesmíru, že takový plyn existuje,ale stále unikal detekci." Říká Claude Canizares z MIT, vedoucí jednoho týmu.

Detekovaný plyn může být použit k vyhledání hmotnější componenty - tmavé hmoty.Objev tohoto plynu může potenciálně astronomům umožnit rozloženítmavé hmoty ve vesmíru a porozumět jeho vzniku.

UV-teleskopy detekovaly chladnější části horkého plynu, ale vzhledemk jeho velmi vysokým teplotám je většina plynu detekovatelná pouzeza použití velmi citlivých rentgenových detektorů. K objevu horkého plynu bylypoužity dvě techniky. Jedna používala absorpční efekty plynu na rentgenové zářeníze vzdálených galaxií, druhá využívala toho, že horký plyn emituje rentgrnové záření.

Rentgenové záření je na své cestě k Zemi zeslabováno mračny mezigalaktického plynu.Měřením tohoto zeslabení způsobené kyslíkem a dalšími součástmi mračna je možné odhadnout teplotu, hustotu a hmotnost absorbujícího plynu.

Pozorování kvasarů PKS 2155-304 a H1821+643 odhalilo různé částiplynného systému. Jedna z částí vypadá jako vlákno, které obsahujeMléčnou dráhu a galaxii v Andromedě, ostatní detekované části jsou ve vzdálenostechmiliard světelných let od Země.

Výsledky potvrzují dřívější práce Joela Bregmana a Jimmy Irvina, kteřívyužili faktu, že horký plyn je emitentem rentgenového záření. Pozorováním absorpcezáření z horkého plynu blízkou galaxií byli schopni určit přítomnost horkého plynu za galaxií."Lékař používá stín vytvořený Vašimi kostmi po ozáření rentgenovým zářením. Tato metodavyužívá stínu k zjištění vlastností rentgenového zdroje." uvádí Bregman.

V průběhu prvních neěkolika miliard let se přibližně 20% hmotyzformovalo do skupin galaxií. Teorie předpovídají, že zbývající hmotase zformovala v rozsáhlou vláknovitou síť spojující skupiny galaxií. Tato síť by měla být natolik horká, aby nebyla detekovatelná optickými, infračervenými a rádiovými teleskopy.

Počítačové simulace již několik let naznačují, že většina "chybějící hmoty"ve vesmíru je koncetrována v horkách vláknech. Většina těchto vláken je příliš slabá k pozorování, ale my můžeme pozorovat jejich stíny, uvádí Smitha Mathur,vedoucí skupiny v Ohio State.

Snímky a další informace naleznete na http://chandra.harvard.edua http://chandra.nasa.gov.

Zpracováno dle http://www.nasa.gov




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



3. vesmírný týden 2017

3. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 16. 1. do 22. 1. 2017. Měsíc bude kolem poslední čtvrti na ranní obloze. Večer je vidět jasná Venuše a slabý Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Aktivita Slunce je velmi nízká, přesto se objevila na jeho povrchu skvrna. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta bude v opozici. SpaceX si připsala první letošní úspěch, když vypustila družice a první stupeň dosedl na moři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2237 - Rosetta (úzkopásmově)

Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Klenoty zimnej oblohy

Panorama z 8 fotiek, kazda fotka 60sec

Další informace »