Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Družice Chandra vyfotografovala pulsar s ohonem

Družice Chandra vyfotografovala pulsar s ohonem

Obrázek pulsaru G359.23-0.82 vznikl sloueením dat z družice Chandra a z radioteleskopu VLA.
Obrázek pulsaru G359.23-0.82 vznikl sloueením dat z družice Chandra a z radioteleskopu VLA.
Tuto fotografii pulsaru pořídila americká astronomická rentgenová družice Chandra, která byla vypuštěna 23. 7. 1999. Její celý název je Chandra X-ray Observatory. Studovaný pulsar je obklopen částicemi o vysokých energiích, které pulsar při svém rychlém pohybu mezihvězdným prostředím hrne před sebou, podobně jako obří buldozer. Obrázek byl vytvořen kombinací získaných dat v oboru rentgenového a radiového záření. Pulsar se na publikovaném obrázku pohybuje zprava doleva rychlostí 2,1 miliónu km/h (tj. 583 km/s), přičemž odmrštěné částice vytvářejí v jeho dráze útvar podobný kometárnímu chvostu.

Tento pulsar je znám pod označením "Myš" (The Mouse). Jeho oficiální katalogové označení je G359.23-0.82. Byl objeven v roce 1987 pomocí radioteleskopu Very Large Array v Novém Mexiku. V oboru radiových vln se pulsar, obklopený hustým oblakem částic, projevil jako objekt ve tvaru kužele, v němž se dal vytušit neveliký "čumáček", vypouklé myší "tělo" a mimořádně dlouhý úzký "ocásek", sahající do vzdálenosti 55 světelných let. Odtud vzniklo pojmenování pulsaru. A protože se "myš" pohybuje velmi rychle, dochází zde k vzájemnému ovlivňování s okolním prostředím. Astronomové zde mají mimořádnou příležitost studovat magnetické pole pulsaru, a také jeho vliv na urychlování materiálu v okolí pulsaru, tj. vznikající rázovou vlnu, intenzívní pohyb částic a antičástic apod.

Pulsary, jak známo, jsou neutronové hvězdy s mimořádně silným magnetickým polem, rotující kolem své osy vysokou rychlostí. Jedná se o objekty s vysokou hustotou, neboť jejich hmotnost, srovnatelná s hmotností Slunce, je stlačena do koule o průměru menším než 20 km. Jejich vznik je spojen s výbuchy supernov II. typu, tj. se zhroucením a následnou explozí velmi hmotné hvězdy. Příčina pozorované vysoké rychlosti pohybu studovaného pulsaru není zatím přesně známa. Avšak někteří astrofyzikové se domnívají, že je spojena s důrazným "kopancem" během doposud neznámých zvláštností exploze "hory" (hvězdy), která "porodila myš" (pulsar).

Pulsar G359.23-0.82 se nachází v souhvězdí Střelce (Sagittarius), ve vzdálenosti 16 000 světelných let.

Zdroj: chandra.harvard.edu/
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



4. vesmírný týden 2018

4. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 22. 1. do 28. 1. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je nízko Neptun a poblíž jihu Uran. Nad ránem je vidět Jupiter a Mars. Z objektů noční oblohy doporučíme zimní kulovou hvězdokupu a asterismus ze souhvězdí Žirafy. Zažili jsme starty menších raket z Číny a Japonska a také úspěšný start rakety Atlas V. Čeká nás start evropské rakety Ariane 5 a čínské CZ-2C. Před 50 lety letěla raketa Saturn IB s nepilotovanou lodí Apollo 5. Po nehodě Apolla 1 šlo o první a hned plně úspěšný test nové lodi. Před 100 lety se narodil významný pozorovatel planetek a objevitel komet Antonín Mrkos.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Měsíčná Vršatec

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2017 obdržel snímek „Měsíční Vršatec“, jehož autorem je Václav Hýža Oblast Bílých Karpat, nalézající se nad obcí Vršatské Podhradie nedaleko Ilavy, byla osídlena již v pravěku lidmi lužické a púchovské kultury, tedy docela jistě nejméně 500 let

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Scintilace hvězdy Sírius

Další informace »