Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Družice Chandra vyfotografovala pulsar s ohonem

Družice Chandra vyfotografovala pulsar s ohonem

Obrázek pulsaru G359.23-0.82 vznikl sloueením dat z družice Chandra a z radioteleskopu VLA.
Obrázek pulsaru G359.23-0.82 vznikl sloueením dat z družice Chandra a z radioteleskopu VLA.
Tuto fotografii pulsaru pořídila americká astronomická rentgenová družice Chandra, která byla vypuštěna 23. 7. 1999. Její celý název je Chandra X-ray Observatory. Studovaný pulsar je obklopen částicemi o vysokých energiích, které pulsar při svém rychlém pohybu mezihvězdným prostředím hrne před sebou, podobně jako obří buldozer. Obrázek byl vytvořen kombinací získaných dat v oboru rentgenového a radiového záření. Pulsar se na publikovaném obrázku pohybuje zprava doleva rychlostí 2,1 miliónu km/h (tj. 583 km/s), přičemž odmrštěné částice vytvářejí v jeho dráze útvar podobný kometárnímu chvostu.

Tento pulsar je znám pod označením "Myš" (The Mouse). Jeho oficiální katalogové označení je G359.23-0.82. Byl objeven v roce 1987 pomocí radioteleskopu Very Large Array v Novém Mexiku. V oboru radiových vln se pulsar, obklopený hustým oblakem částic, projevil jako objekt ve tvaru kužele, v němž se dal vytušit neveliký "čumáček", vypouklé myší "tělo" a mimořádně dlouhý úzký "ocásek", sahající do vzdálenosti 55 světelných let. Odtud vzniklo pojmenování pulsaru. A protože se "myš" pohybuje velmi rychle, dochází zde k vzájemnému ovlivňování s okolním prostředím. Astronomové zde mají mimořádnou příležitost studovat magnetické pole pulsaru, a také jeho vliv na urychlování materiálu v okolí pulsaru, tj. vznikající rázovou vlnu, intenzívní pohyb částic a antičástic apod.

Pulsary, jak známo, jsou neutronové hvězdy s mimořádně silným magnetickým polem, rotující kolem své osy vysokou rychlostí. Jedná se o objekty s vysokou hustotou, neboť jejich hmotnost, srovnatelná s hmotností Slunce, je stlačena do koule o průměru menším než 20 km. Jejich vznik je spojen s výbuchy supernov II. typu, tj. se zhroucením a následnou explozí velmi hmotné hvězdy. Příčina pozorované vysoké rychlosti pohybu studovaného pulsaru není zatím přesně známa. Avšak někteří astrofyzikové se domnívají, že je spojena s důrazným "kopancem" během doposud neznámých zvláštností exploze "hory" (hvězdy), která "porodila myš" (pulsar).

Pulsar G359.23-0.82 se nachází v souhvězdí Střelce (Sagittarius), ve vzdálenosti 16 000 světelných let.

Zdroj: chandra.harvard.edu/
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



39. vesmírný týden 2016

39. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 26. 9. do 2. 10. 2016. Měsíc bude v novu. Venuše, Mars a Saturn najdeme večer stále jen nízko nad obzorem. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Na ranní obloze můžeme před svítáním pozorovat kužel zvířetníkového světla do něhož před východem Slunce stoupá planeta Merkur a bude zde také srpek Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Pradědovy Perseidy 2016

Píše se rok 258, 10. srpen. Na rošt nad horké uhlí je položen správce chrámové pokladny před několika dny popraveného papeže Sixta II a je opékán zaživa. Po chvíli volá: „Z jedné strany jsem již opečený, pokud mě chcete mít dobře udělaného, je čas mě otočit na druhou stranu.“ Toto utrpení podstoupil

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše

Další informace »