Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Družice Herschel studovala střed naší Galaxie

Družice Herschel studovala střed naší Galaxie

Střed naší Galaxie v oboru IR záření podle družice Herschel Autor: ESA
Střed naší Galaxie v oboru IR záření podle družice Herschel
Autor: ESA
Astronomická observatoř Herschel Space Observatory pro oblast infračerveného záření, kterou provozuje Evropská kosmická agentura ESA, uskutečnila detailní pozorování překvapivě horkého molekulárního plynu, který buď obíhá nebo padá směrem na superhmotnou černou díru nacházející se v centru naší Galaxie.

Naše galaktická černá díra se nachází v regionu Sagittarius A* (zkráceně Sgr A*), což je označení známého zdroje rádiového záření v této oblasti. Její hmotnost je odhadována na 4 milióny hmotností Slunce. Od Země ji dělí vzdálenost 26 000 světelných roků.

Dokonce i v této vzdálenosti je k nám několiksetkrát blíže než v jiných galaxiích a vytváří tak ideální přírodní laboratoř ke studiu prostředí v okolí těchto záhadných objektů.

Obrovské množství prachu, ležící v rovině naší Galaxie mezi jejím středem a Sluncem, nám brání při pozorování superhmotné černé díry v oboru viditelného světla. Avšak záření v oboru dalekého infračerveného záření je schopno skrz tato oblaka prachu proniknout. Pozorování pomocí družice Herschel tak umožnilo vědcům studovat velmi detailně neklidné prostředí v blízkosti středu naší Galaxie, v blízkém okolí superhmotné černé díry.

Složení plynného oblaku v centru naší Galaxie Autor: ESA
Složení plynného oblaku v centru naší Galaxie
Autor: ESA
Družice detekovala velmi rozmanité jednoduché molekuly v srdci Mléčné dráhy, jako je například oxid uhelnatý, vodní pára či kyanovodík. Na základě analýzy charakteristik těchto molekul byli astronomové schopni prozkoumat některé základní vlastnosti mezihvězdného plynu obklopujícího černou díru.

Největším překvapením však bylo zjištění, jak vzniká horký molekulární plyn v nejvnitřnější části Galaxie. Přinejmenším jeho část má teplotu kolem 1 000 °C. Je tedy mnohem teplejší než typická mezihvězdná oblaka, která obvykle mají teplotu pouhých několik desítek stupňů nad absolutní nulou (-273 °C).

Část tepla padá na vrub intenzivního ultrafialového záření přicházejícího z hvězdokupy tvořené hmotnými hvězdami, které se nacházejí velmi blízko středu Galaxie. Samotné však nejsou schopny vysvětlit naměřenou vysokou teplotu plynu.

Kromě záření hvězd předpokládá tým astronomů pod vedením Javiera Goicoechea (Centro de Astrobiología, Španělsko), také vyzařování v důsledku prudkých srážek silně zmagnetizovaných plynů v této oblasti, což může být rozhodujícím původcem těchto vysokých teplot. Takovéto nárazy mohou být generovány při kolizích mezi plynnými oblaky nebo působením hmoty, která proudí vysokou rychlostí od hvězd a protohvězd.

„Pozorování jsou rovněž v souladu s proudy horkého plynu urychlovaného směrem na zdroj Sgr A* a padajícího přesně do středu Galaxie,“ říká Javier Goicoechea. „Černá díra v centru naší Galaxie si možná právě připravuje oběd před zvídavým okem kosmické observatoře Herschel Space Observatory.“

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Herschel space observatory, Superhmotná černá díra, Naše Galaxie


13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Pořízeno fotoaparátem Canon EOS 7D přes NT Sky-Watcher 200/1000 na montáži GHEQ-5. Čas expozice 35s.

Další informace »