Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Družice Herschel studovala střed naší Galaxie

Družice Herschel studovala střed naší Galaxie

Střed naší Galaxie v oboru IR záření podle družice Herschel Autor: ESA
Střed naší Galaxie v oboru IR záření podle družice Herschel
Autor: ESA
Astronomická observatoř Herschel Space Observatory pro oblast infračerveného záření, kterou provozuje Evropská kosmická agentura ESA, uskutečnila detailní pozorování překvapivě horkého molekulárního plynu, který buď obíhá nebo padá směrem na superhmotnou černou díru nacházející se v centru naší Galaxie.

Naše galaktická černá díra se nachází v regionu Sagittarius A* (zkráceně Sgr A*), což je označení známého zdroje rádiového záření v této oblasti. Její hmotnost je odhadována na 4 milióny hmotností Slunce. Od Země ji dělí vzdálenost 26 000 světelných roků.

Dokonce i v této vzdálenosti je k nám několiksetkrát blíže než v jiných galaxiích a vytváří tak ideální přírodní laboratoř ke studiu prostředí v okolí těchto záhadných objektů.

Obrovské množství prachu, ležící v rovině naší Galaxie mezi jejím středem a Sluncem, nám brání při pozorování superhmotné černé díry v oboru viditelného světla. Avšak záření v oboru dalekého infračerveného záření je schopno skrz tato oblaka prachu proniknout. Pozorování pomocí družice Herschel tak umožnilo vědcům studovat velmi detailně neklidné prostředí v blízkosti středu naší Galaxie, v blízkém okolí superhmotné černé díry.

Složení plynného oblaku v centru naší Galaxie Autor: ESA
Složení plynného oblaku v centru naší Galaxie
Autor: ESA
Družice detekovala velmi rozmanité jednoduché molekuly v srdci Mléčné dráhy, jako je například oxid uhelnatý, vodní pára či kyanovodík. Na základě analýzy charakteristik těchto molekul byli astronomové schopni prozkoumat některé základní vlastnosti mezihvězdného plynu obklopujícího černou díru.

Největším překvapením však bylo zjištění, jak vzniká horký molekulární plyn v nejvnitřnější části Galaxie. Přinejmenším jeho část má teplotu kolem 1 000 °C. Je tedy mnohem teplejší než typická mezihvězdná oblaka, která obvykle mají teplotu pouhých několik desítek stupňů nad absolutní nulou (-273 °C).

Část tepla padá na vrub intenzivního ultrafialového záření přicházejícího z hvězdokupy tvořené hmotnými hvězdami, které se nacházejí velmi blízko středu Galaxie. Samotné však nejsou schopny vysvětlit naměřenou vysokou teplotu plynu.

Kromě záření hvězd předpokládá tým astronomů pod vedením Javiera Goicoechea (Centro de Astrobiología, Španělsko), také vyzařování v důsledku prudkých srážek silně zmagnetizovaných plynů v této oblasti, což může být rozhodujícím původcem těchto vysokých teplot. Takovéto nárazy mohou být generovány při kolizích mezi plynnými oblaky nebo působením hmoty, která proudí vysokou rychlostí od hvězd a protohvězd.

„Pozorování jsou rovněž v souladu s proudy horkého plynu urychlovaného směrem na zdroj Sgr A* a padajícího přesně do středu Galaxie,“ říká Javier Goicoechea. „Černá díra v centru naší Galaxie si možná právě připravuje oběd před zvídavým okem kosmické observatoře Herschel Space Observatory.“

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Herschel space observatory, Superhmotná černá díra, Naše Galaxie


49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »