Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Družice Integral objevuje skryté černé díry

Družice Integral objevuje skryté černé díry

integral2.jpg
Integral, výkonná sonda Evropské kosmické agentury (ESA) pracující v oblasti gamma záření objevila zřejmě nový druh kosmických objektů. Jde o binární systémy obsahující jako jednu ze složek buďto černou díru, nebo neutronovou hvězdu zakuklenou v hustém zámotku chladného plynu. Až do teď byly proto pro všechny dalekohledy neviditelné. Integral byl vypuštěn před rokem za účelem sledování nejenergičtějších dějů ve vesmíru a celý tento projekt byl připravován ve spolupráci s českými vědci.

Prvního zástupce nového druhu (označeného jako IGRJ16318-4848) objevila sonda 29. ledna 2003. Ačkoliv astronomové neznali jeho přesnou vzdálenost, byli si jisti, že se nachází v naší galaxii. Po další analýze přišli vědci na to, že jde o binární systém skládající se z kompaktního objektu, jako černá díra nebo neutronová hvězda, a velmi hmotného hvězdného průvodce. V takovémto systému je hmota z hvězdy urychlována a hltána kompaktní složkou a při tomto procesu se uvolňuje energie pozorovatelná na vlnových délkách od gamma paprsků přes viditelné světlo až po záření infračervené. Známe zhruba tři stovky podobných objektů v našem okolí a IGRJ16318-4848 je v podstatě jen další z nich. Ale něco zde nesedí: Proč nebyl tento konkrétní objekt objeven už dávno?

Astronomové, kteří ho od objevu pravidelně sledovali si myslí, že tento systém zůstal neviditelný, protože byl obklopen velmi silnou obálkou chladného materiálu, která ho zakrývala. Pokud by tomu tak skutečně bylo, tak by pouze velmi energické záření bylo schopné touto obálkou proniknout, zatímco to méně energické by se ven ze systému nedostalo. To by vysvětlovalo skutečnost, že ho kosmické dalekohledy citlivé jen na méně energické záření jednoduše přehlédly, zatímco Integral vyplňující tuto mezeru ho zaznamenal.

Aby astronomové potvrdili, nebo vyvrátili svoji domněnku použili sondu XMM-Newton (ESA), která pozoruje oblohu v rentgenovém oboru. Ta je schopna objevit přítomnost takovéhoto "neprůhledného" materálu. A skutečně, v únoru detekoval XMM-Newton chladný kokon o velikosti oběžné dráhy Země kolem Slunce. Tento kokon je pravděpodobně tvořen hvězdným větrem a plynem vyvrhovaným supermasivním hvězdným průvodcem. Astronomové si myslí, že tento plyn akreuje na černou díru a přitom okolo ní vytváří hustou obálku pohlcující většinu energie produkované v jejím nitru. Hlavní autor této domněnky Roland Walter z Integral Science Data Centre ve Švýcarsku vysvětluje: "Jenom fotony s nejvyššími energiemi (nad 10 keV) mohou z této obálky uniknout. IGR J16318-4848 unikl pozornosti všech oblohových přehlídek pracujících na nižších energetických úrovních stejně jako starších detektorů gamma záření, protože ty byly mnohem méně citlivé než Integral."

Nyní je hlavním cílem zjistit, kolik podobných objektů v Galaxii existuje. A Integral ve Spojení se sondou XMM-Newton jsou pro tento účel ideální. Do dnešní doby už objevily další dva podobné systémy a vědci plánují v hledání pokračovat. Christoph Winkler, pracující na projektu Integral podotýká: "Tento příklad společného použití dvou sond detekujících vysokoenergetické záření ukazuje potenciál, který by mohl sloužit pro objevy v astrofyzice vysokých energií."

Zdroj: ESA




O autorovi



8. vesmírný týden 2017

8. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 2. do 26. 2. 2017. Měsíc je mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Planeta Venuše a nedaleký slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. V druhé polovině noci a ráno můžeme pozorovat Jupiter, za svítání také Saturn. Z komet je stále nejlepší večerní 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a tedy vizuálně ne tak pěkná. Z nabídky 100 pozorování máme tento týden výzvu zkusit dvě planetky, jeden zákryt hvězdy planetkou a konjunkci Marsu s Uranem. Na jižní polokouli navíc proběhne prstencové zatmění Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Oko do vesmiru

Canon 6D+Samyang 24mm, f1.4@f2.8, ISO 6400, 15sec Pano z 50 fotiek

Další informace »