Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Galaxie Antény jsou blíže

Galaxie Antény jsou blíže

Dvojce galaxií pojmenovaná Antény
Dvojce galaxií pojmenovaná Antény
Dvojce galaxií pojmenovaná "Antény" patří mezi jedny z nejbližších srážejících se galaxií. Jde o dvě galaxie s označením NGC 4038 a NGC 4039, které se před několika stovkami milióny let začaly na cestě vesmírem prolínat. Na obloze tak vytvořili zajímavý útvar, který svými rozhozenými spirálními rameny připomíná antény. Vědci se ale dosud domnívali, že se Antény nacházejí mnohem dále. Nyní musí být jejich vzdálenost opravena z 65 na 45 miliónů světelných let. Jelikož fungovaly jako standardy galaktického vývoje v extragalaktické astrofyzice, má nové měření upřesňující jejich vzdálenost významný dopad. (Tip: Prohlédněte si přiložené video.)

Mezinárodní tým astronomů použil Advanced Camera for Surveys a Wide Field Planetary Camera 2 na Hubbleově dalekohledu k mapování jednotlivých rudých obrů v tykadlech těchto galaxií. Měřením jejich spektra a jasu bylo možné odvodit vzdálenost celého systému. Bylo využito metody, která popisuje vrchol vývojové větve rudých hvězdných obrů natolik konkrétně, že je možno takové hvězdy použít jako jakési standardní svíčky. Z diagramu hvězdného vývoje dokážeme pro určité spektrum a typ hvězdy v určité fázi vývoje určit její fyzicky jas. Porovnáním s množstvím světla, které z hvězdy dopadá pak dokážeme určit jejich vzdálenost a ty vyšla na 45 světelných let.


Vzdálenost antén byla dlouhou dobu rozporuplná, často sahala až ke 100 miliónům světelných let. To umožnilo konstruovat takovouto dvojici kolidujících galaxií téměř jako zázračný systém. Vše v něm totiž (v důsledku špatné vzdálenosti) vypadalo větší. Hvězdokupy byly považovány za až 1,5krát větší než je pozorujeme v okolních systémech, z pozorování vycházel mnohem rychlejší a překotnější vývoj hvězd, existence ultraluminózních zdrojů rentgenového záření nebo hvězdných superklastrů. Změnou a zmenšením vzdáleností se tak náš poměrně blízký soused (45 miliónů světelných let není na galaxie mnoho) stal v podstatě zcela obyčejnou kolidující dvojicí galaxií v níž většina procesů přešla do teoriemi a modely předvídaných mezí.

Článek na toto téma bude publikován v květnovém čísle The Astrophysical Journal, jeho preprint je ke stažení zde:
saviane_MS73244v2.pdf

Článek převzat z webu www.oknavesmiru.cz






O autorovi

Martin Petrásek

Od roku 1996 působí aktivně v médiích. Na poli publicistiky se věnuje vědě a technice. Zaměřuje se ale především na populární astronomii a astrofyziku. Se zájmem však také sleduje aktuální dění a nové trendy v oblastech Public Relations a podpory marketingu. Spolupracuji s regionálními i celostatními médii.

Na Slezské univerzitě v Opavě vystudoval obor Teoretická fyzika a astrofyzika. Od roku 2004 se v rámci postgraduálního studia na stejné instituci věnuje kompaktním objektům jako jsou černé díry, neutronové hvězdy a aktivní galaktická jádra.

Více na www.petrasek.info a www.oknavesmiru.cz.



3. vesmírný týden 2017

3. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 16. 1. do 22. 1. 2017. Měsíc bude kolem poslední čtvrti na ranní obloze. Večer je vidět jasná Venuše a slabý Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Aktivita Slunce je velmi nízká, přesto se objevila na jeho povrchu skvrna. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta bude v opozici. SpaceX si připsala první letošní úspěch, když vypustila družice a první stupeň dosedl na moři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2237 - Rosetta (úzkopásmově)

Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

ISS

Ranní stopa stanice ISS a Jupiter nad jižním obzorem

Další informace »