Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Galaxie si nasadily maškarní masku

Galaxie si nasadily maškarní masku

NGC2207.jpg
Dvojice "tančících" galaxií, připravených na kosmický maškarní ples, se objevila na nových fotografiích, které byly pořízeny pomocí kosmické observatoře Spitzer Space Telescope (start 25. 8. 2003). Na fotografii, pořízené v oboru infračerveného záření, lze při troše fantazie spatřit dvě studené modré oči, strnule zírající přes červenou masku ve tvaru spirál. Tyto "oči" představují ve skutečnosti jádra dvou splývajících galaxií, označených NGC 2207 a IC 2163, které se nedávno (před 40 milióny roků) setkaly a začaly kroužit navzájem kolem sebe ve víru kosmického tanga.

Tato maska na fotografii v nepravých barvách je "zhotovena" ze zakřivených spirálních ramen obou galaxií. Jasné body ve spirálních ramenech (jako řetízky ozdobných perel) jsou oblaka prachu v okolí nově zrozených hvězd. Je to vůbec poprvé, co útvary tohoto typu byly pozorovány v galaxiích NGC 2207 a IC 2163.

Astronomové sdělili, že tyto "korálky" vznikaly v době, když se dvojice galaxií poprvé setkala. "Galaxie se srazily jedna s druhou, což vedlo ke zhuštění prachu a plynu v galaxiích a k jeho soustředění do "hnízd" o vysoké hustotě a k následnému gravitačnímu smršťování," říká Kartik Sheth (NASA's Spitzer Science Center at the California Institute of Technology in Pasadena). Jakmile tento materiál zkondenzoval do hustých, korálkům podobných oblaků, začaly v nich vznikat hvězdy nejrůznějších velikostí.

Infračervená kamera na astronomické družici Spitzer Space Telescope byla schopna vůbec poprvé proniknout skrz oblaka prachu, protože vyzařují především infračervené světlo, které tímto prostředím proniká. Žhavé a mladé hvězdy, nacházející se uvnitř oblaků prachu, zahřívají přítomný prach, který následně září na vlnových délkách infračerveného světla. Tento prach je na obrázku v nepravých barvách znázorněn červeně, zatímco hvězdy jsou "vybarveny" modře.

Data z astronomické družice Spitzer také odhalují nezvykle jasné skvrny, zdobící levou stranu "masky". Tyto oslnivě zářící oblasti jsou tak zaplněny prachem, že vyzařují až 5 % celkového záření obou galaxií v infračerveném oboru. Astronomové jsou přesvědčeni, že centrální hvězdy v tomto hustém seskupení by mohly splynout v černou díru.

Dvojice galaxií NGC 2207 a IC 2163 se nachází ve vzdálenosti 140 miliónů světelných let, v souhvězdí Velkého psa. Ke splynutí galaxií by mělo dojít přibližně za 500 miliónů roků, čímž jejich "maškarní ples" skončí.

NGC2207_HST.jpg

Uvedenou interagující dvojici galaxií již dříve vyfotografoval Hubblův kosmický dalekohled (HST) pomocí kamery Wide Field Planetary Camera 2. V levé části obrázku se nachází větší a hmotnější galaxie NGC 2207, vpravo je pak menší galaxie IC 2163. Silná gravitace galaxie NGC 2207 zdeformovala tvar menší galaxie, což způsobilo vyhození hvězd a plynů v několika proudech, táhnoucích se do vzdálenosti 100 000 světelných let (pravý okraj snímku).

Zdroj: www.spitzer
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



9. vesmírný týden 2017

9. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 27. 2. do 5. 3. 2017. Měsíc je po novu. Jasná Venuše a slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. Převážně v druhé polovině noci můžeme nejlépe pozorovat Jupiter, ráno také Saturn. Jasnější komety pomalu mizí z oblohy. Večer po západu Slunce můžeme naposledy spatřit 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a velmi obtížně viditelná. Vyžaduje tmavou oblohu. Kometa 41P je však dobrou náhradnicí. Z nabídky 100 pozorování připomínáme kometu Encke a zákryt hvězdy planetkou Helina.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kontakt

18:30 - nový Měsíc a letadlo

Další informace »