Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Galaxie si nasadily maškarní masku

Galaxie si nasadily maškarní masku

NGC2207.jpg
Dvojice "tančících" galaxií, připravených na kosmický maškarní ples, se objevila na nových fotografiích, které byly pořízeny pomocí kosmické observatoře Spitzer Space Telescope (start 25. 8. 2003). Na fotografii, pořízené v oboru infračerveného záření, lze při troše fantazie spatřit dvě studené modré oči, strnule zírající přes červenou masku ve tvaru spirál. Tyto "oči" představují ve skutečnosti jádra dvou splývajících galaxií, označených NGC 2207 a IC 2163, které se nedávno (před 40 milióny roků) setkaly a začaly kroužit navzájem kolem sebe ve víru kosmického tanga.

Tato maska na fotografii v nepravých barvách je "zhotovena" ze zakřivených spirálních ramen obou galaxií. Jasné body ve spirálních ramenech (jako řetízky ozdobných perel) jsou oblaka prachu v okolí nově zrozených hvězd. Je to vůbec poprvé, co útvary tohoto typu byly pozorovány v galaxiích NGC 2207 a IC 2163.

Astronomové sdělili, že tyto "korálky" vznikaly v době, když se dvojice galaxií poprvé setkala. "Galaxie se srazily jedna s druhou, což vedlo ke zhuštění prachu a plynu v galaxiích a k jeho soustředění do "hnízd" o vysoké hustotě a k následnému gravitačnímu smršťování," říká Kartik Sheth (NASA's Spitzer Science Center at the California Institute of Technology in Pasadena). Jakmile tento materiál zkondenzoval do hustých, korálkům podobných oblaků, začaly v nich vznikat hvězdy nejrůznějších velikostí.

Infračervená kamera na astronomické družici Spitzer Space Telescope byla schopna vůbec poprvé proniknout skrz oblaka prachu, protože vyzařují především infračervené světlo, které tímto prostředím proniká. Žhavé a mladé hvězdy, nacházející se uvnitř oblaků prachu, zahřívají přítomný prach, který následně září na vlnových délkách infračerveného světla. Tento prach je na obrázku v nepravých barvách znázorněn červeně, zatímco hvězdy jsou "vybarveny" modře.

Data z astronomické družice Spitzer také odhalují nezvykle jasné skvrny, zdobící levou stranu "masky". Tyto oslnivě zářící oblasti jsou tak zaplněny prachem, že vyzařují až 5 % celkového záření obou galaxií v infračerveném oboru. Astronomové jsou přesvědčeni, že centrální hvězdy v tomto hustém seskupení by mohly splynout v černou díru.

Dvojice galaxií NGC 2207 a IC 2163 se nachází ve vzdálenosti 140 miliónů světelných let, v souhvězdí Velkého psa. Ke splynutí galaxií by mělo dojít přibližně za 500 miliónů roků, čímž jejich "maškarní ples" skončí.

NGC2207_HST.jpg

Uvedenou interagující dvojici galaxií již dříve vyfotografoval Hubblův kosmický dalekohled (HST) pomocí kamery Wide Field Planetary Camera 2. V levé části obrázku se nachází větší a hmotnější galaxie NGC 2207, vpravo je pak menší galaxie IC 2163. Silná gravitace galaxie NGC 2207 zdeformovala tvar menší galaxie, což způsobilo vyhození hvězd a plynů v několika proudech, táhnoucích se do vzdálenosti 100 000 světelných let (pravý okraj snímku).

Zdroj: www.spitzer
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



4. vesmírný týden 2018

4. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 22. 1. do 28. 1. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je nízko Neptun a poblíž jihu Uran. Nad ránem je vidět Jupiter a Mars. Z objektů noční oblohy doporučíme zimní kulovou hvězdokupu a asterismus ze souhvězdí Žirafy. Zažili jsme starty menších raket z Číny a Japonska a také úspěšný start rakety Atlas V. Čeká nás start evropské rakety Ariane 5 a čínské CZ-2C. Před 50 lety letěla raketa Saturn IB s nepilotovanou lodí Apollo 5. Po nehodě Apolla 1 šlo o první a hned plně úspěšný test nové lodi. Před 100 lety se narodil významný pozorovatel planetek a objevitel komet Antonín Mrkos.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Měsíčná Vršatec

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2017 obdržel snímek „Měsíční Vršatec“, jehož autorem je Václav Hýža Oblast Bílých Karpat, nalézající se nad obcí Vršatské Podhradie nedaleko Ilavy, byla osídlena již v pravěku lidmi lužické a púchovské kultury, tedy docela jistě nejméně 500 let

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Scintilace hvězdy Sírius

Další informace »