Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Gama záblesk "za humny"

Gama záblesk "za humny"

w49b_xray.jpg
Astronomové zjistili, že jeden z nejenergičtějších výbuchů ve vesmíru - gama záblesk (GRB) neminul ani naši Mléčnou dráhu. Stalo se to teprve před několika tisíci lety. Jako připomínku této exploze dnes na jejím místě pozorujeme zbytek supernovy. Ten nese označení W49B a leží ve vzdálenosti 35 000 světelných let.

Skutečnost, že zbytek supernovy vznikl právě při GRB, byla potvrzena pomocí pozorování z družice Chandra a dále pak pomocí snímků z dalekohledu na hoře Mount Palomar v jižní Kalifornii. Obrázek na této stránce je kompozicí snímků ze zmíněných observatoří. Modré oblasti detekovala Chandra, zelené a červené jsou z Palomaru.

Tento objev je tak zajímavý ze dvou důvodů. Jde o první zbytek supernovy vzniklý při GRB objevený v takové blízkosti naší sluneční soustavy. Také to vypadá, že existuje spojení mezi tímto objektem a typem černých děr zvaných kolapsary, jejichž existenci předpověděli teoretici před více než 10 lety.

"Dosud byl nejbližší pozůstatek po gama záblesku pozorován ve vzdálenosti několika milionů světelných let a většina z těch které známe je ještě mnohem dál - ve vzdálenostech řádově miliardy světelných let. Je tedy zřejmé, že objev W49B je skutečný průlom," říká William Reach z California Institute of Technology.

W49B má válcovitý tvar a je lemován prstenci vyzářujícími v infračervené oblasti spektra (na snínku červeně a zeleně) . Nejzajímavější jsou ale oblasti železa a niklu kolem osy válce intenzivně zářící v rentgenu (na snímku modře). Ty jsou podle Jonathana Keohana z Jet Propulsion Laboratory (Laboratoř tryskových pohonů) NASA hlavním důkazem, že objekt patří mezi kolapsary.

U běžné supernovy jsou při její explozi rozmetány do prostoru jen vnější části mateřské hvězdy. V případě kolapsaru je rozmetána celá hvězda a železo s niklem koncentrované ve středu (vzniklé při nukleosyntéze v průběhu exploze) jsou vyvrženy ven ve dvou bipolárních výtryscích. Zdá se, že W49B je pěkným příkladem tohoto efektu.

Už více než 10 let vědci věří, že gama záblesky vznikají, když dojde ke kolapsu jádra explodující supernovy, jejímž produktem je specifický typ černé díry tzv. kolapsar. Okolo černé díry rotuje disk horké zmagnetizované hmoty, která je vtahována do jejího nitra. Část hmoty je ale vyvržena ven ve dvou žhavých výtryscích. Materiál v těchto výtryscích se pohybuje rychlostí blízkou rychlosti světla. Pokud míří jeden z těchto výtrysků ve směru k pozorovateli, pak pozorovatel vidí extrémně energický záblesk záření gama.

Až do objevu W49B stáli astronomové před problémem. Dostatečně hmotné hvězdy, které by mohly skončit svůj život jako kolapsary, vznikají většinou v oblastech hustých prachových oblaků. Ale dosvity gama záblesků byly pozorovány v oblastech, kde se nachází řídké oblaky plynu. Keohane a jeho tým doufá, že W49B pomůže tento paradox vyřešit.

Snímky objektu pořízené v infračervené oblasti spektra (na snínku červená a zelená) ukazují zřetelné prstence plynu, který opustil hvězdu na konci jejího života několik stovek tisíc let před jejím kolapsem. Hvězdný vítr pak tyto prstence rozšiřoval do dnešní podoby. Během exploze pak hvězda kolem sebe vytvořila bublinu i ze zbývající hmoty.

Zdroj: NASA




O autorovi



4. vesmírný týden 2017

4. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 23. 1. do 29. 1. 2017. Měsíc bude kolem novu, uvidíme jej jako extrémní večerní srpek už v sobotu 28. 1.? Večer nás upoutá až dlouho do tmy zářící planeta Venuše a kousek vedle ní i slabší Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Ráno už se dá pozorovat i Saturn. Aktivita Slunce se krátkodobě zvýšila. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta byla v opozici. Z poněkud chudšího přehledu událostí z kosmonautiky připomínáme start Atlasu V a zajímavý problém selhávajících atomových hodin na družicích Galileo. Fantastický snímek měsíčku Daphnis publikoval tým sondy Cassini u Saturnu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2237 - Rosetta (úzkopásmově)

Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Planetka (24814) 1994 VW1 poblíž hvězdy beta Tau

Planetka měla v době fotografování 16.3 mag a pohybovala se po obloze rychlostí 1.23"/min.

Další informace »