Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Gigantický mezigalaktický proud plynů

Gigantický mezigalaktický proud plynů

Magellanův proud (vodíku)
Magellanův proud (vodíku)
Obrovský proud plynů směřující od sousedních galaxií (Velké a Malé Magellanovo mračno) kolem naší Mléčné dráhy je podstatně delší, než astronomové ještě donedávna předpokládali. Nové objevy poskytují zřetelnější pohled na vznik mezigalaktického plynného proudu.

Na připojeném obrázku, sestrojeném kombinací dat v rádiovém oboru a ve viditelném světle, je znázorněna naše Galaxie, a také Velké a Malé Magellanovo mračno. Červená barva představuje proud plynného vodíku. Mléčná dráha je znázorněna vodorovně uprostřed obrázku. Magellanova oblaka se nacházejí vpravo dole pod středem obrázku jako světlejší skvrny a plynný proud u nich prakticky začíná. Hnědou barvou jsou znázorněna oblaka prachu v naší Galaxii.

teleskop v Green Bank
teleskop v Green Bank
Astronomové využili ke zmapování plynu, proudícího od Magellanových oblaků, pozorování pomocí radioteleskopu Robert C. Byrd Green Bank Telescope (GBT). První důkazy přítomnosti tohoto toku, nazvaného Magellanův proud (Magellanic Stream) byly objeveny před více než 30 roky. Bylo otázkou, zda existují ještě další obdobné útvary.

"Nyní známe odpověď na tuto otázku. Plynný proud je souvislý," říká David Nidever (University of Virginia). "Nyní máme k dispozici mnohem komplexnější mapu Magellanova proudu," dodává Nidever. Astronomové prezentovali tento objev ve Washingtonu na konferenci Americké astronomické společnosti.

Velké a Malé Magellanovo mračno jsou ve skutečnosti dvě nejbližší nepravidelné galaxie, které od naší Galaxie dělí vzdálenost 150 000 až 200 000 světelných roků. Jsou pozorovatelné na jižní polokouli, jsou mnohem menší než naše Galaxie a v budoucnu mohou být její gravitací roztrhány.

David Nidever se svými spolupracovníky studoval Magellanův proud po dobu více než 100 hodin pomocí radioteleskopu GBT (průměr antény 100 m). Následně zkombinovali tato data s údaji, získanými již dříve jinými radioteleskopy včetně největší antény v Arecibu na Puerto Rico, radioteleskopem Parkes v Austrálii či soustavou radioteleskopů Westwbork v Nizozemí. Výsledky ukazují, že plynný proud je více než o 40 % delší, než bylo doposud známo.

Jedním z výsledků pozorování je, že plynný proud musí být starší. Věk tohoto proudu nyní astronomové udávají hodnotou 2,5 miliardy roků. Revidovaný rozměr a stáří plynného proudu rovněž poskytnou nová možná vysvětlení počátku jeho existence.

"Nové stáří proudu klade jeho počátek přibližně do doby, kdy Magellanova oblaka mohla procházet navzájem blízko kolem sebe, což mohlo vést ke spuštění explozivní tvorby hvězd," vysvětluje Nidever. "Mohutný hvězdný vítr a exploze supernov mohly odfouknout plyny a nastartovat tak jejich tok směrem k naší Galaxii."

"To se přesně shoduje s dřívějšími pracemi, které přinesly důkazy pro existenci takovýchto výtrysků plynů v Magellanových mračnech," dodává Steven Majewski (University of Virginia).

Nidever a Majewski spolupracovali s dalšími astronomy, jako je Butler Burton (Leiden Observatory a National Radio Observatory) a Lou Nigra (University of Wisconsin). Kromě prezentace výsledků na zasedání Americké astronomické společnosti předložili článek k publikaci v časopisu The Astrophysical Journal.

Zdroj: www.nrao.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



12. vesmírný týden 2017

12. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 3. do 26. 3. 2017. Měsíc je ve fázi před novem. Venuše bude v dolní konjunkci se Sluncem. Na večerní obloze zůstává planeta Mars a objevuje se jasný Merkur. Jupiter je vidět téměř celou noc, ráno je nejvýše Saturn. Večerní obloha nabízí kometu 41P ve Velkém voze. Z nabídky 100 pozorování tu máme zvířetníkové světlo. 20. března začíná astronomické jaro. 26. března se mění čas. Kosmonautika patří především startům raket. K ISS například poletí nákladní loď Cygnus nazvaná John Glenn.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M51 HaLRGB

Česká astrofotografie měsíce je soutěž astronomická. Jak se však přesvědčíme vzápětí, i ona nám přináší obrázky skutečných krásek. Krásek, schovávajících se za jemný závoj. Ten však, jak už to i na barokních obrazech bývá, spíše odhaluje, než zahaluje. Nuže, pojďme se na ni podívat. Ve starší

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Lovec

Na konci ledna panovalo dlouho dobu inverzní počasí s občasným vyjasněním. Nápad vyfotit votický javor s Orionem vznikl během chvíle a hned se vyrazilo na místo. Vysoká vlhkost vzduchu u horizontu napomohla ke zvýraznění nejjasnějších hvězd. Krajina: 9x 2min, f5,6, iso 3200 ohnisko 50 mm Hvězdy: 9x3min, f4, iso 3200 ohnisko 35 mm Mlhoviny: 4x3min, f4, iso 1600 ohnisko 35 Canon 1000D modifikovaný. Vše snímáno s nasazeným Hoya red enhancer filtrem, který lehce potlačuje světelné znečištění.

Další informace »