Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Gigantický mezigalaktický proud plynů

Gigantický mezigalaktický proud plynů

Magellanův proud (vodíku)
Magellanův proud (vodíku)
Obrovský proud plynů směřující od sousedních galaxií (Velké a Malé Magellanovo mračno) kolem naší Mléčné dráhy je podstatně delší, než astronomové ještě donedávna předpokládali. Nové objevy poskytují zřetelnější pohled na vznik mezigalaktického plynného proudu.

Na připojeném obrázku, sestrojeném kombinací dat v rádiovém oboru a ve viditelném světle, je znázorněna naše Galaxie, a také Velké a Malé Magellanovo mračno. Červená barva představuje proud plynného vodíku. Mléčná dráha je znázorněna vodorovně uprostřed obrázku. Magellanova oblaka se nacházejí vpravo dole pod středem obrázku jako světlejší skvrny a plynný proud u nich prakticky začíná. Hnědou barvou jsou znázorněna oblaka prachu v naší Galaxii.

teleskop v Green Bank
teleskop v Green Bank
Astronomové využili ke zmapování plynu, proudícího od Magellanových oblaků, pozorování pomocí radioteleskopu Robert C. Byrd Green Bank Telescope (GBT). První důkazy přítomnosti tohoto toku, nazvaného Magellanův proud (Magellanic Stream) byly objeveny před více než 30 roky. Bylo otázkou, zda existují ještě další obdobné útvary.

"Nyní známe odpověď na tuto otázku. Plynný proud je souvislý," říká David Nidever (University of Virginia). "Nyní máme k dispozici mnohem komplexnější mapu Magellanova proudu," dodává Nidever. Astronomové prezentovali tento objev ve Washingtonu na konferenci Americké astronomické společnosti.

Velké a Malé Magellanovo mračno jsou ve skutečnosti dvě nejbližší nepravidelné galaxie, které od naší Galaxie dělí vzdálenost 150 000 až 200 000 světelných roků. Jsou pozorovatelné na jižní polokouli, jsou mnohem menší než naše Galaxie a v budoucnu mohou být její gravitací roztrhány.

David Nidever se svými spolupracovníky studoval Magellanův proud po dobu více než 100 hodin pomocí radioteleskopu GBT (průměr antény 100 m). Následně zkombinovali tato data s údaji, získanými již dříve jinými radioteleskopy včetně největší antény v Arecibu na Puerto Rico, radioteleskopem Parkes v Austrálii či soustavou radioteleskopů Westwbork v Nizozemí. Výsledky ukazují, že plynný proud je více než o 40 % delší, než bylo doposud známo.

Jedním z výsledků pozorování je, že plynný proud musí být starší. Věk tohoto proudu nyní astronomové udávají hodnotou 2,5 miliardy roků. Revidovaný rozměr a stáří plynného proudu rovněž poskytnou nová možná vysvětlení počátku jeho existence.

"Nové stáří proudu klade jeho počátek přibližně do doby, kdy Magellanova oblaka mohla procházet navzájem blízko kolem sebe, což mohlo vést ke spuštění explozivní tvorby hvězd," vysvětluje Nidever. "Mohutný hvězdný vítr a exploze supernov mohly odfouknout plyny a nastartovat tak jejich tok směrem k naší Galaxii."

"To se přesně shoduje s dřívějšími pracemi, které přinesly důkazy pro existenci takovýchto výtrysků plynů v Magellanových mračnech," dodává Steven Majewski (University of Virginia).

Nidever a Majewski spolupracovali s dalšími astronomy, jako je Butler Burton (Leiden Observatory a National Radio Observatory) a Lou Nigra (University of Wisconsin). Kromě prezentace výsledků na zasedání Americké astronomické společnosti předložili článek k publikaci v časopisu The Astrophysical Journal.

Zdroj: www.nrao.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »