Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Gigantický mezigalaktický proud plynů

Gigantický mezigalaktický proud plynů

Magellanův proud (vodíku)
Magellanův proud (vodíku)
Obrovský proud plynů směřující od sousedních galaxií (Velké a Malé Magellanovo mračno) kolem naší Mléčné dráhy je podstatně delší, než astronomové ještě donedávna předpokládali. Nové objevy poskytují zřetelnější pohled na vznik mezigalaktického plynného proudu.

Na připojeném obrázku, sestrojeném kombinací dat v rádiovém oboru a ve viditelném světle, je znázorněna naše Galaxie, a také Velké a Malé Magellanovo mračno. Červená barva představuje proud plynného vodíku. Mléčná dráha je znázorněna vodorovně uprostřed obrázku. Magellanova oblaka se nacházejí vpravo dole pod středem obrázku jako světlejší skvrny a plynný proud u nich prakticky začíná. Hnědou barvou jsou znázorněna oblaka prachu v naší Galaxii.

teleskop v Green Bank
teleskop v Green Bank
Astronomové využili ke zmapování plynu, proudícího od Magellanových oblaků, pozorování pomocí radioteleskopu Robert C. Byrd Green Bank Telescope (GBT). První důkazy přítomnosti tohoto toku, nazvaného Magellanův proud (Magellanic Stream) byly objeveny před více než 30 roky. Bylo otázkou, zda existují ještě další obdobné útvary.

"Nyní známe odpověď na tuto otázku. Plynný proud je souvislý," říká David Nidever (University of Virginia). "Nyní máme k dispozici mnohem komplexnější mapu Magellanova proudu," dodává Nidever. Astronomové prezentovali tento objev ve Washingtonu na konferenci Americké astronomické společnosti.

Velké a Malé Magellanovo mračno jsou ve skutečnosti dvě nejbližší nepravidelné galaxie, které od naší Galaxie dělí vzdálenost 150 000 až 200 000 světelných roků. Jsou pozorovatelné na jižní polokouli, jsou mnohem menší než naše Galaxie a v budoucnu mohou být její gravitací roztrhány.

David Nidever se svými spolupracovníky studoval Magellanův proud po dobu více než 100 hodin pomocí radioteleskopu GBT (průměr antény 100 m). Následně zkombinovali tato data s údaji, získanými již dříve jinými radioteleskopy včetně největší antény v Arecibu na Puerto Rico, radioteleskopem Parkes v Austrálii či soustavou radioteleskopů Westwbork v Nizozemí. Výsledky ukazují, že plynný proud je více než o 40 % delší, než bylo doposud známo.

Jedním z výsledků pozorování je, že plynný proud musí být starší. Věk tohoto proudu nyní astronomové udávají hodnotou 2,5 miliardy roků. Revidovaný rozměr a stáří plynného proudu rovněž poskytnou nová možná vysvětlení počátku jeho existence.

"Nové stáří proudu klade jeho počátek přibližně do doby, kdy Magellanova oblaka mohla procházet navzájem blízko kolem sebe, což mohlo vést ke spuštění explozivní tvorby hvězd," vysvětluje Nidever. "Mohutný hvězdný vítr a exploze supernov mohly odfouknout plyny a nastartovat tak jejich tok směrem k naší Galaxii."

"To se přesně shoduje s dřívějšími pracemi, které přinesly důkazy pro existenci takovýchto výtrysků plynů v Magellanových mračnech," dodává Steven Majewski (University of Virginia).

Nidever a Majewski spolupracovali s dalšími astronomy, jako je Butler Burton (Leiden Observatory a National Radio Observatory) a Lou Nigra (University of Wisconsin). Kromě prezentace výsledků na zasedání Americké astronomické společnosti předložili článek k publikaci v časopisu The Astrophysical Journal.

Zdroj: www.nrao.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



30. vesmírný týden 2017

30. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 24. 7. do 30. 7. 2017. Měsíc po novu dorůstá k první čtvrti. Jupiter je večer už jen nízko a Saturn je za soumraku nad jihem. Nad ránem je Neptun nad jihem, Uran na jihovýchodě a nízko na severovýchodě jasná Venuše. Aktivita Slunce je opět nízká, skvrna zapadla. Přelety ISS budou tento týden vidět už i večer. V rubrice 100 pozorování najdeme upozornění na maximum meteorického roje Delta Akvaridy. K ISS by měla odstartovat kosmická loď Sojuz MS-05.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Trojice galaxií v Draku

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2017 obdržel snímek „Trojice galaxií v Draku“, jehož autorem je Jan K. Žehrovický. Souhvězdí Draka nenalezne na obloze každý. A to je to přitom souhvězdí velmi velké, nebo spíše dlouhé, obtočené okolo Velké a Malé Medvědice. Dokonce je viditelné po

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

ISS

ISS nízko nad jižním obzorem

Další informace »