Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Gravitační vlny znovu detekovány

Gravitační vlny znovu detekovány

Dvě hvězdné černé díry krátce před vzájemnou kolizí
Autor: LIGO/T. Pyle

Dne 26. prosince 2015 v 03:38:53 UTC zaznamenali vědci příchod gravitačních vln – zčeření struktury prostoročasu – již podruhé v krátké době. Gravitační vlny byly detekovány dvojicí detektorů LIGO umístěných v Livingstonu (Louisiana) a v Hanfordu (Washington), USA. Observatoře LIGO financuje National Science Foundation (NSF) a byly navrženy, postaveny a jsou řízeny organizacemi Caltech a MIT. Zpráva o objevu byla přijatá k publikování v časopise Physical Review Letters.

Připojený obrázek zobrazuje dvě černé díry právě v okamžiku před jejich kolizí a splynutím jedné s druhou, přičemž se uvolnila energie v podobě gravitačních vln. Dne 26. 12. 2015, po překonání vzdálenosti 1,4 miliardy světelných roků, tyto vlny zasáhly Zemi a aktivovaly dvojici detektorů LIGO (Laser Interferometer Gravitational-Wave Observatory). Jedná se již o druhý případ, kdy detektory LIGO zaznamenaly gravitační vlny a znovu potvrdily Einsteinovu obecnou teorii relativity a upevnily budoucnost gravitačních vln v astronomii jako zcela nového zásadního způsobu pozorování vesmíru. Černé díry měly hmotnosti 14× a 8× převyšující hmotnost Slunce. Po vzájemném splynutí vznikla nová černá díra o hmotnosti 21 Sluncí. Zbývající část hmotnosti se přeměnila a uvolnila v podobě gravitační energie.

Gravitační vlny nesou informaci o svém původu a o povaze gravitace, což nemůže být zjištěno jiným způsobem. Fyzikové dospěli k závěru, že tyto gravitační vlny byly vyprodukovány v závěrečném okamžiku splynutí dvou černých děr o hmotnostech 14× a 8× převyšujících hmotnost Slunce. Výsledkem splynutí objektů byl vznik jedné rotující černé díry o hmotnosti 21 hmotností Slunce.

Je velmi významné, že tyto černé díry byly mnohem méně hmotné, než tomu bylo v prvním případě zaznamenaných gravitačních vln 14. 9. 2015,“ říká Gabriela González, mluvčí LIGO Scientific Collaboration (LSC) a profesorka fyziky a astronomie na Louisiana State University. „Protože černé díry měly nižší hmotnosti ve srovnání s první detekcí gravitačních vln, strávily delší dobu – přibližně jednu sekundu – na citlivém záznamu z obou detektorů. Jedná se o slibný začátek mapování různých populací černých děr ve vesmíru.“

Během splynutí, které se odehrálo přibližně před 1,4 miliardami roků, bylo uvolněno množství energie zhruba odpovídající hmotnosti Slunce, které bylo přeměněno na gravitační vlny. Detekovaný signál začal přicházet z posledních 27 vzájemných oběhů černých děr před jejich splynutím. Na základě času příchodu signálu – detektor v Livingstonu zaznamenal gravitační vlny o 1,1 milisekundy dříve než detektor v Hanfordu – může být poloha zdroje na obloze určena jen přibližně.

V blízké budoucnosti bude evropský interferometr Virgo připojen k rostoucí síti detektorů gravitačních vln, které budou pracovat společně s pozemními dalekohledy, které budou pokračovat v dalším pozorování zdroje signálů,“ poznamenává Fulvio Ricci, mluvčí společnosti Virgo Collaboration a fyzik pracující na Istituto Nazionale di Nucleare (INFN), a také profesor na Sapienza University of Rome. „Tři interferometry umožní společně mnohem lepší lokalizaci zdroje gravitačních vln na obloze.“

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] news.uchicago.edu

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: LIGO, Gravitační vlny, Černé díry


17. vesmírný týden 2024

17. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 4. do 28. 4. 2024. Měsíc bude v úplňku, meteorů z roje Lyrid proto mnoho neuvidíme. Slunce je pokryto hezkými malými skvrnami, které byly v nejaktivnější oblasti viditelné i okem přes patřičný filtr. Kometa 12P/Pons-Brooks už pozorovatelná není a jakmile to svit Měsíce umožní, nabídne obloha jen několik slabších komet. SpaceX letos uskutečnila už 40. start Falconu 9 a při příštím startu očekáváme už 300. přistání prvního stupně této rakety. Komunikace s helikoptérou Ingenuity již nebude možná, Perseverance jede pryč za dalšími výzkumem povrchu Marsu. Před 250 lety se narodil anglický astronom Francis Baily.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mesiac v prvej štvrti

Mesiac vo farbe, farby sú zvýraznené nastavením väčšej farebnej sýtosti. Niektoré vyvrelé horniny sú sfarbené do modra

Další informace »