Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Hledání gravitačních vln z domova
Pavel Koten Vytisknout článek

Hledání gravitačních vln z domova

Už vás omrzelo analyzovat na svém domácím počítači rádiové signály a hledat v nich stopy mimozemských civilizací? Nyní se můžete zapojit do projektu Einstein@Home, jehož cílem je hledání gravitačních vln, které předpověděl Albert Einstein v teorii obecné relativity. Stejně jako v případě SETI@Home se jedná o program, který využívá volné kapacity počítačů k analýze dat získaných detektory gravitačních vln.

Na světě probíhají dva projekty, jejichž cílem je detekce gravitačních vln. Ve Spojených státech je to LIGO (Laser Interferometer Gravitational Wave Observatory) tvořený dvěma observatořemi. Jedna z nich je umístěna v Livingstone (Louisiana), její dvojče se nachází v Hanfordu (Washington). Společný německo-britský projekt GEO 600 je v provozu nedaleko Hannoveru. Všechny tři laboratoře využívají laserového paprsku a pátrají po změně jeho dráhy způsobenou gravitační vlnou. Taková změna je nepatrná a její hledání v obrovském šumu je náročným úkolem. Proto se vědci rozhodly do projektu zapojit uživatele Internetu po celém světě.

Podobně jako SETI@Home i Einstein@Home vyžaduje nainstalování programu do vlastního počítače. Ten funguje jako screen-saver, který využívá volného strojového pro analýzu zaslaných dat. V současné době se zpracovává nejlepších 600 hodin pozorování LIGO pořízených mezi říjnem 2003 a lednem 2004. Program pátrá po rotujících neutronových hvězdách na celé obloze. Každý datový balíček o velikosti 12 MB je analyzován třikrát a pokud se objeví podezřelá data, jsou na ně vědci upozorněni. Každý přispívatel získává body, podle kterých je na internetu sestavena tabulka úspěšnosti. Rovněž je možno vytvářet různé týmy. V současné době jsou k dispozici verze pro Windows, Linux a Macintosh OS. V době, kdy je program aktivní, se na obrazovce zobrazí nebeská sféra s jasnými hvězdami, obrysy souhvězdí, polohami známých pulsarů a zbytků supernov a symboly tři observatoří. Kurzor pak ukazuje část oblohy, ze které pocházejí právě analyzovaná data.

Albert Einstein předpověděl existenci gravitačních vln v obecné teorii relativity. Měly by se projevovat jako vlnky v prostoročase. Jejich zdroji by měly být objekty jako rotující superhusté neutronové hvězdy, kolabující a explodující hvězdy či černé díry. Ačkoliv dodnes nebyly přímo detekovány, zaznamenaly astronomové alespoň jejich následky. Typickým příkladem může být dvojhvězda, ve které je jednou složkou pulsar. Ten postupně ztrácí orbitální energii a obíhá po stále menší a menší oběžné dráze. Podle teorie relativity je ztracená energie vyzářená právě ve formě gravitačních vln.

Program byl veřejnosti představen 19. února v rámci Světového fyzikálního roku, který slaví stoleté výročí zveřejnění prvních prací Alberta Einsteina o relativitě a fotoelektrickém jevu. Už předtím jej ale několik měsíců testovalo téměř deset tisíc uživatelů.


Zdroj: Astronomy
Einstein@Home




O autorovi



30. vesmírný týden 2017

30. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 24. 7. do 30. 7. 2017. Měsíc po novu dorůstá k první čtvrti. Jupiter je večer už jen nízko a Saturn je za soumraku nad jihem. Nad ránem je Neptun nad jihem, Uran na jihovýchodě a nízko na severovýchodě jasná Venuše. Aktivita Slunce je opět nízká, skvrna zapadla. Přelety ISS budou tento týden vidět už i večer. V rubrice 100 pozorování najdeme upozornění na maximum meteorického roje Delta Akvaridy. K ISS by měla odstartovat kosmická loď Sojuz MS-05.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Trojice galaxií v Draku

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2017 obdržel snímek „Trojice galaxií v Draku“, jehož autorem je Jan K. Žehrovický. Souhvězdí Draka nenalezne na obloze každý. A to je to přitom souhvězdí velmi velké, nebo spíše dlouhé, obtočené okolo Velké a Malé Medvědice. Dokonce je viditelné po

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Další informace »