Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Hluboký pohled do prázdného vesmíru

Hluboký pohled do prázdného vesmíru

phot_14b_06.jpg
Obrázek nepatrné části oblohy, skládající se ze 300 miliónů pixelů, byl vytvořen na Evropské jižní observatoři ESO (European Southern Observatory) na základě fotografií, pořízených kamerou Wide-Fild Camera na dalekohledu o průměru 2,2 m na observatoři La Silla (Chile). Zhotovení fotografie zabralo celkem 64 hodiny pozorovacího času.

Pořízená fotografie zachycuje zdánlivě "prázdnou" oblast oblohy o ploše zhruba 5krát větší, než je velikost měsíčního úplňku. Astronomům se zde otevírá mimořádně průhledné okno do nejvzdálenějších oblastí vesmíru. Objevené objekty jsou asi 100miliónkrát slabší než ty, které můžeme spatřit neozbrojeným okem.

Velikonoce jsou v mnoha zemích tou nejvíce vzrušující událostí pro děti, které pořádají velké hony na čokoládová vajíčka, ukrytá na různých místech. Avšak astronomové nemusí čekat na tento mimořádný den, aby zažili takovéto vzrušení: ve skutečnosti denně hledají vzdálené vesmírné objekty, ukryté na fotografiích různých částí oblohy. A podobně jako čokoládová vajíčka i velmi vzdálené vesmírné objekty (tzv. deep sky objects), jako jsou galaxie, kvasary či gravitační čočky, existují v širokém spektru barev, tvarů a velikostí.

Tato fotografie (v titulu článku je výřez z velkého obrázku) představuje jeden takový "hluboký" pohled do vzdáleného vesmíru. Jedná se o složení 714 snímků o celkové expoziční době 64,5 hodiny, pořízených přes 4 různé filtry (B, V, R a I). Fotografie se skládá ze 4 snímků sousedních oblastí, pořízených kamerou Wide-Field Camera, zaměřenou na oblasti o rozměrech 33 x 34 obloukové minuty, což odpovídá celkové ploše o velikosti větší než jeden čtvereční stupeň.

Avšak pokud budete oblast na fotografii pozorovat pouhým okem, pak neuvidíte vůbec nic. Tato oblast, pojmenovaná Deep 3, byla vybrána jako prázdná oblast, nacházející se ve vysokých galaktických šířkách, která byla pomocí dalekohledů na La Silla pozorována po dobu jednoho roku.

Společně se dvěma dalšími oblastmi, označenými Deep 1 a Deep 2, je Deep 3 součástí programu DPS (Deep Public Survey), který je založen na myšlence podrobit důkladnému průzkumu oblast oblohy o ploše 3 čtvereční stupně. Tak například oblast Deep 1 byla vybrána ke komplexnímu výzkumu radiových zdrojů pomocí radioteleskopů ATCA (Australia Telescope Compact Array). Oblast Deep 2 zahrnuje plochu CDF-S (tj. oblast Chandra Deep Field South), kterou detailně studovala rentgenová družice Chandra X-ray Observatory. Každá oblast byla studována v oblasti viditelného světla a v oboru blízkého infračerveného záření (aparatura SOFI na dalekohledu NTT (New Technology Telescope) o průměru 3,5 m - rovněž na La Silla.

Oblast Deep 3 se nachází v jižní části souhvězdí Pohár na jižní polokouli. Toto malé souhvězdí se nachází mezi souhvězdími Panny, Havrana a Vodního hada (Hydry). Tato poměrně prázdná oblast (Deep 3) poskytuje mimořádně dobrý pohled do vzdálených oblastí vesmíru, a tudíž nám otevírá okno i do období krátce po vzniku vesmíru. (Je to podobný případ, jako když v hlubokém lese existuje hluboký průsek, který nám umožňuje pozorovat i velmi vzdálené stromy, které jinak nemůžeme pozorovat, neboť je zakrývají stromy bližší.)

To, že se jedná o prázdnou oblast, je pouze relativní pojem. V dosavadní databázi je v této oblasti evidováno necelých 50 objektů, což je zanedbatelný počet ve srovnání s milióny anonymních hvězd a galaxií v jiných částech oblohy. To dělá z této oblasti ideální polygon za účelem pátrání po mimořádně vzdálených a velmi slabých objektech a k detailnímu studiu jejich vlastností bez jakýchkoliv rušivých vlivů, pocházejících od blízkých objektů.

Mezi katalogizovanými objekty je rovněž galaxie, viditelná na snímku zhruba v levém horním rohu, označená jako ESO 570-19. Jedná se o největší galaxii na tomto snímku, která je vzdálená asi 60 miliónů světelných let. Nejjasnější hvězdou na obrázku je UW Crateris (v pravém horním rohu). Jedná se o proměnnou hvězdu (červeného obra), která je 8krát slabší, než hvězdy viditelné pouhým okem.

Na fotografii je velký počet hvězd a galaxií, které budou v následujících měsících studovány a porovnávány. Galaxie, kterých zde bylo napočítáno několik desítek tisíc, existují v nejrozmanitějších tvarech a některé vznikly jako součást galaktických kup. Komplexní zpracování dat může trvat i celý rok.

Detailní snímky s vysokým rozlišením najdete ve zdrojových článcích.

Zdroj: www.eso.org a www.eso.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



38. vesmírný týden 2016

38. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 19. 9. do 25. 9. 2016. Měsíc bude v poslední čtvrti, projde kolem Aldebaranu. Večer je velmi nízko na západě Venuše a na jihozápadě jsou Mars a Saturn. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Na ranní obloze můžeme před svítáním pozorovat kužel zvířetníkového světla do něhož před východem Slunce stoupá planeta Merkur. Ke startu se připravuje tříčlenná posádka, kterou by měl vynést v pátek Sojuz-MS2 na cestu k ISS. Začíná astronomický podzim.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Pradědovy Perseidy 2016

Píše se rok 258, 10. srpen. Na rošt nad horké uhlí je položen správce chrámové pokladny před několika dny popraveného papeže Sixta II a je opékán zaživa. Po chvíli volá: „Z jedné strany jsem již opečený, pokud mě chcete mít dobře udělaného, je čas mě otočit na druhou stranu.“ Toto utrpení podstoupil

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc stáří 19,5 dne

Další informace »