Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Hostina kanibalské galaxie
Jiří Srba Vytisknout článek

Hostina kanibalské galaxie

cantaurus-a_ESO-NTT
cantaurus-a_ESO-NTT
Nová metoda analýzy infračervených záběrů pořízených pomocí dalekohledu ESO/NTT (New Technology Telescope se zrcadlem o průměru 3,58 m) umožnila astronomům proniknout přes clonu hustých prachových pásů obří kanibalské galaxie Centaurus A. Přitom v neobyčejných detailech odhalila její "poslední chod" - zkroucenou menší spirální galaxii. Snímek také zachycuje tisíce hvězdokup roztroušených uvnitř galaxie jako zářící drahokamy.

Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (044/2009).

Centaurus A (nebo také NGC 5128) je nejbližší obří eliptická galaxie, která se nachází ve vzdálenosti 11 milionů světelných let. Od roku 1847, kdy si jejího unikátního vzhledu povšiml britský astronom John Herschel, který provedl katalogizaci jižní oblohy a vytvořil komplexní katalog mlhovin, patří tato galaxie k nejstudovanějším objektům jižní oblohy.

Za svou ohromující krásu galaxie vděčí neprůhledným prachovým pásům, které zakrývají její centrální část, což ale John Herschel nemohl vědět. Předpokládá se, že prach je pozůstatkem splynutí obří eliptické galaxie a menší na plyn a prach bohaté spirální galaxie, kterou Centaurus A pohltila asi před 200 až 700 miliony lety. Tato událost v jejím centru způsobila 'víření' zodpovědné za nastartování tvorby nových generací hvězd. 

První náznaky ukazující na pozůstatky 'poslední večeře' byly získány na základě pozorování kosmického infračerveného dalekohledu Evropské kosmické agentury (ESA/Infrared Space Observatory), která uvnitř Centaurus A odhalila 16 500 světelných let široký útvar, připomínající malou galaxii. Kosmický infračervený dalekohled NASA (Spitzer Space Telescope) později zobrazil celou strukturu ve tvaru rovnoběžníku, kterou lze vysvětlit jako deformovaný pozůstatek spirální galaxie, jež splynula s eliptickou galaxií. Splynutí galaxií je považováno za nejpravděpodobnější mechanismus vzniku obřích eliptických galaxií.  
 
Nové záběry pořízené přístrojem SOFI na teleskopu ESO/NTT (La Silla) umožnily astronomům získat ještě ostřejší pohled na tuto strukturu, a to bez stínícího účinku prachových částic. Originální snímky byly pořízeny v blízkém infračerveném pásmu ve třech filtrech (J, H, K). Následně byly složeny novou technikou odstraňující tmavé plochy stínících prachových oblaků a poskytly nerušený pohled přímo do centra galaxie.

To, co nalezli, astronomy překvapilo: "Naše záběry poskytly bezprecedentně detailní pohled   na jasný prstenec hvězd a hvězdokup jinak skrytý za prachovými pásy," říká Jouni Kainulainen, vedoucí autor publikované práce. "Další analýza této struktury by nám měla poskytnout představu o tom, jak proces ‘slévání’ probíhal a jaká při něm byla úloha hvězdotvorby."

Astronomové jsou doslova nadšeni možnostmi této nové metody: "Jedná se o první kroky při vývoji techniky, která by za ‘malý peníz’ mohla umožnit zobrazování obřích oblaků plynu v cizích galaxiích s vysokým rozlišením."

"S ohledem na budoucí plánované pozemní i kosmické přístroje představuje tato nová metoda vhodný doplněk k rádiovým datům, která o blízkých galaxiích pořídí ALMA, a zároveň otevírá cestu k výzkumu extragalaktických hvězdných populací pomocí teleskopů jako E-ELT (European Extremely Large Telescope) a JWST (James Webb Space Telescope), protože prach je v galaxiích takřka všudypřítomný," říká spoluautor Yuri Beletsky.

Dřívější pozorování provedená zařízením ISAAC na teleskopu VLT (ESO 04/01) odhalila, že centrum galaxie Centaurus A hostí supermasivní černou díru. Její hmotnost 200milionkrát předčí hmotnost Slunce a 50krát hmotnost černé díry v centru naší Galaxie. Na rozdíl od Galaxie je černá díra v centru Centaurus A krmena neustále, což z této obří galaxie činí velmi aktivní objekt. Ve skutečnosti patří Centaurus A k nejjasnějším rádiovým zdrojům na obloze (proto také 'A' v názvu) a jety vysoce energetických částic, proudících od jádra, jsou pozorovány jak v rádiovém, tak v rentgenovém oboru spektra.

Nová fotografie galaxie Centaurus A je nádherným příkladem toho, jak mohou být hranice lidského poznání kombinovány s estetikou vnímání vesmíru. Již v minulosti byly pořízeny přístroji ESO zajímavé záběry této galaxie - Very Large Telescope (ESO PR Photo 05b/00) a Wide Field Imager na 2,2 metrovém dalekohledu MPG/ESO na observatoři La Silla.
 

Zdroj

Více informací

Práce je prezentována v článku 'Uncovering the kiloparsec-scale stellar ring of NGC5128' autorů J. T. Kainulainen a kol., který vyšel v časopise Astronomy and Astrophysics (vol. 502).

Složení týmu: J. T. Kainulainen (University of Helsinki, Finland a MPIA, Germany), J. F. Alves (Calar Alto Observatory, Spain a University of Vienna, Austria), Y. Beletsky (ESO), J. Ascenso (Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics, USA), J. M. Kainulainen (TKK/Department of Radio Science and Engineering, Finland), A. Amorim, J. Lima, a F. D. Santos (SIM-IDL, University of Lisbon, Portugal), A. Moitinho (SIM-IDL, University of Lisbon, Portugal), R. Marques a J. Pinhão (University of Coimbra, Portugal) a J. Rebordão (INETI, Amadora, Portugal).

ESO (Evropská jižní observatoř) je mezinárodní evropskou organizací pro astronomii. Jejími členy (14) jsou: Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních dalekohledů, jenž zpřístupní astronomům významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli v astronomickém výzkumu a mezinárodní spolupráci. V současnosti provozuje světově jedinečné observatoře, jež se nacházejí na poušti Atacama Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Paranalu ESO provozuje nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle - Velmi velký dalekohled (VLT). Zároveň je ESO evropským zástupcem  největšího astronomického projektu všech dob - teleskopu ALMA. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 42 metrů. Bude pracovat ve viditelném a infračerveném oboru a stane se největším dalekohledem světa.

Odkazy

Kontakty

Jouni Kainulainen; MPIA, Germany; Phone: +49-6221-528427; E-mail: jtkainul (at) mpia-hd.mpg.de

Yuri Beletsky; ESO, Chile; Phone: +56 55 43 5311; E-mail: ybialets (at) eso.org


João Alves; Calar Alto Observatory, Spain; Phone: +34 950 632 501; E-mail: jalves (at) caha.es

 

ESO La Silla - Paranal - ELT Press Officer: Henri Boffin - +49 89 3200 6222 - hbofin@eso.org

ESO Press Officer in Chile: Valeria Foncea - +56 2 463 3123 - vfoncea@eso.org

 

Překlad: Jiří Srba, Hvězdárna Valašské Meziříčí

Národní kontakt: Pavel Suchan +420 267 103 040; suchan@astro.cz




O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). V současné době pracuje jako odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí. Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.



30. vesmírný týden 2017

30. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 24. 7. do 30. 7. 2017. Měsíc po novu dorůstá k první čtvrti. Jupiter je večer už jen nízko a Saturn je za soumraku nad jihem. Nad ránem je Neptun nad jihem, Uran na jihovýchodě a nízko na severovýchodě jasná Venuše. Aktivita Slunce je opět nízká, skvrna zapadla. Přelety ISS budou tento týden vidět už i večer. V rubrice 100 pozorování najdeme upozornění na maximum meteorického roje Delta Akvaridy. K ISS by měla odstartovat kosmická loď Sojuz MS-05.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Trojice galaxií v Draku

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2017 obdržel snímek „Trojice galaxií v Draku“, jehož autorem je Jan K. Žehrovický. Souhvězdí Draka nenalezne na obloze každý. A to je to přitom souhvězdí velmi velké, nebo spíše dlouhé, obtočené okolo Velké a Malé Medvědice. Dokonce je viditelné po

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Prelet ISS a Sojuzu 93 minút pred spojením na orbite.

Prelet ISS a Sojuza (na snímke vľavo od ISS). Snímku obohatil prelet meteóru a lietadla.

Další informace »