Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  HST pozoroval nejvzdálenější supernovu

HST pozoroval nejvzdálenější supernovu

HST pořídil snímek nejvzdálenější supernovy Autor: NASA/ESA
HST pořídil snímek nejvzdálenější supernovy
Autor: NASA/ESA
Hubblův kosmický dalekohled HST překonal dosavadní rekord a objevil nejvzdálenější supernovu typu, který je využíván k určování vzdáleností ve vesmíru. Supernova s označením UDS10Wil přezdívaná SN Wilson podle 28. prezidenta USA, kterým byl Woodrow Wilson, explodovala před více než 10 miliardami roků. V té době byl vesmír v počátečním vývojovém stadiu, kdy hvězdy vznikaly ve velkém počtu.

Supernova SN Wilson náleží ke specifickému typu supernov třídy Ia. Tyto jasné „majáky“ jsou astronomy velmi ceněny, neboť se vyznačují stejnou úrovní jasnosti, která může být využita jako kosmický metr ke změření rozpínání vesmíru. Poskytují rovněž vodítko k určení povahy skryté energie – záhadné síly urychlující rozpínání vesmíru.

„Nová rekordní vzdálenost supernovy otevírá okno do období mladého vesmíru a nabízí nový důležitý pohled na explodující hvězdy,“ říká astronom David O. Jones (Johns Hopkins University, Baltimore, Maryland), hlavní autor vědeckého článku popisujícího nový objev. „Na tomto období můžeme prověřovat různé teorie, které vysvětlují, jak spolehlivé jsou tyto exploze pro pochopení vývoje vesmíru a jeho expanze.“

Odhalení nejvzdálenější supernovy dodává na důvěryhodnosti jedné ze dvou konkurenčních teorií vysvětlujících jejich explozi. Již dřívější předběžné důkazy se přikláněly spíše k explozivnímu splynutí dvou „vyhořelých“ hvězd označovaných termínem bílý trpaslík.

Nový objev je součástí tříletého pozorovacího programu HST zahájeného v roce 2010. Byl zaměřen na průzkum vzdálených supernov typu Ia za účelem zjištění, zda se změnily za dobu 13,8 miliardy roků, které uplynuly od velkého třesku. Výzkumný program byl pojmenován CANDELS+CLASH Supernova Project. Ke sčítání supernov využívá kvalitní a všestrannou kameru Wide Field Camera 3 (WFC3) pracující na palubě HST, která pomáhá astronomům při hledání supernov na základě pozorování v oboru blízkého infračerveného záření a k ověřování jejich vzdálenosti na základě spektroskopie.

HST pořídil snímek nejvzdálenější supernovy UDS10Wil Autor: NASA/ESA
HST pořídil snímek nejvzdálenější supernovy UDS10Wil
Autor: NASA/ESA
Nalezené velmi vzdálené supernovy poskytují důležitou metodu ke změření hodnoty zrychlování rozpínajícího se vesmíru působením skryté energie. Vědecký tým pod vedením Adama Riesse doposud objevil více než 100 supernov všech typů v různých vzdálenostech, které pokrývají existenci vesmíru v rozpětí před 2,4 až před 10 miliardami roků. Na základě těchto nových objevů astronomové identifikovali osm supernov typu Ia včetně SN Wilson, které explodovaly před více než 9 miliardami roků.

Astronomové hledali způsob, jak na snímku v oboru blízkého infračerveného záření pokrývajícím období tří roků vyhledat slabou záři supernov. Supernovu SN Wilson se jim podařilo vypátrat v prosinci 2010. Následně použili spektrometr kamery WFC3 na HST a dalekohled VLT Evropské jižní observatoře k ověření vzdálenosti supernovy a k rozložení jejího světla k nalezení jedinečných znaků potvrzujících její příslušnost k typu Ia.

Ačkoliv je supernova SN Wilson pouze o 4 % vzdálenější než dosavadní držitelka rekordu co do vzdálenosti, posunula jej přibližně o 350 miliónů roků zpět v čase.

„Tyto supernovy jsou důležitými nástroji pro výzkum skryté energie, která urychluje rozpínání celého vesmíru,“ říká Adam Riess. „Tento výzkum nám dává příležitost využít supernovy k ověření, jak dobře je známe.“ Astronomové stále ještě mají mnoho práce, aby zjistili, jaký je původ skryté energie a jak explodují supernovy typu Ia.

„Supernovy typu Ia nám poskytují nejpřesnější kosmický metr, avšak nejsme si zcela jisti, jestli vždycky měříme tím správným metrem,“ říká člen týmu Steve Rodney (Johns Hopkins University). „Těmto supernovám dnes rozumíme mnohem více, tím pádem se nám podařilo mnohem přesněji určit rozměry vesmíru.“

Objev supernov typu Ia v tak mladém vesmíru umožní astronomům rozlišit mezi dvěma konkurenčními modely těchto explozí. V jednom modelu je exploze způsobena splynutím dvou bílých trpaslíků. Ve druhém případě bílý trpaslík postupně „pojídá“ svého partnera – obyčejnou hvězdu – až nakonec exploduje, když přespříliš navýší svoji hmotnost.

Znalost typu spouštěčů explozí supernov může rovněž ukázat, jak rychle se vesmír obohacoval těžkými prvky, jako je železo. Explodující hvězdy vytvořily téměř veškeré množství železa přítomného ve vesmíru, tj. suroviny potřebné pro vznik planet a života.

Zdroj: hubblesite.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: UDS10Wil, Supernova, HST


26. vesmírný týden 2017

26. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 26. 6. do 2. 7. 2017. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Večer je vidět Jupiter a Saturn, který je potom na obloze až do svítání. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Z komet doporučujeme C/2015 V2 (Johnson). Noční svítící oblaka jsou tu. Odstartoval český a slovenský cubesat. SpaceX zvládla jeden start s přistáním v pátek a druhý plánuje v neděli.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Příběh Orionu po 84 letech

Je mrazivá zimní noc roku 1933. Na zahradě rodinného domku na okraji Hradce Králové stojí za téměř úplné tmy u dalekohledu muž. Svou typickou „rádiovku“ vyměnil tentokrát za kulicha a dokončuje poslední otáčku kličkou. Pohon dalekohledu se zastaví, expozice končí. Muž točil kličkou bez ustání více

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Airglow

NIkon d750 + Samyang 24 na Star Adventurer montáži. Panorama na oblohu je ze 6 single shotů 30 sekund, spodek 50 sekund, nasvětlen polskými městy.

Další informace »