Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  HST představil seskupení různorodých galaxií

HST představil seskupení různorodých galaxií

Kupa galaxií Abell S0740 vyfotografovaná pomocí HST.
Kupa galaxií Abell S0740 vyfotografovaná pomocí HST.
Pomocí Hubblova kosmického dalekohledu bylo pořízeno již velké množství fotografií blízkých i vzdálených vesmírných objektů. Tento snímek zachycuje „sbírku“ rozmanitých galaxií v kupě galaxií Abell S0740, která je od Země vzdálena více než 450 miliónů světelných roků a nachází se v souhvězdí Kentaura (Centaurus).

Obří eliptická galaxie ESO 325-G004 se jeví jako největší objekt v centru této kupy. Hmotnost galaxie dosahuje zhruba 100 miliard hmotností Slunce. Hubblův kosmický dalekohled rozlišil tisíce kulových hvězdokup, obíhajících kolem eliptické galaxie ESO 325-G004 (kolem naší Galaxie obíhá více než 200 kulových hvězdokup). Kulové hvězdokupy jsou kompaktní útvary, složené ze stovek až tisíců hvězd, které jsou drženy pohromadě vlastní gravitací. Vzhledem k velké vzdálenosti galaxie vypadají kulové hvězdokupy na tomto snímku jako slabě svítící tečky uvnitř difúzního halo, obklopujícího galaxii.

Ostatní neostré eliptické galaxie „vytečkovaly“ celou plochu obrázku (ve velkém rozlišení). Některé jsou obklopeny diskem nebo prstencovým útvarem, což jim při bočním pohledu dodává nepravidelný podlouhlý tvar. Na fotografii lze rozlišit také několik spirálních galaxií. Světlo hvězd v těchto galaxiích je především soustředěno v galaktickém disku a dále ve spirálních ramenech.

Tato fotografie vznikla kombinací pozorování, uskutečněných v lednu 2005 v modrém, červeném a infračerveném světle, a to pomocí kamery ACS (Advanced Camera for Surveys) na palubě HST.

Kupa galaxií Abell S0740 vyfotografovaná pomocí HST.
Kupa galaxií Abell S0740 vyfotografovaná pomocí HST.

Na dalším obrázku je vidět, že kulové hvězdokupy jsou kolem eliptické galaxie ESO 325-G004 rozptýleny sféricky a rovnoměrně ve vnějším halo. Jeden oběh kolem středu galaxie vykonají za několik miliónů roků. Je také vidět několik hvězd v popředí a několik galaxií na pozadí rozptýleného halo velké eliptické galaxie.

V průběhu analýzy tohoto snímku astronomové zjistili, že eliptická galaxie ESO 325-G004 se v současné době chová jako gravitační čočka. To znamená, že zesiluje díky své mimořádné hmotnosti světlo ze vzdáleného objektu, kterým je pravděpodobně trpasličí galaxie, jejíž světlo tak bylo odkloněno a zesíleno. Výsledkem efektu gravitační čočky je skutečnost, že velmi vzdálená galaxie se zdá být jasnější a může být zdeformována do tvaru oblouku či prstence, známého jako „Einsteinův prstenec“, protože Albert Einstein jako první předpověděl existenci takového jevu. Ačkoliv je vesmír zcela zaplněn galaxiemi, gravitační čočky jsou velmi vzácným jevem, protože to vyžaduje téměř perfektní seřazení vzdálené galaxie s bližší galaxií do jedné přímky při pohledu ze Země.

Tento systém je velmi unikátní, protože se jedná o nejbližší známý případ výrazné gravitační čočky. To umožní detailně prozkoumat stavbu a složení galaxie, rozložení hmotnosti, určení množství hmoty v centru galaxie apod.

Zdroj: hubblesite.org a hubblesite.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



9. vesmírný týden 2017

9. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 27. 2. do 5. 3. 2017. Měsíc je po novu. Jasná Venuše a slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. Převážně v druhé polovině noci můžeme nejlépe pozorovat Jupiter, ráno také Saturn. Jasnější komety pomalu mizí z oblohy. Večer po západu Slunce můžeme naposledy spatřit 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a velmi obtížně viditelná. Vyžaduje tmavou oblohu. Kometa 41P je však dobrou náhradnicí. Z nabídky 100 pozorování připomínáme kometu Encke a zákryt hvězdy planetkou Helina.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kontakt

18:30 - nový Měsíc a letadlo

Další informace »