Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Hvězdokupa Coma - ocas nebo vlasy?

Hvězdokupa Coma - ocas nebo vlasy?

Otevřená hvězdokupa Mel 111
Otevřená hvězdokupa Mel 111
Pokud váš zrak zabrousí na obloze do oblasti mezi Lvem a Pastýřem, pravděpodobně vás zaujme shluk slabých hvězd, který se zde nachází. Dříve byly považovány za součást Lva a tvořily zakončení (střapec) jeho ocasu, případně byly přiřazovány k souhvězdí Panny. Pohled do současného hvězdného atlasu ukáže, že nyní se v tomto místě nachází nevýrazné souhvězdí Vlasy Bereniky. Jeho obrazec tvoří pouhé tři slabé hvězdy, jejichž jasnost se pohybuje mezi 4,2 a 4,4 mag. Nejvýraznější útvar celého souhvězdí je tak poměrně nahuštěné uskupení hvězd, které vytváří blízká otevřená hvězdokupa.

Ke vzniku souhvězdí se váže pověst, podle které se jedná o vlasy egyptské královny Bereniky II, což je skutečná postava, která žila v letech 266 (nebo 267) až 221 př. n. l. Legenda uvádí, že aby se její manžel, Ptolemaios III, zvaný Euergetés (dobrotivý), v pořádku vrátil z válečného tažení v Sýrii, slíbila bohyni Afroditě obětovat své dlouhé plavé vlasy. Poté, co se panovník z bojů vrátil živ a zdráv, Berenika si vlasy opravdu ostříhala a uložila je na oltář v chrámě. Když se na ně druhý den král přišel podívat, zjistil, že z oltáře zmizely. Velmi jej to rozčílilo a chtěl přísně potrestat kněží, kteří měli vzácný dar na starosti. Pravděpodobně by zaplatili životem, ale zachránil je královský astronom Konón ze Samu. Řekl králi, že Afrodita přenesla vlasy na nebe a večer po setmění mu ukázal, že se nachází právě v této části oblohy. Panovníka takové vysvětlení uklidnilo a od potrestání kněží upustil.

Skupinka hvězd byla sice známa už starověkým astronomům, z nich někteří se zmiňovali o vlasech a to v souvislosti s Ariadne nebo Berenikou, ale jako samostatné souhvězdí se objevilo až mnohem později. Poprvé to bylo roku 1536, kdy je bylo možné najít na glóbu německého matematika a kartografa Caspara Vopela pod názvem Crinis Berenices. Nizozemský kartograf Gerhard Mercator do této oblasti na svém nebeském glóbu roku 1551 nakreslil čelenku s vlasy a označil ji jako Cincinnus nebo Circinnus. Do širšího povědomí pak souhvězdí dostal Tycho Brahe díky svému hvězdnému katalogu.

Jak už bylo zmíněno výše, dominantou celého souhvězdí je rozsáhlá otevřená hvězdokupa, která na obloze zabírá plochu o průměru minimálně 4,5 stupně. Poněkud neobvyklé je, že i když je viditelná pouhým okem a zmiňoval se o ní již řecký astronom Klaudios Ptolemaios, žijící ve druhém století (n. l.), dlouho nebyla zařazena do žádného katalogu. Číslo ji nepřidělil Charles Messier a nenajdeme ji ani mezi objekty, které obsahuje New General Catalogue (NGC). "Na milost" ji vzal až britský astronom Philibert Jacques Melotte, který ji roku 1915 zapsal pod číslem 111 do svého katalogu, obsahujícího 245 otevřených a kulových hvězdokup. Od té doby se označuje jako Melotte 111, případně Mel 111, stále se však používá i pojmenování hvězdokupa Coma. Také se můžete setkat s označením Cr 256, které ji dal švédský astronom Per Collinder, když sestavoval svůj katalog otevřených hvězdokup. Ten byl publikován v roce 1931 a obsahuje 471 položek. Hvězdokupa se do starších seznamů objektů vzdáleného vesmíru nedostala proto, že byla považována jen za náhodný shluk hvězd, které spolu nesouvisí. Teprve roku 1938 švýcarsko-americký astronom Robert Julius Trumpler v této oblasti prozkoumal 37 hvězd a rozpoznal, že mají společný původ a tvoří otevřenou hvězdokupu.

Souhrnná jasnost hvězdokupy je 1,8 mag a její skutečný průměr kolem 25 světelných let. Při pozorování pouhým okem je v ní možné za velmi dobrých podmínek napočítat asi deset hvězd do šesté magnitudy. Celkově objekt tvoří několik desítek hvězd, odhady obvykle kolísají mezi 40 až 80 členy. Jsou mezi nimi hodně zastoupeny horké modrobílé hvězdy spektrální třídy A a o něco chladnější žlutobílé hvězdy třídy F. Jasnější hvězdy tvoří útvar trochu připomínající řecké písmeno λ (lambda). V této oblasti, chudé na jasnější objekty, je nejvýraznější hvězdou γ Com, která má 4,4 mag. Ta se ale do blízkosti hvězdokupy jen promítá, protože leží blíže, ve vzdálenosti 170 světelných let. Nejjasnějším členem kupy je hvězda 12 Com, což je vícenásobný systém o celkové jasnosti 4,8 mag. Mezi zajímavé objekty, dostupné pro menší dalekohledy, patří například dvojhvězdy 17 Com (složky 5,3 a 6,6 mag) nebo HIP 60197 (7,0 a 7,1 mag). Pěkný pohled je také na hvězdu 16 Com, která leží uvnitř malého trojúhelníku, utvořeného trojicí slabších hvězd. Mel 111 je jedna z nejbližších otevřených hvězdokup, dříve se její vzdálenost udávala kolem 260 světelných let, díky měření sondy Hipparcos byla zpřesněna na 288 světelných let. Z podobných objektů jsou k nám blíže jen Hyády a hvězdná asociace ve Velké medvědici. Hvězdokupa se k nám nepřibližuje, ani nevzdaluje, protože se pohybuje směrem, který je prakticky kolmý na pomyslnou spojnici mezi ní a Zemí. Na obloze se za rok posune o 0,02 obloukové vteřiny. Stáří hvězdného útvaru se odhaduje na 400 až 600 miliónů let a hmotnost na necelý stonásobek hmoty Slunce. Zajímavé je, že v kupě se nevyskytují obří hvězdy a nebyly nalezeny ani žádné hvězdy slabší než 10,5 mag. Možná je to způsobeno její nízkou hmotností, kvůli které jsou hvězdy na sebe jen slabě gravitačně vázány, a řada z nich se už mohla rozptýlit do okolí. Druhou možností je, že hvězdokupa je ve skutečnosti mnohem větší a mnoho jejích členů ještě nebylo identifikováno.

Vybrané zdroje:

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Lunární X

Další informace »