Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Jedenáct hvězdných proudů v naší Galaxii

Jedenáct hvězdných proudů v naší Galaxii

Jeden z 11 nově objevených hvězdných proudů v naší Galaxii.
Jeden z 11 nově objevených hvězdných proudů v naší Galaxii.
Zatím 11 nových proudů hvězd vypátrali astronomové v naší Galaxii. A to prozkoumali pouze jednu čtvrtinu jejích hvězd. Tyto objevené proudy mohou poskytnout nové "soudní" důkazy o násilném chování naší Galaxie, která s největší pravděpodobností utrhla části trpasličích galaxií, které následně pohltila.

Těchto 11 pravděpodobných proudů bylo objeveno během studia rychlostí hvězd ve vnitřním halo naší Galaxie - což je bublině podobná oblast, která obklopuje střed Galaxie. Doposud byly známy v této oblasti pouze dva hvězdné proudy.

V jednotlivých hvězdných proudech se hvězdy pohybují přibližně stejnou rychlostí. To naznačuje, že všechny mají původ ve stejné oblasti - s největší pravděpodobností v malých galaxiích, odkud byly vytrženy gravitací naší Galaxie.

Část těchto pozoruhodných struktur, jako například jasný hvězdný proud známý jako Sagittarius (Střelec), se nachází daleko od galaktického středu, a tudíž mohl být snadněji vypátrán, protože hvězdy se v něm zdají být nahromaděny blízko sebe.

"Tento problém nebude s konečnou platností vyřešen, dokud nebudou vytvořeny stejně nádherné obrázky takovýchto útvarů na obloze, jako při objevu předcházejících hvězdných proudů," říká Kevin Schlaufman, postgraduální student University of California (Santa Cruz), který udělal novou analýzu doposud získaných dat.

Hvězdné proudy, které se nacházejí blíže galaktickému centru, jsou pravděpodobně starší. To může vysvětlovat, proč nejsou tak "fotogenické" - z cizích galaxií mohly být vytrženy již velmi dávno. "Předpokládá se, že je jimi protkána struktura naší Galaxie skrz naskrz," říká Connie Rockosi, spolupracovnice Kevina Schlaufmana.

Objev byl uskutečněn na základě studia dat z přehledového průzkumu SEGUE (Sloan Extension for Galactic Understanding and Exploration), který je částí doslova mamutího mapovacího projektu s názvem Sloan Digital Sky Survey (SDSS). Projekt SEGUE byl zčásti navržen za účelem měření rychlostí hvězd k vyhledávání podobných dílčích struktur, jako jsou hvězdné proudy.

Jedenáct vážných kandidátů na hvězdné proudy bylo identifikováno při studiu 100 malých úseků oblohy. Z tohoto poznatku bylo odvozeno, že celý vnitřní prostor naší Galaxie o průměru 75 000 světelných roků může obsahovat až 1000 samostatných hvězdných proudů, ukořistěných z mnoha trpasličích galaxií.

Takovéto statistiky mohou pomoci rozšířit modely vzniku galaxií, z nichž vycházejí prognózy, jak velké množství dílčích struktur se mohlo vytvořit, když velké galaxie pohlcovaly galaxie menší. Avšak může být ještě příliš brzy na to, abychom mohli s jistotou říci, zda na všech částech oblohy stejnou rychlostí se pohybující hvězdy nepochybně vytvářejí hvězdné proudy. Některé hvězdy mohou představovat stejný proud, který je zkrátka pozorovatelný na dvou rozdílných částech oblohy.

Ověření chemického složení hvězd může pomoci určit, zda některé sdílejí společný původ. Studium chemického složení může také signalizovat, jaké podmínky panovaly v galaxiích, kde tyto hvězdy započaly svůj vesmírný život předtím, než do jejich života svým vlivem zasáhla naše Galaxie.

Tato zpráva byla prezentována na konferenci Sloan Digital Sky Survey (SDSS), která se konala v Chicagu (USA).

Zdroj: space.newscientist
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



4. vesmírný týden 2018

4. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 22. 1. do 28. 1. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je nízko Neptun a poblíž jihu Uran. Nad ránem je vidět Jupiter a Mars. Z objektů noční oblohy doporučíme zimní kulovou hvězdokupu a asterismus ze souhvězdí Žirafy. Zažili jsme starty menších raket z Číny a Japonska a také úspěšný start rakety Atlas V. Čeká nás start evropské rakety Ariane 5 a čínské CZ-2C. Před 50 lety letěla raketa Saturn IB s nepilotovanou lodí Apollo 5. Po nehodě Apolla 1 šlo o první a hned plně úspěšný test nové lodi. Před 100 lety se narodil významný pozorovatel planetek a objevitel komet Antonín Mrkos.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Měsíčná Vršatec

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2017 obdržel snímek „Měsíční Vršatec“, jehož autorem je Václav Hýža Oblast Bílých Karpat, nalézající se nad obcí Vršatské Podhradie nedaleko Ilavy, byla osídlena již v pravěku lidmi lužické a púchovské kultury, tedy docela jistě nejméně 500 let

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Scintilace hvězdy Sírius

Další informace »