Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Kde leží střed naší Galaxie?

Kde leží střed naší Galaxie?

Galaxy-center.jpg
Střed naší Galaxie je doslova "napěchován" různými objekty a není to vůbec klidná oblast. Alespoň to vyplývá z posledních snímků, které v rentgenové oblasti pořídila kosmická observatoř NASA s názvem Chandra X-ray Observatory. Kromě supermasivní černé díry v centru Galaxie je tato oblast zaplněna nejrůznějšími "obyvateli", kteří se navzájem ovlivňují.

Nové fotografie v oboru rentgenového záření ukazují trojici hmotných hvězdokup Arches (vpravo nahoře), Quintuplet (nahoře uprostřed) a GC hvězdokupa (dole uprostřed), nacházející se v blízkosti obří černé díry, známé jako Sagittarius A. Velmi hmotné hvězdy v těchto hvězdokupách mohou intenzivně zářit jako bodové zdroje rentgenového záření. Hvězdy v těchto seskupeních také uvolňují obrovské množství energie, když dosáhnou konce svého života a explodují jako supernovy. Hvězdy v blízkosti středu Galaxie také mohou produkovat rentgenové záření jako zaniklé hvězdy - buď v podobě neutronových hvězd nebo černých děr, nacházejících se ve dvojhvězdných soustavách, přičemž na jejich povrch dopadá materiál z doprovázející složky dvojhvězdy - a které jsou také vidět jako bodové zdroje na snímku, který pořídila družice Chandra.

Zatímco jednotlivé hvězdy v těchto hvězdokupách zažívají velmi rušný život, i samotné hvězdokupy jsou také velmi ovlivňovány dalšími objekty v okolí galaktického středu. Tak například hvězdokupy narážejí do studenějších a hustějších plynných oblaků. Tyto srážky mohou také objasnit některé zdroje rozptýleného rentgenového záření, viditelné na snímku z družice Chandra.

Dobu dvou miliónů sekund pozorovacího času (během několika let) zasvětila družice Chandra studiu centra naší Galaxie. Tento poslední obrázek představuje více než jeden milión sekund (tj. přibližně 278 hodin) pozorovacího času. Skutečný rozměr obrázku je 168 x 130 světelných let. Červená, zelená a modrá barva na snímcích představuje zdroje rentgenového záření s nízkou, střední a vysokou energií.

Zdroj: chandra.harvard
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



25. vesmírný týden 2017

25. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 19. 6. do 25. 6. 2017. Měsíc je na ranní obloze a bude v novu. Očekáváme denní zákryt Aldebaranu a Hyád. Večer je vidět Jupiter, Saturn je na obloze celou noc. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Z jasnějších komet doporučujeme C/2015 V2 (Johnson). Vyhlížíme noční svítící oblaka. SpaceX plánuje hned dva starty Falconu 9. Očekáváme také jeden ruský a indický start. Rubrika 100 Pozorování ke 100 letům ČAS přináší upozornění na letní slunovrat, noční svítící oblaka a podrobnosti k zákrytu Aldebaranu Měsícem.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Příběh Orionu po 84 letech

Je mrazivá zimní noc roku 1933. Na zahradě rodinného domku na okraji Hradce Králové stojí za téměř úplné tmy u dalekohledu muž. Svou typickou „rádiovku“ vyměnil tentokrát za kulicha a dokončuje poslední otáčku kličkou. Pohon dalekohledu se zastaví, expozice končí. Muž točil kličkou bez ustání více

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc s Venuší.

Měsíc s Venuší v den slunovratu.

Další informace »