Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Kolize galaxií. Zánik i vznik!

Kolize galaxií. Zánik i vznik!

antennae_wide.jpg
Družice Chandra objevila zvýšené množství neonu, hořčíku a křemíku ve dvojici kolidujících galaxií, známých jako "Tykadla". Na tyto prvky narazila v rozsáhlých oblacích horkého plynu. Všdci se domnívají, že kdyby byl tento plyn chladný, mohlo by v těchto místech dojít k masívnímu vzniku nových hvězd a potažmo i planet. Tyto teorie nám mohou nastínit to, k čemu dojde v budoucnosti v naší galaxii, až se srazí s Velkou galaxií v Andromedě.

Takto zvýšený výskyt těchto prvků je vskutku fenomenální a podle Giusseppiny Fabbiano z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics v Cambrigde ve státě Massachusetts, která vede tým provádějící tento výzkum, zde musí docházet k velkému počtu výbuchů supernov, stejně jako v dalších podobných kolidujících galaxiích.

antennae_xray.jpg
Představovat si ale srážku galaxií jako nějaký extrémně bouřlivý děj by bylo velmi zavádějící. Například přímé srážky hvězd jsou velice vzácné, ale kolize velkých oblaků plynu je výborný mechanismus pro spuštění hromadné tvorby nových hvězd. Hmotné mladé hvězdy se velmi rychle vyvíjejí(obecně platí, že čím má hvězda vyšší hmotnost, tím je kratší délka jejího života) a během několika milionů let, což je v tomto měřítku velmi krátká doba, skončí svůj život jako supernovy. Těžké prvky, které během vývoje těchto hvězd vzniknou a ty které vzniknou při vlastní explozi jsou rozmetány do širokého okolí až do vzdáleností tisíců světelných let.

Vědci zjistili, že výskyt supernov v interagujících Tykadlech je třicetkrát častější než v naší galaxii. Jejich výbuchy zahřejí mezihvězdný plyn na miliony kelvinů a ten pak září v rentgenovém oboru spektra. Pro běžné optické přístroje je tento plyn v podstatě neviditelný, ale pro Chandru jsou snadným cílem. V některých takových oblastech je výskyt hořčíku a křemíku 16 a 24 krát vyšší než ve Slunci.

Andrew King z University of Leicaster, další ze zmíněného týmu odborníků dodává, že právě tyto prvky jsou důležité stavební kameny pevných, obyvatelných planet. Proces tvorby těžších prvků probíhá ve všech galaxiích, ale během jejich srážek je mnohem intenzivnější. Horký plyn postupně chladne a z něho potom vznikne nová generace hvězd s novými planetárními systémy. Vědci soudí, že právě v Tykadlech se bude v budoucnu nacházet velké množství planetárních soustav.

Pokud k tomu budou vhodné podmínky, stanou se Tykadla galaxií oplývající životem. Aspoň si to myslí Francois Schweizer další spoluautor této studie. Soudí, že se zde bude společně vyvíjet velký počet hvězd podobných Slunci s planetami, které okolo nich budou obíhat.

antennae_ism.jpg
Tykadla drží ještě jeden primát. Se svojí vzdáleností okolo 60 milionů světelných let jsou nejbližší dvojicí velkých kolidujících galaxií. Jejich střet začal před několika stovkami milionů let a dal vzniknout velkým "cárům" hmoty, která z nich byla vytržena a vysloužila jim tak tuto přezdívku. Na snímcích z Chandry můžeme vidět smyčky plynu zahřátého na tři miliony kelvinů. Tyto smyčky pomůžou rozmést prvky vzniklé v supernovách i do mezigalaktického prostoru.

Tato dvojice galaxií nám dává blízký pohled na srážky galaxií, které byly v raném vesmíru velice časté a vedly ke vzniku hvězd, z nichž mnohé existují dodnes. Za tři miliardy let se něco podobného přihodí i nám. Gravitační síly přemění naši galaxii i galaxii v Andromedě k nepoznání. A po této srážce zůstane v nové galaxii, která vznikne spousta nových hvězd jako naše Slunce a možná i dost obyvatelných planet, na kterých se vyvine nový život. I takhle masivní srážky nemusí vždy znamenat zánik, ale jak vidíme, právě naopak.

Zdroj: NASA




O autorovi



9. vesmírný týden 2017

9. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 27. 2. do 5. 3. 2017. Měsíc je po novu. Jasná Venuše a slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. Převážně v druhé polovině noci můžeme nejlépe pozorovat Jupiter, ráno také Saturn. Jasnější komety pomalu mizí z oblohy. Večer po západu Slunce můžeme naposledy spatřit 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a velmi obtížně viditelná. Vyžaduje tmavou oblohu. Kometa 41P je však dobrou náhradnicí. Z nabídky 100 pozorování připomínáme kometu Encke a zákryt hvězdy planetkou Helina.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Nádherný večer sa stal , keď sa na oblohe stretli Mesiac , Venuša a Mars. Škoda, že Saturn bol tak slabý..

Canon 600D a obj. Canon 18 - 55 mm. Bez úprav iba pridané popisky planét, Mesiaca a blízkej hviezdy.

Další informace »