Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Kosmická růže mnoha jmen
Jiří Srba Vytisknout článek

Kosmická růže mnoha jmen

Mlhovina M17 dalekohledem MPG/ESO a kamerou WFI
Autor: ESO

Nový snímek mlhoviny M 17 – oblasti s probíhající tvorbou hvězd – byl pořízen pomocí kamery WFI (Wide Field Imager) a dalekohledu MPG/ESO, který pracuje na observatoří La Silla v Chile. Jedná se o jeden z nejdetailnějších záběrů celé mlhoviny, který odhaluje nejen její celkovou velikost, ale zobrazuje také podrobnosti pestré kosmické krajiny plynu, prachu a nově vzniklých hvězd.

Mlhovina zachycená na tomto snímku získala během historie více jmen, než jakýkoliv jiný kosmický objekt. Ačkoliv je oficiálně známá pod označením M 17 (Messier 17), používá se také řada přezdívek: mlhovina Omega (Omega Nebula), mlhovina Labuť (Swan Nebula), mlhovina Podkova (Horseshoe Nebula) a také mlhovina Humr (Lobster Nebula) — jen jako příklad mnoha a mnoha dalších názvů z mořskou tématikou, které vynecháme.

Mlhovina M 17 se nachází asi 5 500 světelných let od nás, leží nedaleko roviny Mléčné dráhy a na obloze ji najdeme v souhvězdí Střelce (Sagittarius). Objekt se rozprostírá na značné ploše, oblaky plynu a prachu patřící k této mlhovině se táhnou na vzdálenost 15 světelných let. Z této hmoty vznikají nové hvězdy. Širokoúhlý pohled však zachycuje také řadu hvězd nenáležících k mlhovině, které leží v popředí nebo naopak v pozadí. 

Na snímku mlhovina vypadá jako složitá struktura červeno růžové barvy. Tyto barevné odstíny jsou známkou záření vodíku. Hmotné modré hvězdy, které se v nitru mlhoviny M 17 zformovaly z kosmického pohledu zcela nedávno, vyzařují značné množství ultrafialového záření a to nutí okolní plyn jasně svítit. V centrální části mlhoviny jsou barvy světlejší a některé oblasti vypadají dokonce bílé. Tato bílá barva je skutečná – vzniká mícháním světla přicházejícího od nejteplejšího plynu se zářením hvězd, které se odráží od prachových částic. 

Odhaduje se, že mlhovina obsahuje plyn o hmotnosti více než 30 000 Sluncí. V nitru mlhoviny se rovněž nachází otevřená hvězdokupa obsahující 35 hvězd, která je známá pod označením NGC 6618 [1]. Celkový počet hvězd v mlhovině je však mnohem větší – ve středu mlhoviny se jich nachází téměř osm set a na okrajích pracho-plynných oblaků vznikají další.

Růžová záře mlhoviny je protkána pavučinou tmavých oblastí, které brání průchodu světla. Tato hmota však také svítí červeně – ačkoliv na snímku ve viditelném světle jsou tyto oblasti tmavé, na záběrech pořízených v infračerveném oboru jsou velmi jasné.

Oficiální označení mlhoviny pochází z katalogu nehvězdných objektů, který v roce 1764 sestavil francouzský lovec komet Charles Messier [2]. Mlhovinu zařadil do seznamu pod číslem 17. Prosté označení M 17 však nemění nic na tom, jak působivým objektem tato mlhovina je. 

Snímek byl pořízen v rámci programu ESO Cosmic Gems [3].

Poznámky

[1] Toto označení je někdy používáno pro celou oblast.

[2] Astronom Jean Philippe de Chéseaux tento objekt objevil již v roce 1745, ale jeho pozorování se nedostalo do širšího povědomí. Díky tomu mohl mlhovinu nezávisle objevit a katalogizovat F. Messier o téměř 20 let později.

[3] Úkolem programu ESO Cosmic Gems je získávat s pomocí dalekohledů a přístrojů ESO snímky vizuálně atraktivních astronomických objektů pro vzdělávací a popularizační účely. Program využívá krátkých úseků pozorovacího času a jinak nevyužitého času dalekohledů, aby dopad na vědecká pozorování byl minimální. Získaná data jsou však k dispozici také odborníkům prostřednictvím vědeckých archivů ESO.

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy, která v současnosti provozuje jedny z nejproduktivnějších pozemních astronomických observatoří světa. ESO podporuje celkem 16 zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a hostící stát Chile. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje Velmi velký dalekohled VLT a také dva další přehlídkové teleskopy – VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem na světě, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Paranalu v oblasti Cero Armazones staví ESO nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope), který se stane „největším okem hledícím do vesmíru“.

Odkazy

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Richard Hook; ESO Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Mlhovina M 17 – oblast s probíhající tvorbou hvězd

Převzato: Tiskové zprávy Evropské jižní observatoře



O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). V současné době pracuje jako odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí. Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.

Štítky: M17, Mlhovina 


33. vesmírný týden 2017

33. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 14. 8. do 20. 8. 2017. Měsíc bude v poslední čtvrti. Dojde k zákrytu Hyád a ve dne také Aldebaranu. Jupiter mizí večer na jihozápadě. Saturn je za soumraku nad jihozápadem. V druhé polovině noci uvidíme Neptun a Uran. Ráno se ukazuje Venuše. Aktivita Slunce je opět nízká. Očekáváme start Falconu 9 s Dragonem k ISS, Atlasu V s komunikační družicí TDRS-M a Proton-M by měl vynést komunikační družici Blagovest.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Střecha Slovenska

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2017 obdržel snímek „Střecha Slovenska“, jehož autorem je Václav Hýža. Pilíř noci, rozlité mléko bohyně Héry, bývalá cesta slunce, která je dnes v popelu. Také nebeská řeka Inků, most čínských milenců, ale i věčný svit duší, které opustily svět.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Přiblížení hvězdy k Měsíci

Další informace »