Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Kosmický dalekohled Spitzer ulovil tisíce galaxií

Kosmický dalekohled Spitzer ulovil tisíce galaxií

Část kupy galaxií Coma Berenices.
Část kupy galaxií Coma Berenices.
Pouze krátký pozorovací čas stačil kosmickému dalekohledu NASA Spitzer Space Telescope (SST) k tomu, aby objevil tisíce doposud neznámých trpasličích galaxií v obří galaktické kupě. Navzdory svým velmi malým rozměrům hrají trpasličí galaxie velmi důležitou roli ve vývoji vesmíru. Astronomové se domnívají, že byly prvními galaxiemi, které se vytvořily a které posloužily jako stavební bloky pro velké galaxie. Jsou zdaleka nejpočetnějšími galaxiemi ve vesmíru a jsou důležitými ukazateli velkoškálové struktury vesmíru. Počítačové simulace vývoje vesmíru napovídají, že oblasti s vysokou hustotou jako jsou obří kupy, mohou obsahovat podstatně více trpasličích galaxií, než astronomové doposud pozorovali.

Tým astronomů, jehož vedoucími jsou Leigh Jenkins(ová) a Ann Hornschemeier(ová) (NASA, Goddard Space Flight Center, Greenbelt, Maryland), použil kosmický dalekohled Spitzer, pracující v oboru infračerveného záření, pro pozorování kupy galaxií Coma, což je mimořádně velké seskupení galaxií v souhvězdí Coma Berenices (Vlasy Bereniky). Nachází se ve vzdálenosti 320 miliónů světelných let od Země. Tato kupa galaxií obsahuje stovky doposud neznámých galaxií v prostoru o průměru 20 miliónů světelných let.

Astronomové využili data, pořízená pomocí infračervené kamery IRAC (Infrared Array Camera) na palubě Spitzerova kosmického dalekohledu při studiu galaxií v centru galaktické kupy. Také jej zamířili na oblast ležící mimo kupu s cílem porovnat populace galaxií v rozdílných oblastech, aby viděli, jak různá prostředí ovlivňují vývoj galaxií. Sestavili dohromady 288 individuálních snímků, pořízených kosmickým dalekohledem Spitzer, každý exponovaný 70 až 90 sekund, což dohromady dává 6,5 hodiny pozorovacího času. Získali tak velkou mozaiku pokrývající 1,3 čtverečního stupně oblohy.

Vědci objevili téměř 30 000 objektů, jejichž katalog bude dostupný pro astronomickou veřejnost. Některé z nich jsou galaxie v kupě Coma Berenices, avšak tým astronomů si uvědomil, že velká část z nich musí být vzdálené galaxie. Astronomové rovněž využili data z dalekohledu William Herschel Telescope na Kanárských ostrovech (La Palma), který je vybaven objektivem o průměru 4 m, a člen týmu Bahram Mobasher (Space Telescope Science Institute, Baltimore) určil vzdálenosti stovek galaxií v této oblasti za účelem zjištění, jak velké množství z nich jsou členové galaktické kupy.

Kupodivu velký počet galaxií je součástí galaktické kupy Coma Berenices. Zdají se být srovnatelné nebo dokonce menší než Malé Magellanovo mračno, což je druhý největší průvodce naší Galaxie. Jenkins(ová) odhadla, že přibližně 1600 z 30 000 slabých objektů jsou trpasličí galaxie v kupě galaxií Coma, tedy mnohem více, než bylo známo doposud. Pozorování však pokryla pouze část kupy, z čehož vyplývá, že celkový počet trpasličích galaxií v kupě dosahuje přinejmenším 5000.

Spitzer uskutečnil tyto objevy především proto, že může zkoumat velké části oblohy velmi efektivně. Ještě lépe řečeno, infračervená pozorování ve vesmíru může provádět mnohem detailněji než pozemní průzkum v oblasti blízkého infračerveného záření, protože kosmické pozadí je ve vesmíru více než 10 tisíckrát temnější.

„S vynikající schopností kosmického dalekohledu Spitzer jsme rázem schopni detekovat tisíce slabých galaxií, které dříve nebylo možné spatřit,“ říká Jenkins(ová). Výsledky pozorování byly předneseny na konferenci Americké astronomické společnosti v Honolulu. Článek také vyjde v časopise Astrophysical Journal.

Další trpasličí galaxie v kupě Coma Berenices mohou být ukryty v údajích z kosmické observatoře Spitzer. Je potřeba dalšího studia k určení, o jak velké množství se jedná. Ann Hornschemeier(ová) a další astronomové provádějí v současné době podrobná spektroskopická měření pomocí dalekohledu MMT Observatory, Arizona o průměru 6,5 m a pomocí dalekohledu Keck o průměru 10 m, aby zjistili, jak velké množství slabých objektů patří do kupy galaxií v souhvězdí Vlasů Bereniky.

Zdroj: www.spitzer
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Pořízeno fotoaparátem Canon EOS 7D přes NT Sky-Watcher 200/1000 na montáži GHEQ-5. Čas expozice 35s.

Další informace »