Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Kulová hvězdokupa M 13 očima HST

Kulová hvězdokupa M 13 očima HST

Kulová hvězdokupa M 13.
Kulová hvězdokupa M 13.
Hubblův kosmický dalekohled HST pořídil fotografii mnoha set tisíc hvězd, pohybujících se uvnitř kulové hvězdokupy M 13, což je jedna z nejjasnějších a nejlépe prozkoumaných kulových hvězdokup na severní polokouli. Tato jiskřící "metropole" hvězd se dá snadno nalézt v souhvězdí Herkula. Snímek zachycuje pouze část vnitřní oblasti hvězdokupy.

Kulová hvězdokupa M 13, která je domovem více než 100 000 hvězd, se nachází ve vzdálenosti 25 000 světelných let od Země. Hvězdy jsou v ní doslova napěchovány tak blízko sebe, že vytvářejí seskupení podobné kouli o průměru přibližně 150 světelných roků. Hvězdy stráví veškerý svůj život obíháním kolem centra hvězdokupy.

V blízkosti jádra hvězdokupy je hustota hvězd přibližně 100krát vyšší než v okolí našeho Slunce. Tyto hvězdy mohou být občas natěsnány tak blízko sebe, že při explozi ovlivňují jedna druhou, což může vést ke vzniku nových hvězd, označovaných jako "modrý opozdilec" (blue straggler).

Nejjasnější červené hvězdy v kulové hvězdokupě jsou staří červení obři. Tyto stárnoucí hvězdy již mnohonásobně zvětšily svůj průměr v porovnání s původním rozměrem a značně zchladly. Modrobílé hvězdy jsou naopak nejteplejšími objekty ve hvězdokupě.

Kulové hvězdokupy mohou být nalezeny převážně v tzv. rozsáhlém halo v okolí naší Galaxie. Hvězdokupa M 13 je pouze jednou ze 150 známých kulových hvězdokup, obklopujících naši Galaxii (Mléčnou dráhu).

Kulové hvězdokupy obsahují nejstarší hvězdy ve vesmíru. Pravděpodobně vznikly ještě předtím, než se zformoval plochý disk naší Galaxie, takže jsou starší než všechny zbývající hvězdy v Galaxii. Studiem kulových hvězdokup se tudíž dozvídáme mnoho informací o dávné historii naší rodné Galaxie.

Tato fotografie vznikla složením archivních snímků, pořízených pomocí širokoúhlé kamery WFPC-2 (Wide Field Planetary Camera-2) a kamery ACS (Advanced Camera for Surveys) na palubě HST. Pro sestavení fotografie byla použita pozorování ze čtyř rozdílných časových období, která se uskutečnila v listopadu 1999, v dubnu 2000, v srpnu 2005 a dubnu 2006.

Zdroj: hubblesite.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



3. vesmírný týden 2017

3. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 16. 1. do 22. 1. 2017. Měsíc bude kolem poslední čtvrti na ranní obloze. Večer je vidět jasná Venuše a slabý Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Aktivita Slunce je velmi nízká, přesto se objevila na jeho povrchu skvrna. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta bude v opozici. SpaceX si připsala první letošní úspěch, když vypustila družice a první stupeň dosedl na moři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2237 - Rosetta (úzkopásmově)

Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuša a Mars nad sídliskom

20.01. 2017, 18:58-19:45 SEČ; Canon 400D+50mm/2.8; 100ISO; 5s expozícia v 1min intervaloch.

Další informace »