Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Kulová hvězdokupa M 13 očima HST

Kulová hvězdokupa M 13 očima HST

Kulová hvězdokupa M 13.
Kulová hvězdokupa M 13.
Hubblův kosmický dalekohled HST pořídil fotografii mnoha set tisíc hvězd, pohybujících se uvnitř kulové hvězdokupy M 13, což je jedna z nejjasnějších a nejlépe prozkoumaných kulových hvězdokup na severní polokouli. Tato jiskřící "metropole" hvězd se dá snadno nalézt v souhvězdí Herkula. Snímek zachycuje pouze část vnitřní oblasti hvězdokupy.

Kulová hvězdokupa M 13, která je domovem více než 100 000 hvězd, se nachází ve vzdálenosti 25 000 světelných let od Země. Hvězdy jsou v ní doslova napěchovány tak blízko sebe, že vytvářejí seskupení podobné kouli o průměru přibližně 150 světelných roků. Hvězdy stráví veškerý svůj život obíháním kolem centra hvězdokupy.

V blízkosti jádra hvězdokupy je hustota hvězd přibližně 100krát vyšší než v okolí našeho Slunce. Tyto hvězdy mohou být občas natěsnány tak blízko sebe, že při explozi ovlivňují jedna druhou, což může vést ke vzniku nových hvězd, označovaných jako "modrý opozdilec" (blue straggler).

Nejjasnější červené hvězdy v kulové hvězdokupě jsou staří červení obři. Tyto stárnoucí hvězdy již mnohonásobně zvětšily svůj průměr v porovnání s původním rozměrem a značně zchladly. Modrobílé hvězdy jsou naopak nejteplejšími objekty ve hvězdokupě.

Kulové hvězdokupy mohou být nalezeny převážně v tzv. rozsáhlém halo v okolí naší Galaxie. Hvězdokupa M 13 je pouze jednou ze 150 známých kulových hvězdokup, obklopujících naši Galaxii (Mléčnou dráhu).

Kulové hvězdokupy obsahují nejstarší hvězdy ve vesmíru. Pravděpodobně vznikly ještě předtím, než se zformoval plochý disk naší Galaxie, takže jsou starší než všechny zbývající hvězdy v Galaxii. Studiem kulových hvězdokup se tudíž dozvídáme mnoho informací o dávné historii naší rodné Galaxie.

Tato fotografie vznikla složením archivních snímků, pořízených pomocí širokoúhlé kamery WFPC-2 (Wide Field Planetary Camera-2) a kamery ACS (Advanced Camera for Surveys) na palubě HST. Pro sestavení fotografie byla použita pozorování ze čtyř rozdílných časových období, která se uskutečnila v listopadu 1999, v dubnu 2000, v srpnu 2005 a dubnu 2006.

Zdroj: hubblesite.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



8. vesmírný týden 2017

8. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 2. do 26. 2. 2017. Měsíc je mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Planeta Venuše a nedaleký slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. V druhé polovině noci a ráno můžeme pozorovat Jupiter, za svítání také Saturn. Z komet je stále nejlepší večerní 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a tedy vizuálně ne tak pěkná. Z nabídky 100 pozorování máme tento týden výzvu zkusit dvě planetky, jeden zákryt hvězdy planetkou a konjunkci Marsu s Uranem. Na jižní polokouli navíc proběhne prstencové zatmění Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Planety

Vzdálenosti planet od Země

Další informace »