Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Kulové hvězdokupy a vesmírný masakr

Kulové hvězdokupy a vesmírný masakr

Kulová hvězdokupa M 80
Kulová hvězdokupa M 80
Naše Galaxie je obklopena přibližně 200 kompaktními skupinami hvězd (tzv. kulovými hvězdokupami), z nichž každá obsahuje kolem jednoho miliónu hvězd. Při svém stáří 13 miliard roků jsou tyto kulové hvězdokupy téměř tak staré jako samotný vesmír. To znamená, že se zrodily v okamžiku, kdy se začaly formovat první hvězdy a galaxie. Nedávno tým astronomů z Německa a Nizozemí uskutečnil nebývalou počítačovou simulaci, která zkoumala jejich zrod.

Bylo zjištěno, že tato obrovská seskupení hvězd jsou pouze "pozůstalí" po velkém masakru, ke kterému došlo před 13 miliardami roků. Při této události byla zničena většina jejich menších sourozenců. Nová vědecká práce týmu, jehož vedoucím byl Dr. Diederik Kruijssen (Max Planck Institute for Astrophysics, Garching, Germany), byla publikována v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

Kulové hvězdokupy mají pozoruhodné charakteristiky: typický počet hvězd, které obsahují, se zdá být neměnný po celou dobu existence vesmíru. To je v protikladu vzhledem k mnohem mladším hvězdným seskupením, která mohou obsahovat téměř jakýkoliv počet hvězd: od méně než 100 až po několik tisíc hvězd. Tým vědců navrhuje, že tento rozdíl může být vysvětlen podmínkami, za kterých kulové hvězdokupy vznikaly v rané fázi vývoje jejich mateřských galaxií.

Momentka z počítačové simulace srážky galaxií
Momentka z počítačové simulace srážky galaxií
Průběh simulace si můžete prohlédnout na krátkém videu ve zdrojovém článku. Video zachycuje vznik a vývoj populací hvězdokup v jedné galaxii podrobené simulaci srážky. Hustota plynů je znázorněna v odstínech šedé barvy, zatímco jednotlivé body vyznačují "regiony" obsahující hvězdná seskupení. Jejich zbarvení odráží stáří hvězdokup a jejich velikost závisí na hmotnosti největší hvězdokupy uvnitř tohoto regionu.

Zatímco velmi jasné a velké hvězdokupy byly skutečně schopné přežít galaktické kolize vzhledem k jejich vlastní gravitační soudržnosti, početné menší hvězdokupy byly účinně rozbíjeny v důsledku rychlých změn gravitačních sil, ke kterým docházelo během vzniku hvězd. Vlny hvězdotvorby byly ukončeny po zhruba 2 miliardách roků a vědci byli překvapeni, když spatřili, že přežily pouze hvězdokupy s vysokým počtem hvězd. Tyto hvězdokupy odpovídají všem charakteristikám, které bychom mohli očekávat pro mladou populaci kulových hvězdokup, jak by měly vypadat zhruba před 11 miliardami let.

Podle počítačových simulací byla většina hvězdokup zničena krátce po jejich vzniku, když galaktické prostředí bylo stále ještě velmi nepřátelské vůči mladým hvězdným seskupením. Když tato epizoda skončila, zbylé kulové hvězdokupy mohly nerušeně existovat až do současnosti.

Počítačové simulace naznačují, že většina vlastností kulových hvězdokup jim byla pevně dána v době jejich vzniku. Fakt, že kulové hvězdokupy jsou navzájem srovnatelné, pak vede k závěru, že prostředí, v němž vznikaly, bylo velmi podobné, bez ohledu na galaxie, které v té době tento prostor zabydlely. V tomto případě, jak se Diederik Kruijssen domnívá, mohou být použity jako fosílie a vrhnout více světla na podmínky, ve kterých se rodily první hvězdy a galaxie.

Zdroj: www.physorg.com a www.mpa-garching
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



8. vesmírný týden 2017

8. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 2. do 26. 2. 2017. Měsíc je mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Planeta Venuše a nedaleký slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. V druhé polovině noci a ráno můžeme pozorovat Jupiter, za svítání také Saturn. Z komet je stále nejlepší večerní 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a tedy vizuálně ne tak pěkná. Z nabídky 100 pozorování máme tento týden výzvu zkusit dvě planetky, jeden zákryt hvězdy planetkou a konjunkci Marsu s Uranem. Na jižní polokouli navíc proběhne prstencové zatmění Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Oko do vesmiru

Canon 6D+Samyang 24mm, f1.4@f2.8, ISO 6400, 15sec Pano z 50 fotiek

Další informace »