Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Malý galaktický soused
Jiří Srba Vytisknout článek

Malý galaktický soused

eso-news 038-2009 - barnardova galaxie
eso-news 038-2009 - barnardova galaxie
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (038/2009): Dne 14. října 2009 oznámila ESO zveřejnění nového snímku Barnardovy galaxie, jednoho z našich nejbližších galaktických sousedů. Galaxie též známá pod katalogovým označením NGC 6822 v sobě skrývá oblasti s velmi bohatou tvorbou hvězd a také neobvyklé mlhoviny.

Dne 14. října 2009 oznámila ESO zveřejnění nového snímku Barnardovy galaxie, jednoho z našich nejbližších galaktických sousedů. Galaxie též známá pod katalogovým označením NGC 6822 v sobě skrývá oblasti s velmi bohatou tvorbou hvězd a také neobvyklé mlhoviny, jako například 'bublinu' viditelnou na záběru vpravo nahoře. NGC 6822 je astronomy klasifikována jako nepravidelná trpasličí galaxie, a to díky svému neuspořádanému vzhledu a na galaktické poměry malé velikosti. Neobvyklý tvar těchto "excentriků" pomáhá vědcům pochopit, jakým způsobem se galaxie vyvíjejí, interagují spolu a "požírají" se navzájem, aby za sebou zanechaly zářící zbytky tvořené hvězdami.

Při pohledu ze Země září Barnardova galaxie pod hladinou oceánu hvězd v popředí, patřících k naší Galaxii. Na obloze byste ji totiž nalezli v jedné z nejhustějších částí Mléčné dráhy v souhvězdí Střelce. Při vzdálenosti pouhých 1,6 milionu světelných let patři NGC 6822 k místní skupině galaxií (ESO 11/96). Jméno dal galaxii její objevitel, americký astronom Edward Emerson Barnard, který tento nenápadný objekt pozoroval jako první v roce 1884 pomocí dalekohledu o průměru objektivu 12,5 cm. 

Prezentovaný snímek astronomové získali pomocí mnohem většího dalekohledu MPG/ESO o průměru 2,2 m, který se nachází na observatoři ESO La Silla v severní Chile, a širokoúhlé kamery WFI (Wide Field Imager). Přes použitou techniku postrádá galaxie majestátní spirální ramena i jasně zářící výduť, součásti typické u velkých galaxií místní skupiny - M31 v Andromedě, M33 v Trojúhelníku a samozřejmě naší Galaxie. Načervenalé mlhoviny na snímku prozrazují přítomnost oblastí vzniku nových hvězd, kde horké stálice ohřívají okolní plynná oblaka. Velmi nápadná je především mlhovina ve tvaru bubliny v pravém horním rohu. V jejím středu se nachází shluk hmotných hvězd, jež vyvrhují do okolního prostoru materiál. Ten se setkává s okolním mezihvězdným plynem a vytváří zářivé struktury, které při pohledu z naší perspektivy mají kruhový tvar. Na snímku takových oblastí nalezneme celou řadu.      
 
S jednou desetinou velikosti ve srovnání s Galaxií splňuje Barnardova galaxie bezezbytku svou trpasličí klasifikaci. Za vše hovoří také počet hvězd. Zatímco Barnardova galaxie jich obsahuje asi 10 milionů, není to nic proti 400 miliardám, což je odhadovaný počet stálic v naší Galaxii. Ve skutečnosti jsou ale trpasličí galaxie ve vesmíru, ale i v místní skupině, zastoupeny četněji než jejich obří protějšky.   
 
Nepravidelné galaxie jako ta Barnardova získaly svůj neuspořádaný vzhled při blízkých setkáních s jinými galaxiemi. Galaxie jsou stejně jako všechno ve vesmíru v neustálém pohybu, a proto se také poměrně často setkávají, nebo dokonce procházejí jedna skrze druhou. Hustota hvězd v galaxiích je sice příliš nízká na to, aby docházelo k častým srážkám jednotlivých hvězd, ale gravitační působení dokáže dramaticky zamotat nebo roztrhat původně ladné tvary jednotlivých galaxií. Celé shluky hvězd mohou být vyvrženy daleko do okolního prostoru, kde se zformují v samostatné malé  nepravidelné galaxie, takové jako NGC 6822.

Zdroj


Vzpomínka

S hlubokým zármutkem Vám oznamujeme,

že v pondělí 5. října 2009, týden před svými 30. narozeninami,

tragicky zahynul náš kolega a kamarád Tomáš Mohler.

Většina ze čtenářů těchto stránek jej znala jako (téměř)

výhradního autora českých překladů ESOnews.

Vzpomínáme, nezapomeneme.  


Více informací

ESO (Evropská jižní observatoř) je mezinárodní evropskou organizací pro astronomii. Jejími členy (14) jsou: Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních dalekohledů, jenž zpřístupní astronomům významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli v astronomickém výzkumu a mezinárodní spolupráci. V současnosti provozuje světově jedinečné observatoře, jež se nacházejí na poušti Atacama Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Paranalu ESO provozuje nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle - Velmi velký dalekohled (VLT). Zároveň je ESO evropským zástupcem  největšího astronomického projektu všech dob - teleskopu ALMA. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 42 metrů. Bude pracovat ve viditelném a infračerveném oboru a stane se největším dalekohledem světa.

Kontakty

Henri Boffin; ESO La Silla - Paranal - ELT Press Officer; Phone: +49 89 3200 6222; E-mail: hboffin (at) eso.org

ESO Press Officer in Chile: Valeria Foncea - +56 2 463 3123 - vfoncea@eso.org

Překlad: Jiří Srba, Hvězdárna Valašské Meziříčí
Národní kontakt: Pavel Suchan +420 267 103 040; suchan@astro.cz




O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.



12. vesmírný týden 2024

12. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 3. do 24. 3. 2024. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Na večerní obloze je výrazný Jupiter a nízko nad obzorem i Merkur. Aktivita Slunce zůstávala nízká, ale to se o víkendu změnilo s natočením velkých skvrn z odvrácené polokoule. Kometa 12P/Pons-Brooks je nyní rušena září Měsíce. SpaceX povedla další test superrakety s lodí Starship a dosáhla mnoha úspěšných milníků. Startuje další kosmická loď Sojuz k ISS. Voyager 1 má stále problém, ale už se tuší, co vysílá. Před 275 lety se narodil francouzský matematik, fyzik a astronom Pierre-Simon Laplace. 20. března ve 4:06 začíná astronomické jaro.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Porizeno fotoaparatem Canon EOS R8, obj. 400/5,6, exp. 360x1s, spojeno v DeepSkyStacker a upraveno v Adobe Lightroom

Další informace »