Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Mlhovina Opičí hlava

Mlhovina Opičí hlava

Mlhovina Opičí hlava - detail HST Autor: NASA / ESA
Mlhovina Opičí hlava - detail HST
Autor: NASA / ESA
Pokud jste někdy v poslední době brouzdali oblohou v oblasti zimní Mléčné dráhy, možná vás mezi Orionem a Blíženci zaujala nápadně jasná malá mlhovina, která možná překvapila, jak snadno šla spatřit například v porovnání s nedalekou "duchařinou" v podobě Rosetty. Jedná se o mlhovinu NGC 2174 Opičí hlava a ke 24. výročí vypuštění se na ni zaměřil i známý Hubbleův vesmírný dalekohled.

Zimní obloze vévodí, pokud jde o útvary vzdálenějšího vesmíru, Velká mlhovinu v meči Oriona. Mohutná hvězdná porodnice, číslo 42 v Messiérově katalogu je vlastně viditelná i pouhým okem. S ostatními mlhovinami v této oblasti oblohy je to samozřejmě horší, ovšem triedr jich odhalí celou řadu a od velikosti cca 15x70 už je to poměrně snadné, zvláště na tmavší obloze. Kromě M 43 hned nad Velkou mlhovinou si můžeme například všimnout mlhoviny Plamínek u pásu Oriona. Vlevo od tohoto lovce se dá na velmi tmavé obloze spatřit také mlhovina Rosetta. Na fotografii nápadná růže je však v triedru spíše otevřenou hvězdokupou a teprve zkušené oko si na tmavé obloze všimne rozlehlé mlhoviny kolem, jejíž nejjasnější partie jsou pak moc pěkné ve větším dalekohledu. Poměrně neznámá může být pro mnohé pozorovatele také jižněji ležící mlhovina Racek, ale ta je opravdu slabá a na snímku zde uvedeném již není, takže o ní zase někdy příště.

My se zaměříme nad Rosettu, kde je slabý oblak červeně zářícího vodíku končící u hvězdokupy Vánoční stromek a poté, co míjíme slabší obláček, dostáváme se k nápadně jasné červeně zářící mlhovině. Právě to je ona opičí hlava, která se tam dá na dobrých detailních fotografiích vypozorovat. A protože Hubbleův dalekohled každoročně k výročí poskytuje pěkné pohledy do vesmíru a porodnice hvězd mezi ně patří, zaměřil se tentokrát právě do srdce této mlhoviny.

Co zde můžeme vidět? Prach a plyn umožňuje vznik nových hvězd. Ty nejzářivější však rozfoukávají mlhovinu a brání tak vzniku dalších hvězd. Dá se říci, že velká část hmoty mlhoviny přijde vniveč dřív, než se v ní stihnou hvězdy vytvořit. I tak je to dobrý příklad bohaté porodnice a zřejmě zde vznikají i nové planetární systémy.

Zdroje informací a fotografií:

  • Článek ESA k fotografii v úvodu
  • Vybrané partie oblohy 50 mm objektivem od Martina Gembece
  • NGC 2174 Ondřeje Kozáčika



  • O autorovi

    Martin Gembec

    Martin Gembec

    Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 



    49. vesmírný týden 2016

    49. vesmírný týden 2016

    Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

    Další informace »

    Česká astrofotografie měsíce

    Planety

    Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

    Další informace »

    Poslední čtenářská fotografie

    Za súmraku

    Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

    Další informace »