Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Náhoda přeje připraveným, nový objev observatoře Chandra

Náhoda přeje připraveným, nový objev observatoře Chandra

mcneil_xray_opt.jpg
Pozorování rentgenové observatoře Chandra zachytila rentgenové vzplanutí mladé hvězdy, odhalující pravděpodobný důvod zjasňování nedávno objevené McNeilovy mlhoviny. Odhaluje vzájemné působení mezi magnetickým polem mladé hvězdy a okolním diskem plynu, které způsobuje občasná a dramatická zvýšení jasu hvězdy a okolního materiálu, osvěcujícího okolní plyn.

Příběh McNeilovy mlhoviny je nádherným příkladem významu šťastné náhody ve vědě. Shodou okolností byly snímky oblasti ve viditelném světle pořízeny jen několik měsíců před tím, než Jay McNeil udělal svůj objev a tak mohlo být odhadnuto kdy a kolik hvězd vzplanulo a vytvořilo McNeilovu mlhovinu.

Malá mlhovina, která leží v souhvězdí Orion, přibližně 1.300 světelných roků od Země, byla objevena amatérským astronomem Jay McNeilem z Paducah v Kentucky, v lednu tohoto roku a to jen malým, 7,5 cm (3 palce) dalekohledem. V listopadu 2002, tým pod vedením Eda Simona z institutu pro astronomii na Havaji pozoroval na hvězdy bohatý region pomocí Chandry pátrající po mladých rentgenových hvězdách a objevil několik objektů. Optičtí a infračervení astronomové rovněž, jako součást nezávislých přehledů, také pozorovali tuto oblast jen o rok později.

Po oznámení McNeilova objevu, astronomové začali urychleně pozorovat oblast znovu v optické, infračervené i rentgenové oblasti. Zjistili, že mladá hvězda ukrytá v mlhovině vzplanula a osvětlila mlhovinu. Tato hvězda byla shodná s jedním z rentgenových zdrojů objevených dříve Simonem.

Pozorování Chandry získané Kastnerovou skupinou hned po optickém vzplanutí ukázalo, že se zdroj v rentgenové oblasti zjasnil padesátinásobně oproti Simonovým dřívějším pozorováním. Viditelné světlo emitované při vzplanutí poskytuje důkaz, že příčinou rentgenového výbuchu je náhlý pád hmoty z okolního disku na povrch hvězdy.

mcneil_xray_opt_contours.jpg
Obvykle, magnetické pole hvězdy a magnetického pole jejího okolo obíhajícího disku řídí přítok plynu z disku na hvězdu. Tento pomalý a trvalý tok se ale náhle stal mnohem rychlejším.

Dochází k tomu nejspíše při různých rychlostech rotace hvězdy a okolního disku. Jejich propletená magnetická pole, uchovávají a hromadí energii, která se občas uvolní, vrhne proti hvězdě větší množství hmoty a vyprodukuje tak pozorované vzplanutí. Magnetické pole se tím přerovná zpět do stabilnějšího stavu.

Principiálně se tedy jedná o analogii ke hromadění a následnému uvolnění energie pohybujících se zemských ker, které čas od času vyvolají zemětřesení.

Jak je vidět, náhoda přeje připraveným.

Související odkazy:
Na obloze se objevila nová mlhovina
Vyhledávací mapka

Zdroj: Chandra News Release, UniverseToday
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



17. vesmírný týden 2017

17. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 24. 4. do 30. 4. 2017. Měsíc bude kolem novu. Večer zůstává nad západem Mars a pomalu se zlepšuje i večerní viditelnost Jupiteru. Ráno je vidět Saturn a nízko na východě už také jasná Venuše. Stále můžeme doporučit několik komet, i když jedna se opravdu rozpadla. Z nabídky 100 pozorování přidáváme dvojhvězdu Alcor-Mizar a především zákryty Hyád a podvečerní zákryt hvězdy Aldebaran z Býka.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mliecna draha nad Salasom Zbojska

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2017 obdržel snímek „Mliečná dráha nad Salašom Zbojská“, jehož autorem je Ondrej Králik. Na jednom z nejtmavších míst Slovenska se zastavil astronom. Astronom a také fotograf. Svůj stativ s fotoaparátem však nepostavil nikam daleko od světel

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/ 2015 V2 Johnson

10x3min; iso1600; Canon 400D; komora J.Drbohlav

Další informace »