Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Náhoda přeje připraveným, nový objev observatoře Chandra

Náhoda přeje připraveným, nový objev observatoře Chandra

mcneil_xray_opt.jpg
Pozorování rentgenové observatoře Chandra zachytila rentgenové vzplanutí mladé hvězdy, odhalující pravděpodobný důvod zjasňování nedávno objevené McNeilovy mlhoviny. Odhaluje vzájemné působení mezi magnetickým polem mladé hvězdy a okolním diskem plynu, které způsobuje občasná a dramatická zvýšení jasu hvězdy a okolního materiálu, osvěcujícího okolní plyn.

Příběh McNeilovy mlhoviny je nádherným příkladem významu šťastné náhody ve vědě. Shodou okolností byly snímky oblasti ve viditelném světle pořízeny jen několik měsíců před tím, než Jay McNeil udělal svůj objev a tak mohlo být odhadnuto kdy a kolik hvězd vzplanulo a vytvořilo McNeilovu mlhovinu.

Malá mlhovina, která leží v souhvězdí Orion, přibližně 1.300 světelných roků od Země, byla objevena amatérským astronomem Jay McNeilem z Paducah v Kentucky, v lednu tohoto roku a to jen malým, 7,5 cm (3 palce) dalekohledem. V listopadu 2002, tým pod vedením Eda Simona z institutu pro astronomii na Havaji pozoroval na hvězdy bohatý region pomocí Chandry pátrající po mladých rentgenových hvězdách a objevil několik objektů. Optičtí a infračervení astronomové rovněž, jako součást nezávislých přehledů, také pozorovali tuto oblast jen o rok později.

Po oznámení McNeilova objevu, astronomové začali urychleně pozorovat oblast znovu v optické, infračervené i rentgenové oblasti. Zjistili, že mladá hvězda ukrytá v mlhovině vzplanula a osvětlila mlhovinu. Tato hvězda byla shodná s jedním z rentgenových zdrojů objevených dříve Simonem.

Pozorování Chandry získané Kastnerovou skupinou hned po optickém vzplanutí ukázalo, že se zdroj v rentgenové oblasti zjasnil padesátinásobně oproti Simonovým dřívějším pozorováním. Viditelné světlo emitované při vzplanutí poskytuje důkaz, že příčinou rentgenového výbuchu je náhlý pád hmoty z okolního disku na povrch hvězdy.

mcneil_xray_opt_contours.jpg
Obvykle, magnetické pole hvězdy a magnetického pole jejího okolo obíhajícího disku řídí přítok plynu z disku na hvězdu. Tento pomalý a trvalý tok se ale náhle stal mnohem rychlejším.

Dochází k tomu nejspíše při různých rychlostech rotace hvězdy a okolního disku. Jejich propletená magnetická pole, uchovávají a hromadí energii, která se občas uvolní, vrhne proti hvězdě větší množství hmoty a vyprodukuje tak pozorované vzplanutí. Magnetické pole se tím přerovná zpět do stabilnějšího stavu.

Principiálně se tedy jedná o analogii ke hromadění a následnému uvolnění energie pohybujících se zemských ker, které čas od času vyvolají zemětřesení.

Jak je vidět, náhoda přeje připraveným.

Související odkazy:
Na obloze se objevila nová mlhovina
Vyhledávací mapka

Zdroj: Chandra News Release, UniverseToday
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



34. vesmírný týden 2017

34. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 21. 8. do 27. 8. 2017. Měsíc bude v novu, nastává americké úplné zatmění Slunce. Jupiter mizí večer na západě. Saturn je za soumraku nad jihozápadem. V druhé polovině noci uvidíme Neptun a Uran. Ráno se ukazuje Venuše. Aktivita Slunce je střední a je co pozorovat. Po čtveřici startů raket v minulém týdnu očekáváme další dva starty, kterým bude dominovat start Falconu 9 s družicí Formosat-5. Rusové při výstupu na ISS vyzkoušeli nový skafandr.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Střecha Slovenska

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2017 obdržel snímek „Střecha Slovenska“, jehož autorem je Václav Hýža. Pilíř noci, rozlité mléko bohyně Héry, bývalá cesta slunce, která je dnes v popelu. Také nebeská řeka Inků, most čínských milenců, ale i věčný svit duší, které opustily svět.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Pár vteřin před C2

Bailyho perly těsně před začátkem úplné fáze.

Další informace »