Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Našly se pohřešované černé díry

Našly se pohřešované černé díry

bh-modre.jpg
Ukrývající se hluboko uvnitř prachových galaxií, ve vzdálenosti několik miliard světelných roků, astronomové našli stovky černých děr.

Kosmické dalekohledy Spitzer a Chandra objevily hmotné, rostoucí černé díry. Představují rozsáhlou část dlouho „pohřešované“ a hledané hvězdné populace. Jejich objev naznačuje, že v tomto mladém vesmíru existuje stovka miliónů dalších rostoucích černých děr. To více než zdvojnásobí celkové množství černých děr, známých v té vzdálenosti.

„Aktivní, superhmotné černé díry byly v raném vesmíru všude,“ řekl Mark Dickinson (National Optical Astronomy Observatory, Tucson, Arizona). „Dosud jsme při pátrání po těchto objektech pozorovali jen špičku ledovce. Nyní můžeme vidět i ledovec.“

Rovněž je to první přímý důkaz, že většina masivních galaxií ve vzdáleném vesmíru, pokud ne všechny, strávily své mládí budováním obrovských černých děr ve svých jádrech.

Vedoucí výzkumu Emanuele Daddi (Commissariat a l'Energie Atomique, Francii) a spoluautor Mark Dickinson budou výsledky publikovat 10. listopadu v Astrophysical Journal.

Velká část populace aktivních černých děr byla považována za „pohřešované“. Tyto vysoce energetické struktury se nazývají kvasary. Součástí kvasaru je oblak plynu a prach, který obklopuje a „krmí“ rostoucí supermasívní černou díru. Objekt začíná intenzivně zářit v rentgenové části spektra proto, že se pohlcovaný plyn a prach zahřívá. Zatímco toto rentgenové je ve vesmíru dobře pozorovatelné, přímý pohled na samotné kvasary nám často tento prach a plyn blokuje.

„Už před 30 let jsme na základě jiných studií věděli, že ve vesmíru musí existovat větší kvasary, ale až dosud jsme nevěděli, kde je hledat,“ řekl Daddi.

Daddi a jeho tým zpočátku chtěli studovat 1000 prachových, hmotných galaxií, které jsou zaměstnané především formováním hvězd a o nichž se myslelo, že postrádají kvasary. Hmotnost těchto galaxií je srovnatelná s naší Mléčnou dráhou, ale na rozdíl od ní mají nepravidelný tvar. Leží ve vzdálenosti 9 až 11 miliard sv.l., tzn. že existovaly již v době, kdy byl vesmír „adolescentem“ – jeho stáří bylo mezi 2,5 až 4,5 miliardami let.

Bližší průzkum Spitzerem ukázal, že asi 200 galaxií vydává neobvyklé množství infračerveného světla. Rentgenová data z Chandry a technika zvaná „stohování“ („stacking“) odhalila, že uvnitř galaxií se ve skutečnosti skrývají jasné kvasary. Vědci jsou přesvědčení, že tyto kvasary zahřívají prachový disk, který je obklopuje, a tím se uvolní velké množství infračerveného světla.

„Většinu populace, ukrývající kvasary, jsme našli v raném vesmíru,“ řekl Daddi. Skryté černé díry byly předtím v tomto raném období pozorovány jen vzácně a nanejvýš ty nejenergičtější.

Tento objev pomůže odpovědět na základní otázku - jak se vyvíjejí hmotné galaxie? Astronomové např. zjistili, že v nejhmotnějších galaxiích „rostou“ hvězdy i černé díry současně. A to tak dlouho, dokud se černé díry nestanou příliš velkými a nepotlačí formování hvězd.

Možná, že ani srážky mezi galaxiemi nehrají ve vývoji galaxií tak velkou roli, jak se dříve myslelo. „Podle teoretiků spouštěcím motorem aktivity kvasaru bylo sloučení galaxií. Nyní vidíme, že kvasary mohou být aktivní i v nekolizních galaxiích," řekl spoluautor David Alexander (Durham University, Velká Británie).

Spitzer původně prohledával pole galaxií, která byla získána jako součást programu Goods (Great Observatoriesy Origins Deep Survey), nazvaného Goods-South (jih). Jedná se o doposud nejcitlivější průzkum vzdáleného vesmíru na více vlnových délkách současně.

Shodné výsledky nedávno se svým týmem získal i Fabrizio Fiore (Osservatorio Astronomico, Řím, Itálie). Budou publikovány 1. ledna 2008 v Astrophysical Journal.

Obrázek:
Infračervený snímek pořízený Spitzerem ukazuje pouze část černých děr v hmotných galaxiích ve vzdáleném vesmíru (modře kroužkované). Kredit: NASA/JPL-Caltech/Commissariat a l'Energie Atomique

Zdroj: www.spitzer.caltech.edu a www.space.com




O autorovi



8. vesmírný týden 2017

8. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 2. do 26. 2. 2017. Měsíc je mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Planeta Venuše a nedaleký slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. V druhé polovině noci a ráno můžeme pozorovat Jupiter, za svítání také Saturn. Z komet je stále nejlepší večerní 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a tedy vizuálně ne tak pěkná. Z nabídky 100 pozorování máme tento týden výzvu zkusit dvě planetky, jeden zákryt hvězdy planetkou a konjunkci Marsu s Uranem. Na jižní polokouli navíc proběhne prstencové zatmění Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Planety

Vzdálenosti planet od Země

Další informace »