Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Některé kulové hvězdokupy mohou být zbytky galaxií

Některé kulové hvězdokupy mohou být zbytky galaxií

cluster-sm.jpg
Kulové hvězdokupy - výrazně kulově symetrické skupiny až milionů hvězd, jsou jedněmi z nejkrásnějších objektů na obloze. Jen v naší vlastní galaxii - Mléčné dráze, jich je asi 200, ale mnozí astronomové věří, že jich bývalo mnohem víc. Předpokládají totiž, že některé z hvězdokup by ve skutečnosti mohly být pozůstatkem nevyvinutých trpasličích galaxií pohlcených Mléčnou dráhou.

Tým vědců z Harvardu a Carnegie Institute of Washington, který pozoroval 14 kulových hvězdokup ve vzdálené galaxii NGC 5128, si uvědomil, že tyto hvězdokupy jsou tak velké, že téměř přesahují svojí velikostí malé galaxie. S těmi mají navíc mnoho dalších podobných a charakteristických rysů.

Velké kulové hvězdokupy působí jako sférické chrámy světla - soubory mnoha milionů hvězd soustředěných v prostoru jen několik málo desítek světelných roků. Pokud by se naše Země nacházela uvnitř takové kulové hvězdokupy, noční obloha by nám zářila mnoha tisíci hvězd jasnějších než Sírius.

Naše vlastní Mléčná dráha pravděpodobně měla kdysi kulových hvězdokup více, než současných 200. Podle hierarchické teorie formování galaxií, totiž galaxie v průběhu času rostou tím, jak pohlcují menší, zakrnělé galaxie a hvězdokupy. Někdy se při tom zdá, že nešťastná, kanibalská kořist není polknuta v celku, ale místo toho je jen rozžvýkána a snědena jako broskev, po které zůstane tvrdá pecka. Nové výzkumy, které provedli Paul Martini (Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics) a Luis Ho (Observatoř Carnegie Institution of Washington) ukazují, že některé kulové hvězdokupy mohou být právě zbytky zakrnělých galaxií, které byly připraveny o vnější hvězdy a zůstala z nich jen galaktická jádra.

Martini a Ho uveřejnili výsledky svého výzkumu 20.července v Astrophysical journal.

Jejich nálezy naráží na důležité a zatím ještě záhadné spojení mezi největšími kulovými hvězdokupami a nejmenšími, zakrnělými galaxiemi. Ve své práci říkají, že hvězdokupy a galaxie jsou zcela odlišné ve své struktuře. Hvězdokupy jsou, podle nich, mnohem více koncentrované a tak mechanismy, které je vytvořily, musí být docela jiné. Identifikace hvězdokup o stejných hmotách jako trpasličí galaxie, je proto velmi důležitým krokem k porozumění obou, řekl Martini.

V jejich tým studoval 14 kulových hvězdokup ve velké eliptické galaxii Centaurus A (NGC 5128). Používali k tomu 6,5 metrový dalekohled Magellan Clay na Carnegie observatoři v Las Campanas v Chile. Tyto hvězdokupy byly ke studiu vybrány pro svůj jas a očekávanou hmotnost. Výsledky pozorování však překvapily dokonce i Martiniho a Ho. Ukázalo se totiž, že kulové hvězdokupy v Centauru jsou mnohem hmotnější, než nejhmotnější hvězdokupy v místní skupině galaxií, tvořené Mléčnou dráhou a galaxií v Andromedě.

Výsledkem pozorování je, že těchto 14 kulových hvězdokup je až 10x hmotnějších, než menší kulové hvězdokupy v našem sousedství. Tím se začínají překrývat s nejmenšími galaxiemi, řekl Martini.

Martini také upozorňuje na nedávný objev v centru galaxie v Andromedě, kde se nachází kulová hvězdokupa známá jako G1. Ta nabízí další důkaz spojující kulové hvězdokupy s galaxiemi - centrální černou díru. Přítomnost menších černých děr v blízkosti centra galaxie je pochopitelnější, jestli se zde nachází jádra pohlcených zakrnělých galaxií.

Ho, objevitel centrální černé díry v G1, dodává. Jeden z nejpřekvapivějších nálezů je, že černá díra v G1 má stejnou závislost mezi hmotou černé díry a hmotou hostitelské galaxie, která byla dobře prostudována pro extra hmotné černé díry v centrech velkých galaxií. Tento záhadný výsledek je pochopitelnější, pokud připustíme, že by G1 byla pozůstatkem jádra pohlcené galaxie. Zajímavou otázkou pro další výzkum je, zda některý z dalších masivních shluků v Centauru také obsahuje centrální černou díru.

Ačkoli většina kulových hvězdokup v naší galaxii je mnohem menší, než ty v Centaurus A, podobnost mezi nimi může ukazovat na obdobné mechanismy vzniku. Budoucí studium nejhmotnějších kulových hvězdokup se proto bude zaměřovat na spojení mezi procesy vzniku hvězdokup a galaxií.

Centaurus A se nachází přibližně 12,5 milionu světelných roků od Země. Má o 65.000 světelných roků větší průměr, než naše Mléčná dráha a galaxie v Andromedě dohromady. V Centaurus A se nachází také asi 10x více, tedy okolo 2.000 kulových hvězdokup, více než všechny galaxie v místní skupině galaxií dohromady. Nedávná pozorování Spitzerova dalekohledu zjistila, že Centaurus A se asi před 200 miliony let spojil s jinou spirálovitou galaxií.

Zdroj: Harvard-Smithsonian CfA News Release
Převzato od Hvězdárny Uherský Brod




O autorovi



3. vesmírný týden 2017

3. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 16. 1. do 22. 1. 2017. Měsíc bude kolem poslední čtvrti na ranní obloze. Večer je vidět jasná Venuše a slabý Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Aktivita Slunce je velmi nízká, přesto se objevila na jeho povrchu skvrna. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta bude v opozici. SpaceX si připsala první letošní úspěch, když vypustila družice a první stupeň dosedl na moři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2237 - Rosetta (úzkopásmově)

Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Klenoty zimnej oblohy

Panorama z 8 fotiek, kazda fotka 60sec

Další informace »