Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Neviditelná galaxie je složena z tzv. temné hmoty

Neviditelná galaxie je složena z tzv. temné hmoty

Neviditelna_galaxie.jpg
Z jaké látky je složen vesmír? Pro člověka, který se nezabývá vědou, je to téměř zbytečná otázka. Avšak pro vědce je to smysluplná otázka, na kterou zatím chybí odpověď. Tedy alespoň zatím. Je tomu tak proto, že látka složená z baryonů (protony, elektrony, neutrony apod.), o které již ledacos víme a ze které jsme nakonec složeni i my samotní, představuje pouze 5 % látky ve vesmíru. Dalších 25 % představují částice neznámé povahy, tzv. temná hmota, která zatím nebyla pozorována. Zbývajících 70 % látky ve vesmíru tvoří neméně záhadná temná energie s těžko představitelným záporným tlakem.

Pátrání po temné hmotě lze zařadit mezi 10 nejdůležitějších úkolů experimentální fyziky. Možná se k vyřešení tohoto základního problému přiblížila mezinárodní skupina astronomů z Velké Británie, Francie, Itálie a Austrálie. Podařilo se jim vůbec poprvé objevit "neviditelnou" galaxii, která je prakticky celá složena ze záhadné temné hmoty. K pozorování použili citlivý radioteleskop Lowellovy observatoře univerzity v Manchesteru a radioteleskop Arecibo na Puerto Rico. Elipsa na připojeném obrázku vyznačuje oblast, kde se nachází "neviditelná" galaxie, složená převážně z temné hmoty. Její přítomnost byla odhalena na vlnové délce 21 cm, emitované přítomným vodíkem.

"Na základě zjištěné rychlosti rotace jsme dospěli k následujícímu závěru: galaxie VIRGOHI21 je tisíckrát hmotnější, než obyčejná galaxie z vodíku," říká britský astronom Robert Minchin. "Poměr temné k obyčejné hmotě je zde minimálně 500:1. Pokud by se jednalo o obyčejnou galaxii, zářila by tak jasně, že by byla pozorovatelná i malým dalekohledem."

Temná galaxie VIRGOHI21 se nachází ve vzdálenosti 50 miliónů světelných let od Země v souhvězdí Panny. Tato oblast ve vesmíru obsahuje velké množství temné hmoty, která vytváří galaxii rotující stejným způsobem jako jiné galaxie, avšak neexistují v ní hvězdy. Bez hvězd, které vyzařují světlo, ji nelze v oboru viditelného záření pozorovat. Jedinou možností, jak takový objekt spatřit, jsou nepřímé důkazy a pozorování pomocí radioteleskopů.

Temné galaxie vznikají tehdy, když se v nich nachází malé množství baryonické hmoty, která nestačí na formování hvězd. Jakýmsi "lakmusovým papírkem" přítomnosti temné hmoty je existence mezihvězdných oblaků, pozorovatelných v radiovém oboru elektromagnetického záření. Studium galaxie VIRGOHI21 může vést k dalším možným interpretacím. V každém případě vědci předpokládají přítomnost vodíku v plochém rotujícím galaktickém disku.

resurs_dk1.jpg

Pátrat po projevech temné hmoty bude také magnetický spektrometr RIM-PAMELA (Rusko-italská mise-PAMELA), na jehož vývoji se podíleli ruští a italští vědci. Jeho úkolem bude detailní studium toků galaktického kosmického záření, především pozitronů a antiprotonů, které kromě jiného nesou informaci o povaze temné hmoty. Na projektu spolupracují také odborníci z Německa, Švédska a USA. Pomocí přístroje PAMELA chtějí astronomové objasnit záhadu temné hmoty a vyřešit další vědecké problémy.

Ve speciální laboratoři univerzity v Římě se uskutečnily zkoušky letového exempláře spektrometru PAMELA. V blízké době bude umístěn do hermetického kontejneru na družici Resurs-DK1. Družice tohoto typu slouží ke sledování zemského povrchu. Start se uskuteční pomocí nosné rakety Sojuz z kosmodromu Bajkonur. Zařízení bude uvedeno na oběžnou dráhu kolem Země ve výšce 360 až 690 km. Podrobnější informace o tomto projektu (v ruštině) naleznete na adrese federalspace.ru.

Zdroj: spacenews.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



8. vesmírný týden 2017

8. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 2. do 26. 2. 2017. Měsíc je mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Planeta Venuše a nedaleký slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. V druhé polovině noci a ráno můžeme pozorovat Jupiter, za svítání také Saturn. Z komet je stále nejlepší večerní 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a tedy vizuálně ne tak pěkná. Z nabídky 100 pozorování máme tento týden výzvu zkusit dvě planetky, jeden zákryt hvězdy planetkou a konjunkci Marsu s Uranem. Na jižní polokouli navíc proběhne prstencové zatmění Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše z rozhledny Mařenky

Venuše na noční zimní obloze z rozhledny Mařenky

Další informace »