Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Nové pátrání po mimozemských civilizacích

Nové pátrání po mimozemských civilizacích

Setkání galaxie M31 v souhvězdí Andromedy s Mléčnou dráhou – ilustrační obrázek
Autor: NASA

Britský teoretický fyzik Stephen Hawking a podnikatel Jurij Milner oznámili na tiskové konferenci v Londýně, že jsou připraveni investovat 100 miliónů dolarů do nového pátrání po mimozemských civilizacích. V rámci této iniciativy (nazvané Breakthrough Initiatives) budou v následujících deseti letech hledány signály mimozemšťanů pomocí dvou největších světových radioteleskopů. V plánu je sledovat 10× větší množství hvězd a pořídit 5× více spekter než při předchozích pokusech.

Myšlenka je založena na tom, že při použití těch největších radioteleskopů světa zapojených do rozsáhlé počítačové sítě můžeme pátrat po signálech mimozemských civilizacích, naslouchajíc zdrojům vysílání z objektů v rozsáhlém prostranství včetně Mléčné dráhy a blízkých okolních galaxií.

Rozvoj našich pozorování bude bezprecedentní,“ říká Jurij Milner. Podle jeho názoru, jakmile sledovací systém začne fungovat, tak během jednoho pozorovacího dne bude získáno více informací, než za jeden rok studia dosavadním způsobem.

V projektu nazvaném Breakthrough Listen, který bude zahájen v lednu 2016, bude zapojen současný největší parabolický radioteleskop na světě Green Bank Telescope v Západní Virginii (USA) a radioteleskop Parkes Telescope, Nový jižní Wales v Austrálii. Do dešifrování přijatých signálů se zapojí největší světové kapacity, jako například britský astrofyzik, profesor Martin Rees z Královské observatoře v Greenwichi a Jeffrey Marcy, profesor astronomie na Kalifornské univerzitě v Berkeley (USA), objevitel velkého počtu planet mimo Sluneční soustavu.

Pokud nabereme sklenici vody z oceánu a nenajdeme v ní rybu, ještě to neznamená, že v oceánu ryby nežijí. Doposud se naše pátrání po mimozemských civilizacích podobalo takové sklenici, a proto má systematický přístup mnohem větší naději na úspěch,“ říká Jurij Milner.

Já tuto iniciativu pokládám za mimořádně důležitou,“ prohlásil účastník tiskové konference – britský vědec Stephen Hawking. „Nastala doba hledání života za hranicemi naší Země. Ve vesmíru musí být důkazy existence života,“ je přesvědčen kosmolog Stephen Hawking, který podotýká, že proto, abychom pochopili vesmír, je bezvýhradně nutné pochopit stavbu atomů, porozumět silám, které je drží pohromadě, pochopit stavbu hvězd, galaxií či tajemství černých děr, avšak dodává, že toto všechno nebude stačit.

Radioteleskop Green Bank Telescope Autor: NRAO
Radioteleskop Green Bank Telescope
Autor: NRAO
Tyto znalosti nemohou vysvětlit všechno. Mohou objasnit světlo hvězd, avšak nikoliv signály, které vysílá planeta Země. Abychom pochopili tyto signály, musíme mít mnoho znalostí o životě a o intelektu. Jsme přesvědčeni, že život na Zemi vznikl v důsledku evoluce. A proto je možné, že někde ve vesmíru existuje další rozumný život, který nás možná pozoruje,“ prohlásil 73letý teoretický astrofyzik.

Nevyloučil však, že celý rozsáhlý projekt nedospěje k „seznámení“ člověka s jinými formami života. „Jestliže v důsledku tak složitého a rozsáhlého pátrání nic nenalezneme, i to bude velmi zajímavý a důležitý vědecký poznatek,“ prohlásil Stephen Hawking jako odpověď na otázku, zda je přesvědčen o úspěchu tohoto projektu. „Inteligentní život může existovat, ale také nemusí. Avšak nedávné objevy vážně změnily pravidla hry. Nyní známe velké množství světů, kde jsou organické molekuly tak rozšířené, že existence života na každém z nich by byla samozřejmostí. Avšak když víme, jak dlouho trvala evoluce života na naší Zemi, můžeme říci, že planeta s inteligentním životem je vzácnost. Dobře víme, že život je velmi křehký a náchylný k sebezničení,“ dodává Stephen Hawking.

Profesore Hawkingu, jednou jste řekl, že kontakt s mimozemskými civilizacemi není zrovna nejlepší nápad. Proč si to myslíte?“ zeptal se Stephena Hawkinga Jurij Milner. „Neznáme obyvatele jiných planet, ale známe lidi,“ odpověděl Hawking a účastníci tiskové konference se rozesmáli.

Za účelem zpracování kolosálního objemu dat, která budou získána prostřednictvím radioteleskopů, bude vytvořena výpočetní základna umožňující současně skenovat miliardy kosmických rádiových kanálů. Programové vybavení bude otevřené, což umožní zapojit se do zpracování dat asi devíti miliónům dobrovolníků na celém světě (obdoba projektu SETI@home).

Současně Jurij Milner a Stephen Hawking informovali o další iniciativě: jedná se o vytvoření jazyka vhodného pro napsání zprávy cizím civilizacím. Iniciativa pojmenovaná Breakthrough Message je globální soutěží za účelem zformulování digitální zprávy, která by popsala planetu Zemi jazykem srozumitelným případným cizím civilizacím. „Nejlepší autoři dostanou cenu v hodnotě jednoho miliónu dolarů, ale to nejdůležitější pro nás je pochopit, jaký by měl být tento univerzální jazyk, a také zvážit estetické otázky předávání informací o naší civilizaci cizím mimozemským inteligencím,“ doplnil Jurij Milner.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] novosti-kosmonavtiki.ru
[2] bbc.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Mimozemské civilizace


4. vesmírný týden 2017

4. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 23. 1. do 29. 1. 2017. Měsíc bude kolem novu, uvidíme jej jako extrémní večerní srpek už v sobotu 28. 1.? Večer nás upoutá až dlouho do tmy zářící planeta Venuše a kousek vedle ní i slabší Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Ráno už se dá pozorovat i Saturn. Aktivita Slunce se krátkodobě zvýšila. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta byla v opozici. Z poněkud chudšího přehledu událostí z kosmonautiky připomínáme start Atlasu V a zajímavý problém selhávajících atomových hodin na družicích Galileo. Fantastický snímek měsíčku Daphnis publikoval tým sondy Cassini u Saturnu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2237 - Rosetta (úzkopásmově)

Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Planetka (24814) 1994 VW1 poblíž hvězdy beta Tau

Planetka měla v době fotografování 16.3 mag a pohybovala se po obloze rychlostí 1.23"/min.

Další informace »