Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Nový pohled na černou díru ve středu Galaxie

Nový pohled na černou díru ve středu Galaxie

orbits_stars.jpg
Astronomové z kalifornské university poskytují nové pohledy na masivní černou díru ve středu Mléčné dráhy a jejím okolní, protože mohou poprvé určit dráhy hmotných mladých hvězd, které se nacházejí ve vzdálenosti jen několik světelných měsíců od obrovské černé díry v centru naší Galaxie.

Tyto hvězdy přitahují pozornost, protože astronomové chtějí vysvětlit proces jejich zrodu. Původ mladých hvězd ve středu naší Galaxie (Mléčné dráhy) astronomy mate, ale klíčem k vysvětlení záhady mohou být jejich oběžné dráhy. To sdělila na konferenci Americké astronomické společnosti ve Washingtonu, D.C. dne 10. ledna 2006 Jessica Lu, postgraduální studentka astronomie na UCLA (University of California, Los Angeles). Astronomové používají pro pozorování nový systémem adaptivní optiky na dalekohledu Keck.

Nepřátelské prostředí poblíž superhmotné černé díra by mělo extrémně ztížit možnost formování hvězd, ale v blízkosti černé díry bylo objeveno mnoho mladých hvězd. Lu sdělila, že ona a tým UCLA sleduje záhadnou skupinu více než 30 masivních mladých hvězd problematického původů.

"Jak se tyto hvězdy tvořily v tak nehostinný oblasti?" ptá se Lu. Podle její školitelky Andrei Ghezové, profesorky fyziky a astronomie na UCLA, se jedná o "paradox mládí". Věří, že tento problém vyřeší pomocí havajském dalekohledu Keck (W.M. Keck Observatory, Mauna Kea, Hawai) s adaptivní optikou LG SAO (Laser Guide Star Adaptive Optics), protože jsou schopni měřit pohyb těchto mladých hvězd na obloze s obrovskou přesností (jen 2 km za sekundu). Poprvé určili oběžnou dráhu každé z mladých hvězd umístěných jen několik světelných měsíců od černé díry.

"Stejně jako otisk prstu může být užíván pro identifikaci osob, informace, zakódované v oběžných drahách mladých hvězd, nám řeknou, jak a kde se tvořily," řekla Lu. A ještě dodala, že tyto hvězdy, nacházející se v bezprostřední blízkosti superhmotné černé díry nemají své oběžné dráhy zdeformované tímto nehostinný prostředím.

"Oběžné dráhy těchto mladých hvězd naznačují, že se hvězdy zformovaly daleko od černé díry v masivní hvězdokupě a teprve pak se stěhovaly," oznámila Lu. "Nemůžeme nyní přesně určit, jak se hvězdy pohybují kolem černé díry, ale u každé hvězdy můžeme přesně určit její oběžnou dráhu."

Pro výzkum se používá 10m dalekohled Keck, který byl opatřen silným laserem. Laser "vystřeluje" paprsek, který vytvoří umělou hvězdu. Zemská atmosféra způsobuje, že skutečné hvězdy na obloze blikají (scintilace) a obraz objektu je neostrý (seeing). Proto astronomové vytvoří umělou hvězdu pomocí laseru tam, kde potřebují změřit "neklid" atmosféry. Následná pozorování umělé laserové pointační hvězdy poskytnou mohou podrobné informace o efektech rozmazání zemskou atmosférou, které lze z velké části odstranit rychlým přizpůsobováním tvaru zrcadla. Tato nová technika tzv. adaptivní optika ("gumová zrcadla") umožňuje pozemská pozorování s vysokým rozlišením.

"Černé díry jsou zhroucené hvězdy tak hmotné, že z jejich gravitačního působení nemůže nic uniknout ani světlo. Černé díry nemůže vidět přímo, ale pozorujeme jejich vliv na okolní hvězdy a tím nám o sobě dávají vědět," řekla Ghezová.

Galaktický střed - superhmotná černá díra, s hmotností větší než 3 milióny hmotností našeho Slunce, leží v souhvězdí Střelce. Střelec ( Sagittarius, Sgr ) leží v nejhustější a nejjasnější části Mléčné dráhy a patří mezi zvířetníková souhvězdí. Jde tedy o souhvězdí jižní oblohy a u nás je viditelná pouze jeho část v létě nízko nad jižním obzorem. Můžeme v něm pozorovat mnoho mlhovin a hvězdokup (např. difúzní mlhoviny Laguna M8, Omega M17, Trifid M20).

Souhvězdí Střelce je pojmenováno po bájném Kentaurovi - polovina člověk (hlava a tělo do pasu) a polovina kůň (tělo a nohy). Protože vynalezl lukostřelbu, byl za odměnu umístěn na hvězdnou oblohu jako Střelec s napjatým lukem a šípem mířícím na Štíra (souhvězdí Štíra, Scorpius, Sco).

Schéma: oběžné dráhy mladých hvězd v centrální oblasti (1 x 1 úhlová vteřina) naší Galaxie.
(Kredit: UCLA Galactic Center Group)

Zdroj: www.sciencedaily.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



8. vesmírný týden 2017

8. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 2. do 26. 2. 2017. Měsíc je mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Planeta Venuše a nedaleký slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. V druhé polovině noci a ráno můžeme pozorovat Jupiter, za svítání také Saturn. Z komet je stále nejlepší večerní 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a tedy vizuálně ne tak pěkná. Z nabídky 100 pozorování máme tento týden výzvu zkusit dvě planetky, jeden zákryt hvězdy planetkou a konjunkci Marsu s Uranem. Na jižní polokouli navíc proběhne prstencové zatmění Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Oko do vesmiru

Canon 6D+Samyang 24mm, f1.4@f2.8, ISO 6400, 15sec Pano z 50 fotiek

Další informace »