Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Nový pohled na galaxii Cartwheel

Nový pohled na galaxii Cartwheel

Cartwheel_galaxy.jpg
Nový pohled na galaxii Cartwheel přinesla americká družice GALEX (Galaxy Evolution Explorer, start 28. 4. 2003), pozorující vesmír v oboru ultrafialového záření. Tato obrovská galaxie byla v minulosti poznamenána srážkou s malou galaxií, což vyvolalo rázové vlny, které vedly ke spuštění procesu vzniku nových hvězd. Galaxie se nachází v souhvězdí Sochaře, ve vzdálenosti 500 miliónů světelných let.

Publikovaný obrázek ve falešných barvách vznikl jako kompozice snímků, pořízených družicemi Galaxy Evolution Explorer - GALEX - v ultrafialovém oboru (modrá barva), Hubble Space Telescope - HST - ve viditelném světle (zelená barva), Spitzer Space Telescope - SST - v infračerveném záření (červená barva) a Chandra X-Ray Observatory - v rentgenovém záření (purpurová barva).

"Gigantická srážka vedla k vytvoření jasného prstence kolem relativně klidné oblasti galaxie," říká Phil Appleton (California Institute of Technology, Pasadena). Kolem centra galaxie jsou soustředěny staré hvězdy a množství prachu. Vnější prstenec, který je větší než celá naše Galaxie, je zobrazen modrou a fialovou barvou.

Z dřívějších pozorování vzhledu galaxie vyplynulo, že prstenec vznikl nahromaděním materiálu, šířícího se koncentricky od místa srážky k okrajům galaxie, čímž se zde vytvořily podmínky pro vznik hvězd. "Je to podobné, jako když hodíte kámen do rybníka - vzniklé koncentrické vlny se šíří rovnoměrně od místa dopadu kamene. V tomto případě je tím rybníkem galaxie," říká Appleton. Vzniklé "vlnění" se šíří rychlostí 320 000 km/h. V oblastech, kde došlo ke koncentraci hmoty, nastala doslova exploze vzniku hvězd - v oblasti prstence se nacházejí právě ty nejmladší hvězdy.

Původně se astronomové domnívali, že prstenec představuje vnější okraj galaxie. Avšak poslední pozorování pomocí družice GALEX odhalila slabý disk, který však není na připojeném obrázku viditelný, a který sahá do dvojnásobné vzdálenosti než jasný prstenec. To znamená, že Cartwheel je opravdu obrovská galaxie o průměru 2,5krát větším než naše Galaxie. Většina galaxií má pouze jeden nebo dva silné zdroje rentgenového záření, obvykle související s postupným pádem materiálu z okolních hvězd na povrch černé díry. Galaxie Cartwheel jich má kolem deseti.

Galaxie Cartwheel je jedním z nejsilnějších zdrojů ultrafialového záření v blízkém vesmíru. Při pozorování ve viditelném světle připomíná její vzhled výplet jízdního kola. Ačkoliv astronomové ještě neidentifikovali galaxii, která se v minulosti s galaxií Cartwheel srazila, dva či tři možní kandidáti jsou vidět na připojené fotografii.

Zdroj: galex.caltech
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



8. vesmírný týden 2017

8. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 2. do 26. 2. 2017. Měsíc je mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Planeta Venuše a nedaleký slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. V druhé polovině noci a ráno můžeme pozorovat Jupiter, za svítání také Saturn. Z komet je stále nejlepší večerní 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a tedy vizuálně ne tak pěkná. Z nabídky 100 pozorování máme tento týden výzvu zkusit dvě planetky, jeden zákryt hvězdy planetkou a konjunkci Marsu s Uranem. Na jižní polokouli navíc proběhne prstencové zatmění Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Oko do vesmiru

Canon 6D+Samyang 24mm, f1.4@f2.8, ISO 6400, 15sec Pano z 50 fotiek

Další informace »