Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Nový pohled na Mléčnou dráhu - v gamma oboru

Nový pohled na Mléčnou dráhu - v gamma oboru

02_integral.jpg
Sonda Integral vytváří mapu Mléčné dráhy v oblasti gamma záření. Výsledky ukazují změny v chemickém složení Galaxie a současně potvrzují "antihmotovou" záhadu v centru Galaxie.

Od svého vzniku z vodíkovo-heliového oblaku před 12 miliardami let je Mléčná dráha postupně obohoacována o těžké prvky. Díky tomu vznikly planety a vlastně i život na Zemi.

Jeden z těžkých prvků je rozeset po celé Galaxia a za vzniku gamma záření se rozpadá na hořčík. Odpovídající gamma záření je znímé jako "1809keV čára". Integral pozoruje právě tyto emise a snaží se zodpovědět otázku kde přesně radioaktivní hliník vznikl.

část mapy Galaxie v gamma oboru - vyzbačené zdroje a souřadnice
část mapy Galaxie v gamma oboru - vyzbačené zdroje a souřadnice
část mapy Galaxie v gamma oboru
část mapy Galaxie v gamma oboru
Část "gamma" mapy Galaxie. Snímek ve falešných barvách vytvořil spektrometr SPI v období prosinec 2002 - březen 2003. Žluté tečky představují známé jasné zdroje gamma záření, modré oblasti představují oblasti s nízkou intenzitou gamma záření. Po kliknutí na obrázek se zobrazí větší verze vhodná k prohlížení. Snímek vpravo obsahuje galaktické souřadnice a popis jednotlivých zdrojů. Podobná data (ve vyšších energiích) byla použita ke studiu vzniku hliníku a železa v Galaxii.

Integral vyhledává hliníkové "horké skvrny". Je třeba zjistit, zda je vytvářejí jednotlivé objekty či několik objektů.

Za nejpravděpodobnější zdroje jsou považovány supernovy (explodující hmotné hvězdy). Vzhledem k tomu, že poločas rozpadu radioaktivního hliníku je okolo milionu let, tak mapa Integralu ukazuje kolik hmotných hvězd zaniklo v nedávné (v astronomických měřítcích) době. Dalšími možnými zdroji jsou "rudí obři" v kterých rad. hliník vzniká přirozenou cestou.

K rozhodnutí která z těchto alternativ je správná nestačí pozorování pouze rad. hliníku. Integral tedy zkoumá i rozložení radioaktivního železa, které vzniká výlučně v supernovách. Teorie předpokládá vznik obou prvků ve stejné oblast explodující hvězdy. Pokud se podaří prokázat souvislost rozložení rad. hliníku a železa, bude prokázán vznik většiny rad. hliníku při výbuchu supernov.

Při těchto pozorováních zkoumá Integral i hluboko do centra Galaxie a vytváří tak jedinečnou mapu "antihmoty". Antihmota je jako zrcadlový obraz běžné hmoty a vzniká při extrémně energetických procesech (např. rozpadu rad. hliníku). Odpovídající čára je známa jako "511 keV". Přestože pozorování Integralu nejsou zcela dokončena, ukazují nadbytek antihmoty v centru Galaxie (pozorované množství nelze vysvětlit rozpadem rad. hliníku). V centru Galaxie tedy musí být další zdroje antihmoty - ta není koncetrována v okolí jediného bodu.

Nadbytek může pocházet z různých zdrojů. Kromě explozí supernov může pocházet z výtrysků z neutronových hvězd a černých děr, hvězdých výbuchů, GRB či z interakcí mezi urychlenou hmotou a prachovými oblaky v mezihvězdném prostoru.

"V průběhu několika měsíců jsme získali skvělá data, ale v půběhu příštího roku toho zvládneme mnohem více. Přesnost a citlivost Integralu překračuje naše očkávání a v následujících měsících zodpovíme několik zajímavých astronomických otázek." uvádí Chris Winkler, vědecký pracovník projektu Integral.

Integral (International Gamma Ray Astrophysics Laboratory) je první observatoří schopnou pozorovat v gamma, rentgenovém a optickém oboru. 17. října 2002 vynesla ruská raketa Proton Integral na extrémně eliptickou dráhu. Hlavními cíli je studium oblastí vzniku chemických prvků a studium kompaktních objektů např. černých děr.

Zdroj: ESA




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



12. vesmírný týden 2017

12. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 3. do 26. 3. 2017. Měsíc je ve fázi před novem. Venuše bude v dolní konjunkci se Sluncem. Na večerní obloze zůstává planeta Mars a objevuje se jasný Merkur. Jupiter je vidět téměř celou noc, ráno je nejvýše Saturn. Večerní obloha nabízí kometu 41P ve Velkém voze. Z nabídky 100 pozorování tu máme zvířetníkové světlo. 20. března začíná astronomické jaro. 26. března se mění čas. Kosmonautika patří především startům raket. K ISS například poletí nákladní loď Cygnus nazvaná John Glenn.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M51 HaLRGB

Česká astrofotografie měsíce je soutěž astronomická. Jak se však přesvědčíme vzápětí, i ona nám přináší obrázky skutečných krásek. Krásek, schovávajících se za jemný závoj. Ten však, jak už to i na barokních obrazech bývá, spíše odhaluje, než zahaluje. Nuže, pojďme se na ni podívat. Ve starší

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hĺadanie kométy 41P/ Tuttle-Giacobini-Kresak

Len malá modrá bodka na správnom mieste Potrebný by bol silnejší objektív

Další informace »