Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Objeven molekulární dusík v mezihvězdném prostředí

Objeven molekulární dusík v mezihvězdném prostředí

FUSE-SC4_big.jpg
Americká astronomická družice FUSE (Far Ultraviolet Spectroscopic Explorer), která detekuje záření vesmírných objektů v oboru ultrafialového světla, vůbec poprvé v historii výzkumu vesmíru potvrdila přítomnost molekulárního dusíku v mezihvězdném prostředí.

Jak je všem dobře známo, zemská atmosféra obsahuje 78 % dusíku. A není žádných pochybností o tom, že tento plyn sehrál důležitou roli při vzniku života na naší planetě. Astronomové hledali dusík v mezihvězdném prostoru několik desítek let. Úspěch však slavili teprve nedávno. Dusík je pátým nejrozšířenějším prvkem ve vesmíru. "Jeho objev v molekulární podobě může přispět k pochopení chemických procesů, které probíhají v mezihvězdném prostředí. A protože hvězdy a planety vznikají rovněž v mezihvězdném prostředí, objev molekulárního dusíku může přispět také k lepšímu pochopení procesu formování planetárních soustav," prohlásil David Knauth z Physics and Astronomy Department in the Krieger School of Arts and Sciences at Johns Hopkins University.

Pátrání po dusíku v mezihvězdném prostředí zahájila již počátkem sedmdesátých let minulého století astronomická družice Copernicus. Objev se podařil až družici FUSE, která byla vybavena 10 000krát citlivějšími detektory než družice Copernicus. (Družice Copernicus byla vypuštěna 21. 8. 1972. Na její palubě se nacházel dalekohled o průměru 0,85 m pro oblast UV záření a 3 rentgenové dalekohledy. Fungovala do února 1981, tj. 9,5 roku.)

Astronomická družice FUSE byla vypuštěna 24. 6. 1999 pomocí nosné rakety Delta II za účelem hledání odpovědí na některé základní otázky vzniku a vývoje vesmíru: Jaké podmínky panovaly ve vesmíru krátce po jeho vzniku? Jaké vlastnosti měla mezihvězdná oblaka, z nichž vznikaly hvězdy a planetární systémy? Jaké chemické prvky jsou rozptýleny v naší Galaxii? Hlavním cílem družice je studium chemického složení mezihvězdných a mezigalaktických oblaků plynu, okolí horkých hvězd, pozůstatků po supernovách, aktivních jader galaxií a kvasarů apod. Družice je vybavena 4 samostatnými dalekohledy o průměru 0,35 m, které "dopravují" ultrafialové záření na mřížku spektrografu s vysokým rozlišením.

Vývoj družice FUSE probíhal od roku 1994 pod vedením pracovníků Johns Hopkins University ve spolupráci s University of Colorado at Boulder, University of California at Berkeley, Canadian Space Agency (CSA) a French Space Agency (CNES).

Zdroj: spacedaily.com




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



30. vesmírný týden 2017

30. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 24. 7. do 30. 7. 2017. Měsíc po novu dorůstá k první čtvrti. Jupiter je večer už jen nízko a Saturn je za soumraku nad jihem. Nad ránem je Neptun nad jihem, Uran na jihovýchodě a nízko na severovýchodě jasná Venuše. Aktivita Slunce je opět nízká, skvrna zapadla. Přelety ISS budou tento týden vidět už i večer. V rubrice 100 pozorování najdeme upozornění na maximum meteorického roje Delta Akvaridy. K ISS by měla odstartovat kosmická loď Sojuz MS-05.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Trojice galaxií v Draku

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2017 obdržel snímek „Trojice galaxií v Draku“, jehož autorem je Jan K. Žehrovický. Souhvězdí Draka nenalezne na obloze každý. A to je to přitom souhvězdí velmi velké, nebo spíše dlouhé, obtočené okolo Velké a Malé Medvědice. Dokonce je viditelné po

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Další informace »