Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Objeven molekulární dusík v mezihvězdném prostředí

Objeven molekulární dusík v mezihvězdném prostředí

FUSE-SC4_big.jpg
Americká astronomická družice FUSE (Far Ultraviolet Spectroscopic Explorer), která detekuje záření vesmírných objektů v oboru ultrafialového světla, vůbec poprvé v historii výzkumu vesmíru potvrdila přítomnost molekulárního dusíku v mezihvězdném prostředí.

Jak je všem dobře známo, zemská atmosféra obsahuje 78 % dusíku. A není žádných pochybností o tom, že tento plyn sehrál důležitou roli při vzniku života na naší planetě. Astronomové hledali dusík v mezihvězdném prostoru několik desítek let. Úspěch však slavili teprve nedávno. Dusík je pátým nejrozšířenějším prvkem ve vesmíru. "Jeho objev v molekulární podobě může přispět k pochopení chemických procesů, které probíhají v mezihvězdném prostředí. A protože hvězdy a planety vznikají rovněž v mezihvězdném prostředí, objev molekulárního dusíku může přispět také k lepšímu pochopení procesu formování planetárních soustav," prohlásil David Knauth z Physics and Astronomy Department in the Krieger School of Arts and Sciences at Johns Hopkins University.

Pátrání po dusíku v mezihvězdném prostředí zahájila již počátkem sedmdesátých let minulého století astronomická družice Copernicus. Objev se podařil až družici FUSE, která byla vybavena 10 000krát citlivějšími detektory než družice Copernicus. (Družice Copernicus byla vypuštěna 21. 8. 1972. Na její palubě se nacházel dalekohled o průměru 0,85 m pro oblast UV záření a 3 rentgenové dalekohledy. Fungovala do února 1981, tj. 9,5 roku.)

Astronomická družice FUSE byla vypuštěna 24. 6. 1999 pomocí nosné rakety Delta II za účelem hledání odpovědí na některé základní otázky vzniku a vývoje vesmíru: Jaké podmínky panovaly ve vesmíru krátce po jeho vzniku? Jaké vlastnosti měla mezihvězdná oblaka, z nichž vznikaly hvězdy a planetární systémy? Jaké chemické prvky jsou rozptýleny v naší Galaxii? Hlavním cílem družice je studium chemického složení mezihvězdných a mezigalaktických oblaků plynu, okolí horkých hvězd, pozůstatků po supernovách, aktivních jader galaxií a kvasarů apod. Družice je vybavena 4 samostatnými dalekohledy o průměru 0,35 m, které "dopravují" ultrafialové záření na mřížku spektrografu s vysokým rozlišením.

Vývoj družice FUSE probíhal od roku 1994 pod vedením pracovníků Johns Hopkins University ve spolupráci s University of Colorado at Boulder, University of California at Berkeley, Canadian Space Agency (CSA) a French Space Agency (CNES).

Zdroj: spacedaily.com




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



12. vesmírný týden 2017

12. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 3. do 26. 3. 2017. Měsíc je ve fázi před novem. Venuše bude v dolní konjunkci se Sluncem. Na večerní obloze zůstává planeta Mars a objevuje se jasný Merkur. Jupiter je vidět téměř celou noc, ráno je nejvýše Saturn. Večerní obloha nabízí kometu 41P ve Velkém voze. Z nabídky 100 pozorování tu máme zvířetníkové světlo. 20. března začíná astronomické jaro. 26. března se mění čas. Kosmonautika patří především startům raket. K ISS například poletí nákladní loď Cygnus nazvaná John Glenn.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M51 HaLRGB

Česká astrofotografie měsíce je soutěž astronomická. Jak se však přesvědčíme vzápětí, i ona nám přináší obrázky skutečných krásek. Krásek, schovávajících se za jemný závoj. Ten však, jak už to i na barokních obrazech bývá, spíše odhaluje, než zahaluje. Nuže, pojďme se na ni podívat. Ve starší

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Lovec

Na konci ledna panovalo dlouho dobu inverzní počasí s občasným vyjasněním. Nápad vyfotit votický javor s Orionem vznikl během chvíle a hned se vyrazilo na místo. Vysoká vlhkost vzduchu u horizontu napomohla ke zvýraznění nejjasnějších hvězd. Krajina: 9x 2min, f5,6, iso 3200 ohnisko 50 mm Hvězdy: 9x3min, f4, iso 3200 ohnisko 35 mm Mlhoviny: 4x3min, f4, iso 1600 ohnisko 35 Canon 1000D modifikovaný. Vše snímáno s nasazeným Hoya red enhancer filtrem, který lehce potlačuje světelné znečištění.

Další informace »