Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Objeven první gama pulsar

Objeven první gama pulsar

Gama pulsar a zbytek po supernově CTA 1, Credit: NASA/S. Pineault, DRAO
Gama-pulsar a zbytek po supernově CTA 1, Credit: NASA/S. Pineault, DRAO

S pomocí letos v létě vypuštěného Fermi Gamma-Ray Space Telescope se nyní astronomům podařilo objevit pulsar, jenž své pulsy vysílá výhradně v gama oboru elektromagnetického spektra. Tato rotující neutronová hvězda se nachází v oblasti, kde pozorujeme zbytek po supernově, která explodovala před asi 10 tisíci lety.

Život velmi hmotných hvězd končí již po málo milionech let, když explodují jako supernovy. Zůstane po nich jen jejich rozpínající se vnější obálka a jádro, zhroucené do podoby černé díry nebo častěji neutronové hvězdy.

Takovýto scénář se musel opakovat i před 10 tisíci lety směrem v souhvězdí Kefea. Tehdy se pozemšťanům nad hlavami rozzářila "nová" hvězda, jejíž jasnost dvakrát překonávala Venuši v největším lesku. Z takto dávné doby se však pochopitelně žádné záznamy nedochovaly, a tak jsme se o celé události dozvěděli až díky objevu zbytku po této supernově v 60. letech 20. století.

Tento objekt, označovaný jako CTA 1, leží ve vzdálenosti téměř 4600 světelných let od Země a na obloze zabírá plochu o průměru přibližně 1,5 stupně. Právě uvnitř tohoto rozpínajícího se oblaku plynu a prachu se podařilo přístrojům na palubě sondy Fermi rozpoznat pulsující zdroj gama záření - rychle rotující neutronovou hvězdu (pulsar). Většina z 1800 katalogovaných objektů tohoto typu však byla objevena díky jejich emisím v rádiovém oboru elmag. spektra. Některé vyzařují svou energii i na jiných vlnových délkách nevyjímaje viditelné světlo a RTG záření. Pulsar ležící uvnitř CTA 1 je ale prvním známým, který vysílá pouze gama záření.

Sonda Fermi byla vypuštěna na nízkou oběžnou dráhu v červnu tohoto roku, tehdy ještě pod zkratkou GLAST (Gamma Ray Large Area Space Telescope), jako nástroj určený k "pročesávání" oblohy v gama oboru spektra. Její hlavní experiment Large Area Telescope (LAT), registrující fotony v rozmezí od 2.107 do více než 3.1011 násobku energie světelného fotonu, to zvládne jednou za tři hodiny. Přibližně každou minutu také zaznamená záblesk přicházející ze směru, ve kterém se nachází CTA 1. To už astronomům stačilo, aby dali dohromady rotační periodu pulsaru (316.86 ms) a také určili to, jak se jeho rotace zpomaluje. Pozorované periodické "blikání" pulsaru je totiž způsobeno majákovým efektem: rotující neutronová hvězda, jejíž magnetická osa není totožná s rotační osou, k nám střídavě natáčí svoje magnetické póly, kde kolem magnetických silokřivek rotují nabité částice, což způsobuje emisi elektromagnetického záření. Takto vyzařovaná energie se však ztrácí na úkor rotační energie pulsaru, jehož perioda se tedy prodlužuje. V případě CTA 1 toto zpomalování činí jednu sekundu za 87 000 let.

Asymetrický výbuch supernovy, při kterém pulsar CTA 1 vznikl, mu dal jakýsi "kopanec", jenž ho uvedl do pohybu, takže přímo v centru rozptýlené obálky původní hvězdy bychom ho už dnes nenašli. Vzhledem ke stáří pulsaru a vzdálenosti, kterou již urazil, se jeho rychlost odhaduje na 1,6.106 km.h-1, což je typická hodnota pro tyto případy.

Astronomové se též domnívají, že oblast na pulsaru, ze které vychází gama záření, je širší, než odpovídající oblast u pulsarů emitujících pouze záření nižších energií. Užší radiový paprsek nás tedy míjí, ale kužel gama záření je již dostatečně široký, aby Zemi zasáhl.

CTA 1 je pravděpodobně prvním známým zástupcem široké populace podobných objektů. Patří sem možná i několik jiných objevených, ale zatím blíže neidentifikovaných zdrojů gama záření z Galaxie.

Zdroje: NASA, astronews.com




O autorovi

Jakub Vošmera

Autor je studentem brněnského Gymnázia Matyáše Lercha. Zabývá se přírodními vědami, především fyzikou a astronomií. E-mail: vosmera(at)gmail.com Osobní stránky: vosmera.chytrak.cz



8. vesmírný týden 2017

8. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 2. do 26. 2. 2017. Měsíc je mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Planeta Venuše a nedaleký slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. V druhé polovině noci a ráno můžeme pozorovat Jupiter, za svítání také Saturn. Z komet je stále nejlepší večerní 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a tedy vizuálně ne tak pěkná. Z nabídky 100 pozorování máme tento týden výzvu zkusit dvě planetky, jeden zákryt hvězdy planetkou a konjunkci Marsu s Uranem. Na jižní polokouli navíc proběhne prstencové zatmění Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Planety

Vzdálenosti planet od Země

Další informace »