Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Objevena horní mez hmotnosti černých děr?

Objevena horní mez hmotnosti černých děr?

Galaxie ESO 325-G004 v jejímž centru se pravděpodobně nachází hmotná černá díra
Galaxie ESO 325-G004 v jejímž centru se pravděpodobně nachází hmotná černá díra
Astronomové věří, že se jim podařilo objevit horní hranici pro hmotnost supermasivních černých děr, jejichž existence se předpokládá v centru skoro každé galaxie včetně té naší. Podle nového průzkumu ovšem tyto objekty nemohou nabývat hmotností vyšších, než 10 miliard hmotností Slunce. To odpovídá přibližně jednomu procentu hmotnosti galaxie v jejímž centru se černá díra nachází.

Černé díry ve vesmíru potkáváme téměř na každém kroku. Astronomové se domnívají, že ve středu téměř každé galaxie se ukrývá superhmotná černá díra. Také naše Galaxie disponuje jednou takovou, jejíž hmotnost dosahuje přibližně tří až čtyř miliónů hmotností Slunce. To je ale možná až směšná hodnota oproti hmotnostem černých děr, jejichž domovem jsou centra obřích eliptických galaxií - tyto objekty totiž mohou nabývat hmotností více než tisíckrát větších.

Přesto se však zřejmě může růst těchto vesmírných monster jednou zastavit. Takový je závěr studie vypracované vědci z University of Hawaii a Yale University, jež také vyšla v časopise Mothly notices of the Royal Astronomical Society. Od jisté hmotnosti, která je rovna přibližně 10 miliardám slunečních hmotností, to vypadá, že nasávání materiálu z okolí černé díry je zastaveno a tím pádem také znemožněn další růst černé díry. Tato vlastnost se zdá být ve vesmíru naprosto univerzální a nezávislá na čase.

K těmto výsledkům vědci došli rozborem dat, které nashromáždili při pozorováních supermasivních černých děr ve vizuálním a RTG oboru elektromagnetického spektra. Ukázalo se, že tato data se dají objasnit a vzájemně propojit pouze za jediného předpokladu: růst hmotnosti černé díry se zastaví v jednom přesně daném bodě.

To, že může existovat nějaká horní hranice pro hmotnost černých děr, není žádná nová myšlenka. Nyní však vědci navrhují některá možná vysvětlení této skutečnosti. Například: černá díra do svého okolí vyzařuje od jistého okamžiku (který je dán její hmotností) tolik energie, že si tím zamezuje přístup k vlastním zásobám plynu v okolí (toto vyzařování nemá nic společného s Hawkingovým kvantovým vypařováním, kde je navíc intenzita záření černé díry nepřímo úměrná její hmotnosti). Další studium vývoje superhmotných černých děr je velmi důležité, neboť se předpokládá, že je velice úzce spojen s vývojem jejich mateřských galaxií.

Zdroje: www.physorg.com, www.astronews.com




O autorovi

Jakub Vošmera

Autor je studentem brněnského Gymnázia Matyáše Lercha. Zabývá se přírodními vědami, především fyzikou a astronomií. E-mail: vosmera(at)gmail.com Osobní stránky: vosmera.chytrak.cz



26. vesmírný týden 2017

26. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 26. 6. do 2. 7. 2017. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Večer je vidět Jupiter a Saturn, který je potom na obloze až do svítání. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Z komet doporučujeme C/2015 V2 (Johnson). Noční svítící oblaka jsou tu. Odstartoval český a slovenský cubesat. SpaceX zvládla jeden start s přistáním v pátek a druhý plánuje v neděli.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Příběh Orionu po 84 letech

Je mrazivá zimní noc roku 1933. Na zahradě rodinného domku na okraji Hradce Králové stojí za téměř úplné tmy u dalekohledu muž. Svou typickou „rádiovku“ vyměnil tentokrát za kulicha a dokončuje poslední otáčku kličkou. Pohon dalekohledu se zastaví, expozice končí. Muž točil kličkou bez ustání více

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Airglow

NIkon d750 + Samyang 24 na Star Adventurer montáži. Panorama na oblohu je ze 6 single shotů 30 sekund, spodek 50 sekund, nasvětlen polskými městy.

Další informace »