Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Objevena horní mez hmotnosti černých děr?

Objevena horní mez hmotnosti černých děr?

Galaxie ESO 325-G004 v jejímž centru se pravděpodobně nachází hmotná černá díra
Galaxie ESO 325-G004 v jejímž centru se pravděpodobně nachází hmotná černá díra
Astronomové věří, že se jim podařilo objevit horní hranici pro hmotnost supermasivních černých děr, jejichž existence se předpokládá v centru skoro každé galaxie včetně té naší. Podle nového průzkumu ovšem tyto objekty nemohou nabývat hmotností vyšších, než 10 miliard hmotností Slunce. To odpovídá přibližně jednomu procentu hmotnosti galaxie v jejímž centru se černá díra nachází.

Černé díry ve vesmíru potkáváme téměř na každém kroku. Astronomové se domnívají, že ve středu téměř každé galaxie se ukrývá superhmotná černá díra. Také naše Galaxie disponuje jednou takovou, jejíž hmotnost dosahuje přibližně tří až čtyř miliónů hmotností Slunce. To je ale možná až směšná hodnota oproti hmotnostem černých děr, jejichž domovem jsou centra obřích eliptických galaxií - tyto objekty totiž mohou nabývat hmotností více než tisíckrát větších.

Přesto se však zřejmě může růst těchto vesmírných monster jednou zastavit. Takový je závěr studie vypracované vědci z University of Hawaii a Yale University, jež také vyšla v časopise Mothly notices of the Royal Astronomical Society. Od jisté hmotnosti, která je rovna přibližně 10 miliardám slunečních hmotností, to vypadá, že nasávání materiálu z okolí černé díry je zastaveno a tím pádem také znemožněn další růst černé díry. Tato vlastnost se zdá být ve vesmíru naprosto univerzální a nezávislá na čase.

K těmto výsledkům vědci došli rozborem dat, které nashromáždili při pozorováních supermasivních černých děr ve vizuálním a RTG oboru elektromagnetického spektra. Ukázalo se, že tato data se dají objasnit a vzájemně propojit pouze za jediného předpokladu: růst hmotnosti černé díry se zastaví v jednom přesně daném bodě.

To, že může existovat nějaká horní hranice pro hmotnost černých děr, není žádná nová myšlenka. Nyní však vědci navrhují některá možná vysvětlení této skutečnosti. Například: černá díra do svého okolí vyzařuje od jistého okamžiku (který je dán její hmotností) tolik energie, že si tím zamezuje přístup k vlastním zásobám plynu v okolí (toto vyzařování nemá nic společného s Hawkingovým kvantovým vypařováním, kde je navíc intenzita záření černé díry nepřímo úměrná její hmotnosti). Další studium vývoje superhmotných černých děr je velmi důležité, neboť se předpokládá, že je velice úzce spojen s vývojem jejich mateřských galaxií.

Zdroje: www.physorg.com, www.astronews.com




O autorovi

Jakub Vošmera

Autor je studentem brněnského Gymnázia Matyáše Lercha. Zabývá se přírodními vědami, především fyzikou a astronomií. E-mail: vosmera(at)gmail.com Osobní stránky: vosmera.chytrak.cz



34. vesmírný týden 2017

34. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 21. 8. do 27. 8. 2017. Měsíc bude v novu, nastává americké úplné zatmění Slunce. Jupiter mizí večer na západě. Saturn je za soumraku nad jihozápadem. V druhé polovině noci uvidíme Neptun a Uran. Ráno se ukazuje Venuše. Aktivita Slunce je střední a je co pozorovat. Po čtveřici startů raket v minulém týdnu očekáváme další dva starty, kterým bude dominovat start Falconu 9 s družicí Formosat-5. Rusové při výstupu na ISS vyzkoušeli nový skafandr.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Střecha Slovenska

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2017 obdržel snímek „Střecha Slovenska“, jehož autorem je Václav Hýža. Pilíř noci, rozlité mléko bohyně Héry, bývalá cesta slunce, která je dnes v popelu. Také nebeská řeka Inků, most čínských milenců, ale i věčný svit duší, které opustily svět.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Pár vteřin před C2

Bailyho perly těsně před začátkem úplné fáze.

Další informace »