Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Objevena nová kulová hvězdokupa

Objevena nová kulová hvězdokupa

Nově objevená kulová hvězdokupa FSR 1735.
Nově objevená kulová hvězdokupa FSR 1735.
Skupině německých astronomů se podařilo objevit hustou kulovou hvězdokupu ve vnitřní části naší Galaxie. K pořízení snímku použili dalekohled NTT (New Technology Telescope) Evropské jižní observatoře ESO na La Silla v Chile. Tento doposud neznámý objekt, obsahující kolem 100 000 hvězd nahuštěných v malém prostoru, nacházející se ve vzdálenosti 30 000 světelných let od Země, je s největší pravděpodobností kulová hvězdokupa.

Kulové hvězdokupy poskytují unikátní „laboratorní“ podmínky ke studiu rozmanitých aspektů astrofyziky. Nacházejí se v nich totiž hvězdy přibližně stejného stáří, stejného chemického složení a všechny jsou od nás stejně daleko. Kulové hvězdokupy jsou především „fosilními“ objekty v Galaxii, jež poskytují velmi důležité informace z doby formování galaxií. Vzhledem k jejich stáří kolem 10 miliard roků se jedná o nejstarší objekty v naší Galaxii – jsou téměř tak staré jako samotný vesmír (jehož stáří bylo určeno na 13,7 miliardy roků). Jedná se o velmi hmotné útvary, zformované do tvaru koule, které byly svědky počátečního období vesmíru. Tato etapa vzniku a vývoje vesmíru ještě zdaleka nebyla do detailů pochopena.

V naší Galaxii je známo více než 150 kulových hvězdokup, z nichž každá obsahuje několik stovek tisíc hvězd. Na rozdíl od menších a méně koncentricky uspořádaných otevřených hvězdokup nejsou kulové hvězdokupy soustředěny do galaktického disku. Spíše jsou sféricky rozloženy v galaktickém halo, se stoupající koncentrací směrem k centru Galaxie. Do poloviny 90. let minulého století byly kulové hvězdokupy identifikovány ponejvíce na základě vizuální prohlídky fotografických desek. Avšak tyto dřívější prohlídky pravděpodobně „propásly“ významný počet kulových hvězdokup, zejména v blízkosti galaktického disku, kde je před našimi zraky zakrývají hustá oblaka prachu a plynů. V počátcích extragalaktické astronomie byly tyto oblasti označovány jako „Zone of Avoidance” (tzv. opomíjené pásmo), protože extragalaktické hvězdné objekty byly v těchto částech oblohy pozorovány velmi vzácně.

Pátrání po chybějících kulových hvězdokupách v naší Galaxii vyžaduje pozorování v oboru infračerveného záření, které je schopné proniknout přes hustou „galaktickou mlhu“. Při použití moderních citlivých detektorů infračerveného záření je jejich objev možný.

Dokončení jejich soupisu není pouze jediným důvodem pro výzkum. Objevování nových kulových hvězdokup je rovněž důležité z několika dalších důvodů. Například detailní analýzy jejich drah umožní astronomům učinit závěry o rozložení hmoty v Galaxii. Kulové hvězdokupy mohou proto být využity jako „sondy“ k určení velkorozměrové struktury Mléčné dráhy.

„Bylo odhadnuto, že oblast v okolí galaktického středu může obsahovat 10 či více doposud neznámých kulových hvězdokup a my jsme právě zahájili velkou kampaň k jejich odhalení a určení jejich vlastností,“ říká Helmut Meusinger (Thüringer Landessternwarte Tautenburg, Německo), člen týmu astronomů.

Nově objevený významný kandidát na kulovou hvězdokupu obdržel označení FSR 1735. „Tato unikátní fotografie odhalila, že mlhavý vzhled hvězdokupy na dřívějších fotografiích byl ve skutečnosti způsoben zářením velkého počtu slabých hvězd,“ říká Dirk Froebrich (University of Kent, Velká Británie). „Nová fotografie ukazuje překrásné a bohaté seskupení hvězd do tvaru koule“.

Na základě detailní analýzy informací dospěli astronomové k závěru, že kulová hvězdokupa FSR 1735 se nachází ve vzdálenosti 30 000 světelných let od Země a pouze 10 000 světelných let od středu Galaxie, v blízkosti galaktické roviny. „Všechna zjištěná fakta naznačují, že objekt FSR 1735 je novou kulovou hvězdokupou ve vnitřních částech naší Galaxie,“ říká Aleks Scholz (University of St. Andrews, Skotsko). „Avšak jisti si budeme teprve tehdy, až se nám podaří přesně určit stáří hvězd, což vyžaduje další detailní výzkum.“

Tento hvězdný útvar má průměr přibližně 7 světelných let (což je o něco méně než dvojnásobek vzdálenosti mezi Sluncem a hvězdou Proxima Centauri). Obsahuje však zhruba 100 000 hvězd a její odhadovaná celková hmotnost činí 65 000 hmotností Slunce. Hvězdy v této kulové hvězdokupě obsahují 5 až 8krát méně těžkých kovů než Slunce.

„Světlo, vyzářené hvězdami kulové hvězdokupy FSR 1735 muselo cestou do Sluneční soustavy proniknout přes hustý oblak prachu a plynů,“ říká Helmut Meusinger (Thüringer Landessternwarte Tautenburg, Německo). „To je jeden z důvodů, proč bylo tak těžké hvězdokupu objevit při předcházejících průzkumech.“

„Je to poslední chybějící kulová hvězdokupa v naší Galaxii?“ ptá se Aleks Scholz. „Zatím si nemůžeme být jisti. Neprůhledné prostředí v centrálních oblastech Galaxie může ještě ukrývat nejedno překvapení.“

Zdroj: www.eso.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



12. vesmírný týden 2017

12. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 3. do 26. 3. 2017. Měsíc je ve fázi před novem. Venuše bude v dolní konjunkci se Sluncem. Na večerní obloze zůstává planeta Mars a objevuje se jasný Merkur. Jupiter je vidět téměř celou noc, ráno je nejvýše Saturn. Večerní obloha nabízí kometu 41P ve Velkém voze. Z nabídky 100 pozorování tu máme zvířetníkové světlo. 20. března začíná astronomické jaro. 26. března se mění čas. Kosmonautika patří především startům raket. K ISS například poletí nákladní loď Cygnus nazvaná John Glenn.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M51 HaLRGB

Česká astrofotografie měsíce je soutěž astronomická. Jak se však přesvědčíme vzápětí, i ona nám přináší obrázky skutečných krásek. Krásek, schovávajících se za jemný závoj. Ten však, jak už to i na barokních obrazech bývá, spíše odhaluje, než zahaluje. Nuže, pojďme se na ni podívat. Ve starší

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Záblesk družice NOSS

24.03. 2017; 22:01 SEČ; Canon 350D+Samyang 8/3.5. Záblesk jednej z dvojice družíc NOSS 3-7 (A,B), družice NOSS 3-7 (A) (2015-058-A). Vzdialenosť družíc: 1270 km.

Další informace »