Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Objevena nová kulová hvězdokupa

Objevena nová kulová hvězdokupa

Nově objevená kulová hvězdokupa FSR 1735.
Nově objevená kulová hvězdokupa FSR 1735.
Skupině německých astronomů se podařilo objevit hustou kulovou hvězdokupu ve vnitřní části naší Galaxie. K pořízení snímku použili dalekohled NTT (New Technology Telescope) Evropské jižní observatoře ESO na La Silla v Chile. Tento doposud neznámý objekt, obsahující kolem 100 000 hvězd nahuštěných v malém prostoru, nacházející se ve vzdálenosti 30 000 světelných let od Země, je s největší pravděpodobností kulová hvězdokupa.

Kulové hvězdokupy poskytují unikátní „laboratorní“ podmínky ke studiu rozmanitých aspektů astrofyziky. Nacházejí se v nich totiž hvězdy přibližně stejného stáří, stejného chemického složení a všechny jsou od nás stejně daleko. Kulové hvězdokupy jsou především „fosilními“ objekty v Galaxii, jež poskytují velmi důležité informace z doby formování galaxií. Vzhledem k jejich stáří kolem 10 miliard roků se jedná o nejstarší objekty v naší Galaxii – jsou téměř tak staré jako samotný vesmír (jehož stáří bylo určeno na 13,7 miliardy roků). Jedná se o velmi hmotné útvary, zformované do tvaru koule, které byly svědky počátečního období vesmíru. Tato etapa vzniku a vývoje vesmíru ještě zdaleka nebyla do detailů pochopena.

V naší Galaxii je známo více než 150 kulových hvězdokup, z nichž každá obsahuje několik stovek tisíc hvězd. Na rozdíl od menších a méně koncentricky uspořádaných otevřených hvězdokup nejsou kulové hvězdokupy soustředěny do galaktického disku. Spíše jsou sféricky rozloženy v galaktickém halo, se stoupající koncentrací směrem k centru Galaxie. Do poloviny 90. let minulého století byly kulové hvězdokupy identifikovány ponejvíce na základě vizuální prohlídky fotografických desek. Avšak tyto dřívější prohlídky pravděpodobně „propásly“ významný počet kulových hvězdokup, zejména v blízkosti galaktického disku, kde je před našimi zraky zakrývají hustá oblaka prachu a plynů. V počátcích extragalaktické astronomie byly tyto oblasti označovány jako „Zone of Avoidance” (tzv. opomíjené pásmo), protože extragalaktické hvězdné objekty byly v těchto částech oblohy pozorovány velmi vzácně.

Pátrání po chybějících kulových hvězdokupách v naší Galaxii vyžaduje pozorování v oboru infračerveného záření, které je schopné proniknout přes hustou „galaktickou mlhu“. Při použití moderních citlivých detektorů infračerveného záření je jejich objev možný.

Dokončení jejich soupisu není pouze jediným důvodem pro výzkum. Objevování nových kulových hvězdokup je rovněž důležité z několika dalších důvodů. Například detailní analýzy jejich drah umožní astronomům učinit závěry o rozložení hmoty v Galaxii. Kulové hvězdokupy mohou proto být využity jako „sondy“ k určení velkorozměrové struktury Mléčné dráhy.

„Bylo odhadnuto, že oblast v okolí galaktického středu může obsahovat 10 či více doposud neznámých kulových hvězdokup a my jsme právě zahájili velkou kampaň k jejich odhalení a určení jejich vlastností,“ říká Helmut Meusinger (Thüringer Landessternwarte Tautenburg, Německo), člen týmu astronomů.

Nově objevený významný kandidát na kulovou hvězdokupu obdržel označení FSR 1735. „Tato unikátní fotografie odhalila, že mlhavý vzhled hvězdokupy na dřívějších fotografiích byl ve skutečnosti způsoben zářením velkého počtu slabých hvězd,“ říká Dirk Froebrich (University of Kent, Velká Británie). „Nová fotografie ukazuje překrásné a bohaté seskupení hvězd do tvaru koule“.

Na základě detailní analýzy informací dospěli astronomové k závěru, že kulová hvězdokupa FSR 1735 se nachází ve vzdálenosti 30 000 světelných let od Země a pouze 10 000 světelných let od středu Galaxie, v blízkosti galaktické roviny. „Všechna zjištěná fakta naznačují, že objekt FSR 1735 je novou kulovou hvězdokupou ve vnitřních částech naší Galaxie,“ říká Aleks Scholz (University of St. Andrews, Skotsko). „Avšak jisti si budeme teprve tehdy, až se nám podaří přesně určit stáří hvězd, což vyžaduje další detailní výzkum.“

Tento hvězdný útvar má průměr přibližně 7 světelných let (což je o něco méně než dvojnásobek vzdálenosti mezi Sluncem a hvězdou Proxima Centauri). Obsahuje však zhruba 100 000 hvězd a její odhadovaná celková hmotnost činí 65 000 hmotností Slunce. Hvězdy v této kulové hvězdokupě obsahují 5 až 8krát méně těžkých kovů než Slunce.

„Světlo, vyzářené hvězdami kulové hvězdokupy FSR 1735 muselo cestou do Sluneční soustavy proniknout přes hustý oblak prachu a plynů,“ říká Helmut Meusinger (Thüringer Landessternwarte Tautenburg, Německo). „To je jeden z důvodů, proč bylo tak těžké hvězdokupu objevit při předcházejících průzkumech.“

„Je to poslední chybějící kulová hvězdokupa v naší Galaxii?“ ptá se Aleks Scholz. „Zatím si nemůžeme být jisti. Neprůhledné prostředí v centrálních oblastech Galaxie může ještě ukrývat nejedno překvapení.“

Zdroj: www.eso.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »