Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Obrovská plynná superbublina v naší Galaxii

Obrovská plynná superbublina v naší Galaxii

Superbubble.jpg
Astronomům, pracujícím na radioteleskopu Robert C. Byrd Green Bank Telescope (GBT), se podařilo objevit obří superbublinu plynného vodíku, "vyrůstající" přibližně 10 000 světelných let nad rovinu naší Galaxie. Domnívají se, že tento plyn mohl být vyvržen při explozích supernov a působením intenzivního tzv. hvězdného větru, vyzařovaného doposud nepozorovanou skupinou mladých hvězd v jednom ze spirálních ramen naší Galaxie (viz obrázek).

"Tato obří plynná bublina obsahuje přibližně miliónkrát více hmoty než naše Slunce, a energie, mající na svědomí rozpínání bubliny, je srovnatelná s energií přibližně 100 supernov," říká Yurii Pidopryhora, pracovník Národní radioastronomické observatoře (NRAO) a univerzity v Ohiu. Yurii Pidopryhora, Jay Lockman a Joseph Shields prezentovali výsledky svých pozorování na konferenci Americké astronomické společnosti ve Washingtonu.

Od Země je tato superbublina vzdálena přibližně 23 000 světelných let. Astronomové ji objevili díky "spojení" velkého počtu malých snímků, pořízených pomocí GBT, v jeden velký obrázek. Kromě toho zkombinovali ještě fotografie ionizovaného vodíku v této oblasti, které pořídili v optickém oboru astronomové University of Wisconsin, Kitt Peak, Arizona.

"Zjistili jsme, že přítomnost veškerého plynného vodíku v této oblasti naší Galaxie je narušena velkým počtem malých proudů v blízkosti roviny Galaxie, a také velkými výtrysky plynů, které vytvářejí různé struktury v celé oblasti," doplňuje Pidopryhora. Ionizovaný vodík, jehož atomy byly zbaveny elektronů, jak se zdá, zaplňuje vnitřní prostor obří bubliny, zatímco neutrální vodík vytváří její stěny a okraje jednotlivých proudů.

Naše Galaxie, jejíž průměr je kolem 100 000 světelných let, se poněkud podobá obřímu talíři. Většina hvězd a plynu se nachází v plochém disku Galaxie. "Plyn unikající z roviny galaktického disku byl pozorován již mnohokrát, avšak tato superbublina je mimořádně velká," říká Lockman. "Exploze, která způsobila vyvržení tak velkého množství hmoty mimo rovinu Galaxie, musela být nezvykle silná."

Astronomové předpokládají, že plyn mohl být odvát intenzivním hvězdným větrem a výbuchy supernov četných mladých masivních hvězd, vytvářejících hvězdokupu. "Jeden z teoretických modelů ukazuje, že mladé hvězdy mohou urychlovat proudění plynů, což velice přesně odpovídá tomu, co pozorujeme," říká Pidopryhora. Podle tohoto modelu je pozorovaná superbublina stará zhruba 10 až 30 miliónů roků.

"Nalezení takovéto superbubliny v našem okolí je naprosto unikátní, protože takovéto bubliny jsou velmi důležitým faktorem vývoje galaxií," říká Lockman.

Superbubliny, urychlované explozemi supernov a hvězdným větrem, šířícím se z mladých hvězd, tak ovládá šíření těžkých prvků, vytvářejících se pouze v nitrech hvězd, které jsou tak distribuovány do různých míst Galaxie. Tyto těžké prvky byly následně začleněny do dalších generací hvězd - a planet - při jejich vzniku. "Vznik našeho Slunce a planet byl pravděpodobně velmi ovlivněn, ne-li přímo nastartován, explozí blízké supernovy," doplňuje Lockman.

Navíc jestliže plynné proudy ze superbubliny jsou energeticky mimořádně silné, může být tento plyn natolik urychlen, že unikne do mezigalaktického prostoru a již nikdy se nevrátí zpátky do mateřské galaxie. "To by mohlo ukončit tvorbu nových hvězd v galaxii," říká Pidopryhora.

teleskop v Green Bank
teleskop v Green Bank

Radioteleskop Green Bank Telescope, postavený v roce 2000, je největším pohyblivým radioteleskopem na světě. Jeho eliptická anténa má rozměry 100 krát 110 m. Byl vybudován v oblasti Pocahontas County, West Virginia, USA.

Zdroj: www.nrao
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



8. vesmírný týden 2017

8. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 2. do 26. 2. 2017. Měsíc je mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Planeta Venuše a nedaleký slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. V druhé polovině noci a ráno můžeme pozorovat Jupiter, za svítání také Saturn. Z komet je stále nejlepší večerní 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a tedy vizuálně ne tak pěkná. Z nabídky 100 pozorování máme tento týden výzvu zkusit dvě planetky, jeden zákryt hvězdy planetkou a konjunkci Marsu s Uranem. Na jižní polokouli navíc proběhne prstencové zatmění Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa Honda-Mrkos-Pajdušáková

Kometa se nacházela v souhvězdí Lva velikost cca 7.magnituda ohon již širší.

Další informace »